Začne to nevinně: mírná únava, krátký odpočinek, a když pak vstanete, leccos je už kolem vás jinak...
Uléhala jsem bez výčitek. Potřeby mých dětí byly uspokojené. Z dětského pokoje ke mně doléhaly příjemné zvuky společné hry a vzájemné spolupráce, když jsem se pomaloučku a sladce propadala do snu.
Vzbudilo mě ticho. Ano. Usnu při brebentění dětí i při poblafávání psice, ale ticho v našem domově je natolik zlověstné, že mě spolehlivě probere. Ostražitě jsem vyrazila směr dětský pokoj. Obě dcerky seděly vedle sebe na gauči jak něžná ptáčátka, oči tak nějak zvláštně přimhouřené, podivně ulízané vlasy. To mi také přišlo nezvyklé. Obě moje holky jsou za normálních okolností vždy rozvrkočené a zježené jak mláďata ježibaby!
Když za mnou po chvíli přišly do kuchyně a usedly ke svačině, to jest zády ke mně, bylo vše jasné: NOVÉ ÚČESY! DÁMY SE NAVZÁJEM OSTŘÍHALY!
Holky si překotně cpaly do hlav rohlíky se šunkou, div se neudávily, už už aby vypadly, než se oklepu z mrákot, které se o mne právě pokoušely. Desetiletá Nanda, původně vlasy do půli zad, tmavě hnědé, vlnité, husté, mnou pyšně šlechtěné, měla třícentimetrový chvostík. Pětiletá Vivi, před zákrokem účes Kleopatra- černé lesklé rovné vlasy po ramena, měla chvostíček tak centimetrový. Rozpačitě si na můj povel stáhly gumičky a mně se chtělo plakat. Ano, mně, která vždy pobaveně hlásá potrefeným rodičům ve školce, že každé dítě se nejméně jednou samo ostříhá! A že nejde o život! Vždyť jim to brzy zase doroste!
Rozhodla jsem se poměrně pracně, že vlastně fakt o nic nejde. Holky si šly hrát k sobě, když mě napadlo: co kdybychom Nániny vlasy věnovaly na paruku pro nějaké potřebné dítě? Potěšila jsem se tím nápadem tak, že jsem se musela usmívat. Otevřela jsem dveře kuchyně. V hale se ozvala povědomá rána spojená s cvaknutím drápů. Ťapka má zakázáno spát na zdejší sedačce a moc dobře to ví! Další inteligent v rodině! Myslí, když seskočí rychle na zem, že nevím... Šla jsem jí vynadat, ale zapomněla jsem všechna slova. Naproti mi místo očekávané provinilé krátkosrsté fenky kráčí něco otřesně chlupatého, padají z toho hrsti různě dlouhých vlasů, kýchá to a prská a vypadá to nejdřív jako malý novofoulanďáček a po pár odfrknutích jako Ťapka po podání silných hormonů!
"Holky!" spíš jsem zalkala, než zakřičela, takže je zvědavost vyhnala do haly téměř obratem. Nanda propukla v puberťácký hysterický smích a Vivi naopak v preventivní řev. Její úmysly byly čisté jako padlý sníh. Schovala veškerý okudlaný matroš za polštáře pohovky v hale, beruška moje malá, ABYCH SI NEVŠIMLA, ŽE JSOU OSTŘÍHANÉ!!! To už i já propukám v chechot, že se i Ťapka bojí a dá se do štěkání.
Nemá smysl sbírat rozvířené vlasy. Nandu stříhala Vivi a "zarovnávala a zarovnávala"; z toho by nebyl ani ježek, ani semiš ne!
V pondělí jdeme ke kadeřnici. Do té doby schovávám všechny nůžky! V domácnosti jsem momentálně jediná neupravená a spánek mívám tvrdý...
