Dialog - demokratická forma lidské komunikace - si klestí cestičku do konzervativních islámských pospolitostí. Naslouchat, argumentovat, vysvětlovat, muslimové objevují zasutou kulturu dialogu. Komunikovat - to je nová deviza, která má otevřít dveře do moderní doby a zlepšit soužití s nemusllimy. "Nacionální dialog" je oslavován v Saudské Arabii, "Thinktank" pro výměnu názorů založili muslimové v Anglii, v Mnichově na to šli německy a "úředně" ustanovili pověřence pro záležitosti dialogu. Po staletích nehybné, zatuchlé atmosféry zavanul v muslimských obcí čerstvý vánek.
Každý třetí občan v Německu má strach z Islámu, 35% se dívá na islám pesimisticky a s odstupem, zjistil při svých výzkumech konfliktních situací bieleldský vědec Wilhelm Heitmeyer. Odtud pramení všeobecná averze ke všemu muslimskému, at jsou to mešity, minarety nebo muslimové. Islám, to je pro mnohé jen terorismus. Bekir Alboga, pověřenec pro dialog ve spolku tureckých mešit DITIB, to formuloval jasně:
"V Německu neexistuje žádná rozumná výměna názorů o našem náboženství. Bylo by to naivní jen čekat, že tyhle strachy Němců zmizí samy od sebe."
Vedení mnichovské mešity už déle nečekalo, pár zkušených se dalo dohromady a vypracovalo projekt, který má pomoci získat důvěru německých spoluobčanů. Místo pasivního lamentování, jak jsou na tom západě utlačovani, se Mnichovští rozhodli proti té nedůvěře a izolaci něco podniknout. Už nějaké dva měsíce se scházejí a společně se "školí", jak obstát v dikuzi s návštěvník mešit, jak čelit problematickým otázkám o Koránu. Po absolvování tohoto "školení" dostali dokonce certifikát o svých diskuzních schopnostech.
Při svém pozorném studiu německé verze Koránu objevili nevídané léčky. Jakto, že německý překlad 4. súry zní: "Muži stojí nad ženami..", když její správný výklad je - "muži nesou za ženy plnou odpovědnost". (Kde je tu velký rozdíl, bude se jistě ptát každá emancipovaná německá žena.) Pro muslimského "pověřence pro záležitosti dialogu" zde ale rozdíl je a zdůraznuje -
".... my muslimové musíme číst Korán každé století nově." To zní velmi krásně, islám v souladu s moderním dneškem, hmm, až doposud se dají podobné tendence v Německu a jinde pozorovat spíše velmi řídce.
V Anglii se skupina bývalých islamistů, mezi nimi i několik členů extremistické "Hitz ut-Tahrir", rozhodla nejen skoncovat s terorismem, ale využít také svých informací a znalostí islamistického milieu a založit diskuzní forum pro otázky kolem Islámu. Maajid Nawaz, jeden ye spoluiniciátorů této akce, prošel rovněž teroristickým obdobím a nyní patří k nejhorlivějším obhájcům sekulárního právního státu. Na svou dobu v islamistickém hnutí se dnes dívá i pozitivně. Tam se totiž naučil, že není britský občan druhé třídy, ale prvotřídní muslim. Shromáždil okolo sebe skupinu muslimských vzdělanců a založil Thinktank pro diskuze o otázkách islámu, islamismu, terorismu, "Quilliam-Foundation".
Zajímavé je, že tito noví "kritičtí" muslimové se i nadále hlásí k islámu, a to je velmi důležité, protože tím mají daleko větší šanci proniknout i do uzavřených muslimských pospolitostí. S jejich diskuzní institucí chtějí také lépe informovat hlavně muslimskou mládež, dostat ji z vlivu extremistů a fanatických spikleneckých teorií. Jeden z hlavních iniciátorů Qilliam Foundation, Ed Husain, jasně formuloval její postoj. 'Jistě - situace v Palestině a Iráku, ponižování občanů tmavší barvy apod. vedlo k růstu agresivity mezi muslimy, ale kdyby tohle zmizelo, islamističtí krysaři by zaručeně objevili něco jiného, čím by mohli mládež vyhecovat.'
"Dokud my muslimové sami neuznáme, že máme vážný problém s terorismem, nemůžeme proti tomu nic dělat".
Až doposud byla hlavně Saudská Arabie "dovozcem" problematických názorů a myšlení. Jak se zdá, i v této vysloveně konzervativní společnosti se začíná něco hýbat. A jak je to v archaických společnostech zvykem, novosti jsou spíše nařízení a rozkazy shora, a lid jen žasne a nevěří svým očím a uším. Král Abdullah a jeho věrní nařídili svým "poddaným" komunikaci, mladí a staří, muži a ženy, všichni spolu mají debatovat, a co více - navzájem si naslouchat. I muži ženám. I staří těm mladým. Neuvěřitelné v této zemi zkostnatělých struktur, kde už po staletí vládne nedotknutelný kmenový kodex respektu a panovačné cti.
"Nacionální dialog" pojmenoval král Abdullah tento čarovný proutek, který by měl otevřít dveře moderním dobám a zavést moderní kritické? myšlení. (Jistě myslí také na budoucí časy - možná bez nafty?) V Saudské Arabii byl založen "Generálni sekretariát pro nacionální dialog" a nejprve se to zkouší na pár vybraných studentech, kteří jsou pozváni na takový jakýsi zkušební kurs politické modernizace. Mají se také cvičit v dialogu.
"Náš záměr je, aby občané svoje neshody pojmenovali, a dále, aby byli schopni o svých rozdílných názorech diskutovat", říká hlavní organizátor celé této kampaně. Podle něho je kultura dialogu velmi důležitá, lidé se mají sblížit a mluvit spolu. Do kampaně jsou zapojeni také tisíce imánů a jejich žáci. Všichni se mají, aspon tak si to ministerstvo pro výchovu a náboženské záležitosti představuje, naučit SPOLU diskutovat.
Jestli, a jak, to bude fungovat ukáže budoucnost. Král a vláda doufají touto osvětovou akcí zmírnit hrozbu terorismu, a zároven připravit půdu pro určitou demokratizaci vládních struktur. Možnost otevřené diskuze má navodit nový, otevřenější vztah mezi těmi dole a nahoře. Sám král Abdullah šel příkladem - po prvé v dějinách země podal veřejně zprávu o své činnosti. To jsou to první vlaštovky možného parlamentarismu.
A dál? Jsme zvědaví.
