Hele, jak se jmenoval ten......no ten, jak hrál toho......
Docela často se mi stávalo, že zazvonil telefon, často v nějakou absurdní dobu, načež se ze mne máma snažila vymámit informaci o nějakém herci. Nebo o jiném člověku, na jehož jméno si zaboha nedokázala vzpomenout ani ona, ani táta, popřípadě se hádali nad verzí toho druhého.
Když si odmyslím, že mi zpravidla volali v noci nebo časně zrána, dost mě to bavilo. Kupodivu se mi dost často dařilo vzpomenout si a uspokojit je, což si vysvětluji tím, jak moc jsme na sebe byli napojení, ne snad, že bych znala všechny předválečné herce, o které zpravidla šlo.
Někdy jsem se ale nechytala. "Hele, pamatuješ se na starýho Cigánka? Jak za války vařil v prádelně v kotli na vyváření prádla tu červenou řepu? To byl blb, ani si to nebyl schopnej po sobě uklidit, a já ..." "Ne, nepamatuju si na starýho Cigánka, neboť jsem za Protektorátu jaksi neexistovala, panebože!" řvala jsem popuzeně v pět ráno do telefonu. Ne že by naši přehlédli můj věk nebo byli nějak hendkepovaní, chraňbůh. Ale občas jim to ujelo. A já poulila zrak. "Počkééj, taky na tebe dojde," smála se mi máma.
Měla pravdu. Avšak co oni s tátou zažívali hodně po sedmdesátce, já mám už teď! Taky zažívám trýzeň, když si nemůžu vzpomenout na něco naprosto banálního, co jsem ještě před chvílí věděla. "Honzo! Jak se jmenoval ten chlap, no víš, jak jsme ho potkali tam....no jak se ta blbá ulice jmenuje?!" Docela brzy, řekla bych, ne?
Před několika lety jsem se v autobuse z Prahy do Budějovic dala do řeči s jednou moc příjemnou starší paní. Tedy starší...Tak pár let po šedesátce? Zhruba o dvacet let starší než já. Jmenovala se....Představily jsme se navzájem, samozřejmě, ale já teď fakt nevím...Líčila mi, jak se učí dva nové jazyky, francouzštinu a snad italsky, dala se na břišní tance, prostě žije. Plní si to, nač neměla čas nebo odvahu v mládí.
Svěřila jsem se jí, že mám taky pár restů, ale že už si připadám stará. Řidičák, například. Taky něco s tancem, to mě ještě nepustilo, a ještě...Ale nejsem už na to stará?
Ujistila mě velmi bouřlivě, že nikoli! A rukoudáním jsem jí musela slíbit, že se pokusím aspoň o ten řidičák, i když ani ten tanec by nebyl od věci...
Před týdnem mi dcera mého drahého přivezla učebnici autoškoly. Ač vybavena novými brýlemi, pochopila jsem zatím jenom základy první pomoci a jak má vypadat antireflexní oděv. Nebo jak se to jmenovalo. Dost mě to znechutilo. Byly doby, kdy jsme byla schopná naučit se na zkoušku za noc a ještě namalovat několik akvarelů podle fotek, které jsem pak předložila zkoušejícímu.
Že bych už takhle brzy blbla? Vzpomněla jsem si na jednu paní učitelku, jmenovala se....,ále, to je fuk, jak se jmenovala, již dávno v důchodu, která při zástupu v minulé školce ve Stromovce volala: "Hej, ty holčičko pod tou jabloní, borovicí, břízou nebo co to je!"
Že by? To se mám na co těšit!
Ivana Dianová
Babybox. Ano - ne?
Anna tudy procházela už potřetí. Pokaždé, když míjela to místo, maličko zadrhla v chůzi a srdce se jí naopak rozběhlo rychleji. U hlavního vchodu do nemocnice bylo v tuto dobu docela rušno, ale tudy, za rohem, nešel skoro nikdo.
Ivana Dianová
Dej mi znamení
Dobře si pamatuji ten den. Sluneční paprsky se prodíraly skrz štětinaté větve starých borovic, vzduch voněl vodou z nedalekého rybníka a šťastnými výkřiky dovádějících dětí. Písek na pláži mě pálil do šlapek a já koukala do nebe.
Ivana Dianová
S drápy na věčné časy a nikdy jinak, zdá se
"Ještě pár schodů a jsme tam," povzbuzovala mě halasně Vivi a tlačila svými maličkými packami do mých zad. "Hele, až budeme támhle, uvidíme vláček!" lákala mě.
Ivana Dianová
Příběhy z naší rodiny VIII.
Každé dítě by mělo mít blízkou dospělou osobu, se kterou může svobodně rozebírat svoje myšlenky, pocity, zážitky a poznatky ze života. Neměl by to být rodič, ale někdo jiný z rodiny, popřípadě z přátel rodiny. Já jsem měla tetu.
Ivana Dianová
Tři jahodové a jeden prs
Po třídní schůzce chodíme vždycky na zmrzlinu. Já si ji zasloužím, neb jsem vždy umluvená a vyprahlá jak horník, Vivi, která to absolvuje se mnou, za klidnou spoluúčast, Nanda za odměnu. Je to náš rituál.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x