Lékař není Bůh, ale ani onuce, milé aktivistky všeho druhu
Maminka chtěla pečovat o svého pětitýdenního chlapečka i na RESu, ve dne i v noci, jak jsem pochopila. Na noc ji lékař vykázal z místnosti, což se jí tak hluboce dotklo, že kvůli tomu zburcovala veřejnost.
Návštěvy bojovné kamarádky, která neváhala natáčet, posléze i zveřejňovat, hysterie. Nechyběl zásah policistů, které "na trpící matku zavolal" lékař, když ani po opakované domluvě nehodlala opustit místnost, kde kromě jejího miminka ležely i další nemocné děti.
Kde je pravda? Kdo je vinen?
Pobývala jsem docela často v různých nemocnicích. Buď sama, nebo, a to častěji, s oběma svými dětmi.
Syn ležel několik svých prvních měsíců života na JIPu jedné z našich nejznámějších porodnic. Bojoval o život, a vybojoval. Nikdy nepřestanu být tamějším lékařům a sestrám vděčná.
Denně jsem za ním docházela, nosila odstříkané mateřské mléko, nepochybovala jsem ani v nejmenším, že lékaři vědí, co je pro něj nejlepší a také tak činí.
Bylo to po psychické stránce to nejhorší, co si dokážu představit. Bezmoc, pouze jsem mohla syna hladit jedním prstem, jak byl maličký, a jak byl na to zle. Na noc musely všechny návštěvy z místnosti. Důvody se mi jevily jako veskrze logické, a jakkoli pro mě bylo nesmírně těžké odejít, respektovala jsem pokyny lékařů a sester.
Za všemi maličkými pacienty chodili rodiče, popřípadě další členové rodiny. Většina z nich se chovala ohleduplně, ale někteří ne, ti, co viděli pouze SVOJE dítě a SVOJE potřeby a pocity. Bylo to občas dost mučivé. Jistá maminka svým extrémně vysokým hlasem donekonečna pištěla něhou typu: "Ty moje srdce! Ty můj spinkáčku! Ty maminčino všecko!!" Měla jsem husí pokožku jak bublinkatou obálku. Po třech hodinách jsem si přála mít sluchátka, po pěti pak nemít vůbec žádné uši. Rovněž návštěvy více lidí nad inkubátorem: "Nazdááááár, loupežníku! Já su strýc Jožin z Dobré Velké, kdy vyrazíme na hon? Hahahaha,". mi po sté repríze nedělalo dobře. Ti lidé tam ale měli právo být...
Když jsem předtím x týdnů ležela na oddělení rizikového těhotenství, zase všichni měli právo přijímat kdykoli návštěvy. Od rána do večera. Když jsem ležák, který je odkázán na mísu a umyvadlo na nočním stolku, popřípadě bych chtěla spát, abych aspoň tak unikla neradostné realitě, což byl můj případ, mám prostě smůlu. "Už jstééééééé?" Otevřené dveře a otrávený dotaz vyhnaného manžela, kamarádky, babičky, pratety,....Od rána do večera lidé, posedávající v pokoji. "Nemohla bych si takhle k vám sednout, mladá paní na postel, já už se sem nevejdu?" "Ne, nemohla". "No jo, paní je sobec, co?"
To už je z trochu jiného sudu, ale taky je to o právech, svobodě a druhých lidech kolem nás. O ohleduplnosti a citlivosti nejenom k sobě, ale i k druhým.
Nebo ne?
Jak to je? Moje svoboda končí tam, kde začíná tvoje?
Svoboda a práva oné matky skončila tam, kde začala práva těch ostatních dětí a jejich rodičů, potažmo personálu, který měl v rukou léčení a péči o pacienty.
Krom toho...
Pokud nevěřím doktorům, že vědí, co činí, proč jim tedy svěřuju svoje dítě?
Ivana Dianová
Je na šlupky, já ještě ne
Popravdě doufám, že ani nebudu. Že mě k tomu nikdo a nic nepřinutí. I když, známe to: člověk nikdy neví...
Ivana Dianová
Utrpení- daň z lásky?
Snad každý měl v životě nějakou velkou lásku, o kterou později přišel. Smutek a trápení, které následovaly, se zdály být nekonečné. "Kdybys teď netrpěla, znamenalo by to, že jsi předtím nemilovala", nabídl mi útěchu kamarád.
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny III.
Oba prarodiče si pamatuju jen málo. Děda zemřel, když mi byly asi čtyři, babička v mých deseti, ale od dědovy smrti polehávala a nijak jsem si ji neužila. Vlastně si ji pamatuju jako stařenku, mávající nám z okna. Jaká škoda!
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny II.
Ale máma nevzpomínala jen na válečná léta. S radostí nám vyprávěla i o těch dalších, o obyčejném, mnohdy přetěžkém, ale pro mámu a spousty dalších lidí radostném životě.
Ivana Dianová
Příběhy z mé rodiny I.
Na své rodiče vzpomínám denně. Jsou tu se mnou tak nějak pořád. V poslední době si obzvláště vybavuju jejich vzpomínky na válku. Snad nějak pracuje moje podvědomí, nevím, ale hodně se mi o nich a jejich příbězích i zdává...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
Prodej byty 3+1, 63 m2 - Hejnice
Sídliště, Hejnice, okres Liberec
3 190 000 Kč
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x