Když si natáhnu spoďáry, skáče radostí, když je sundám, pláče

Možná to není až tak obvyklé, ale doma chodím pouze v dlouhém triku. A pod ním nic. Žádné omezující či přímo škrtící spodní prádlo; hebká bavlna přímo na holém těle: balada! To triko je dlouhé tak, že mi dosahuje nad kolena, někdo by mohl klidně říct, že je to krátká noční košile, a právem. Každopádně můj domácí úbor nemůže nikoho pohoršovat. A i kdyby- jsem snad doma, ne!

Smutná...Dian

Ani moje rodina na tom neshledává nic špatného. Samozřejmě- když čekám návštěvu, podobleču se, stejně tak pokud chci během dne, mimo hlavní venčení, krátce vyvenčit feny. To pak přes sebe jenom přehodím dlouhý kabát a už frčíme. Tedy- taky už jsem byla i v parku bez, ale to byla mimořádná událost: játra s rýží k psí večeři, a v noci nebyl na nic čas...

Jak už jsem řekla, všem doma je to srdečně jedno. Tedy- skoro všem. Kdo to naopak přísně eviduje, je starší z fen, sedmnáctiletá Meggy. Nevím, jak to pozná, ale zatímco když jsem „naholo“, je zcela flegmatická, ba nebojím se říct rovnou apatická, vezmu-li si kalhotky, okamžitě ožije. Uhnala si na moje spoďáry dokonalého Pavlova! Spoďáry = venčení! A s mámou! (Která je nechá běhat bez vodítka, zatímco ostatní se bojí, že fenky neposlechnou, až budou mět přijít. A která si s nimi po celou dobu povídá, což milují!) Hurááá!!! Pokaždé se začne radovat a křepčit na zadních jak za mlada, ocas se jen jen míhá vzduchem, tlamu otevřenou v radostném smíchu, ze které se jí line nepopsatelné blažené kňučení...

Druhá fena, Réza, která k nám příšla až v dospělém věku, takže nás nemá tak pročíhnuté jako Meggy, sice úplně přesně nechápe, co starou psici tak rozjuchalo, ale pokaždé se ochotně přidá a svými zvukovými efekty neodolatelně doplňuje atmosféru, za kterou by se nemuseli stydět ani v cirkuse. Jojo, dámy jsou samý podmíněný reflex! Naštěstí si vím rady, co dělat, aby se zklidnily: svléknu se a v mžiku obě zalézají do pelechů a dělají na mě psí oči, div jim slzy nekapou...

Jednou byla Meggy neobyčejně schlíplá. Ležela v pelechu, uši dozadu, nechtěla žrát, zavřené oči, s nikým se nebavila. My byli rovněž schlíplí: věk + srdeční vada nás strašily už dlouhou dobu. Rozhodli jsme se navštívit veterináře. Nálada pod psa, skoro pohřební, řekla bych; i druhá fena vycítila, že je zle. Zalezla pod stůl, hlavu na přední packy a tiše kňučela, což nás dorazilo.

Spakovala jsem psí doklady, do předsíně připravila teplou deku a zašla do pokoje. Vytáhla jsem z prádelníku spodní prádlo a hodila je na postel. Ještě jsem ani nedovřela zásuvku, a pootevřenými dveřmi se na roztřesených packách vplížila Meggy. Ze všech sil vrtěla ocasem a z pootevřené tlamy se jí linulo slabounké radostné kníkání.