Děti nebo psi? A nebo snad všichni? Na brokolici?
V tomto období chodím venčit školkové děti hlavně do parku. Zahradu sice máme velkou a krásnou, hned okolo domu, ale jak je vlhko a tudíž blátivo, už to není ono.
Posbírám tedy svoje děťátka zvířátka, nakladu jim na srdce a rádoby na mysl různé rady, příkazy a zákazy, a vyrazíme.
Vzhledem k tomu, že mám neobyčejně přebujelou fantazii a představivost, běhám kolem nich jak neurotická ovčácká fenka, na každém rohu sčítám hlavy a kontroluji bezúhonnost. Děti si už na to zvykly.
Aby nechodily stále ve štrúdlu, hojně využívám oblíbený zlepšovák. "Támhle u toho velkého stromu s červenými listy!" vyvolávám jak prodavač tureckého medu na pouti. Nebo: "U stojánku s psími pytlíky!" Děti se proběhnou, počkají tam na mě, až doplazím a sečtu, a běží dál. Když zaznamenáme pěkné místečko, na chvíli zaparkujeme. To zase volám: "Od lampy až ke kamenům je naše území!" A děti se rozprostřou, dělají si skrýš pod keřem, popelí se, a tak.
Když nastane čas k houfování, máme smluvený signál. Ruční i hlasový. "První třída, ke mně!" halekám a mávám rukama. Kdo by hůře slyšel, vidí ruce, kdo naopak by mohl tvrdit, že přehlédl ruce, nemůže oslyšet můj řev. Většinou to klapne. Někdy taky volám "Moje děti, ke mně," to je fuk.
Nedávno jsem ale zažila těžko uvěřitelnou situaci. Jak pravil nejstarší kluk ze třídy, bylo to fakt hustýýý! Stojím na kopci a mohutně signalizuji. Rukama, hlasem, vším. Ve chvíli, kdy zazní ..."ke mně!" vidím, jak se ke mně pekelným tempem blíží dva ovčáci! "Děti, nechoďte sem!" stihnu ještě zavolat. Vlci sedí přede mnou, jazyky až na zem, po jejich stranách zubní výbava jako pro žraloka. Já tedy nejsem z nejmenších, ale s vlky si hledíme zpříma do očí. "Voni poslouchaj," pravil omluvně pán, zavolal si je a odešel na spodní cestu. Fuj! Proč ale poslouchají mě a ne jeho?
Děti se váhavě vracejí. Čeká je poslední popoběhnutí. U schodů se pak pochytají do dvojic a vyrazíme do školky. "Ke mně!" Blbec sklerotickej, učitelka nepoučitelná...Nic zlého si nepřipouštím a volám svou naučenou hlášku. A... Přes hory, přes doly, dupy dup...! Ale ne! Ale jo!! Oba známí vlci, nevím odkud, ale poslušně přiběhli na zavolání! Mají s sebou černého labradora. Asi kámoš. Zatímco vlci sedí a hledí, zubí se a funí, labrador mě mlátí ocasem jak bejkovcem. Ohlížím se po pánech: ni stopy! Představuji si, jak kráčím s celou tou bandou do školky, protože už musíme k obědu, ten černej sadista mě furt mlátí tím svým chvostem, vlci se zubí, děti piští zčásti blahem, zčásti strachy, jdeme dál, oni taky, pak do jídelny... a jde na mě záchvat hysterického smíchu. Nenapadá mě jediné řešení, než je vzít na zapékanou brokolici a gulášovku!
Tentokrát bez řečí a rukou, pouze s koulením očí a ukazováním obočím, opatrně a pomaličku, abychom dali šanci venčitelům, kráčíme ze schodů. Takhle tichounké nejsou děti ani při spaní! Aby ne. Všichni tři osrstové jdou spořádaně s námi.
Páníčkové nás doběhli těsně před přechodem...
Stejně by jim ta brokolice asi nechutnala!
Ivana Dianová
Které z dětí máš nejradši?
Moje starší dcera mi tuhle otázku klade každou chvíli. Vybafne to na mě, když to nejméně čekám. Jestli doufá, že se spletu nebo mě nachytá u nějaké nepřesnosti, těžko říct. Naopak tuším, proč se mě na to ptá.
Ivana Dianová
Nejdůležitější ze všeho je vyčistit si cévy
Nedělám si iluze, že moje cévy jsou křišťálově čisté, prakticky průhledné, a že uplést z nich pružnou pomlázku by byla brnkačka.
Ivana Dianová
Jak jsem zpívala v katolickém kostele svým skoro barytonem koledy
Pro spoustu lidí není podobná aktivita nijak neobvyklá či zarážející. Pro mne to však byla tak ojedinělá a pikantní zkušenost, že jsem se rozhodla ji písemně zpracovat a podělit se o ni.
Ivana Dianová
Krajky. Všude samé krajky
Přehodil mi přes obličej a horní část těla studenou plachtu. Ukázalo se, že má jeden otvor. Tím sáhl dovnitř a ucítila jsem, jak se dotýká mých víček a vzápětí mi na oko nainstaloval nějaký přístroj. Propadla jsem panice.
Ivana Dianová
Předvánoční setkání
Bylo vedro. Seděly jsme zase jednou s mámou u stolku na balkóně s výhledem na celé Nuselské údolí a Pankrác, před sebou poctivé hrnky s kávou, a povídaly jsme si. Letní den jak vyšitý. Brzy budou prázdniny.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Zdravotnictví čeká kolaps, věští analýza. Chybí 3000 lůžek, péče se nadužívá
V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání zdrojů. Systém není podle...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
Hory jsou poprvé bez souvislého sněhu, hlásí meteorologové. Zůstaly jen zbytky
Čtvrtek byl podle Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) prvním letošním dnem, kdy nikde na...
Ukrajina může použít naše zbraně v Rusku, říká Británie. Eskalace, reaguje Kreml
Ukrajina může použít britské zbraně k úderům na ruském území. Během návštěvy Kyjeva to oznámil...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x