Každý den se počítá

V sobotu se v Děčíně jely závody na veslařském trenažéru. S Martinou jsme na pár dní povolily v tréninku a zajely si osobní rekordy. Asi to zní jako klišé, ale bylo to jednoduché. Jaké to je závodit na stroji, který pouze zaznamenává sílu, ale nebere v potaz taktiku, techniku nebo počasí?

Dnes jsem se podívala do našeho celoročního kalendáře, kam jsem před začátkem letošní sezóny zapsala všechna důležitá data závodů. Při detailním pohledu jsem si uvědomila, že Martina systematicky trénuje teprve sedmý týden v řadě. Já jsem začala o několik týdnů dříve pod vedením Larryho Gluckmana v USA. Celkově toho tedy za sebou moc nemáme, ale přesto jsme si zlepšily osobní výkony, které nám svého času stačily k medailím na světových pohárech nebo k titulům mistryní světa do 23 let. Jak je to možné?

Jsme o několik let starší a zkušenější. I když jsme specificky netrénovaly na veslování, pořád jsme se věnovaly sportu. Martina se v mezičase stala instruktorkou jógy, Bosu, Heat programu a já nevím, čeho všeho ještě. Já jsem běžkovala, hrála golf (také může být fyzicky náročný), občas veslovala a hlavně jezdila na kole. Postupně se hodiny v jiných sportech začaly načítat, takže když jsme na podzim začaly, měly jsme již poměrně slušnou výchozí pozici.

Ale zpět k sobotnímu závodu. Martina jela naposledy závody před šesti lety a já před pěti. Proto i naše příprava byla trochu jiná. Čtrnáct dní před závody jsme si zajely kontrolní vzdálenosti, ze kterých jsme odhadly náš potencionální čas na 2000m. O pár dní později jsme přidaly další kontrolní trénink, který nás v našich možnostech utvrdil. Mezitím následoval normální trénink s ohledem na jarní a letní sezónu. Věděly jsme, že na osobní zlepšení máme, teď to jen bylo v nás, abychom "to" prodaly.

V pátek, den před závodem, jsme měly týmový mýtink, který svolal Dave. Měli jsme hodinové sezení na téma jak se připravit na závod, jak se soustředit při závodě, co udělat ihned po závodě atd. Víceméně jsme si v hlavách připravily scénář sobotního dne. Proto bylo vše nakonec lehčí, než jsme si myslely - byly jsme připravené.

Přesto se nic nemění. Nevyhrály jsme mistrovství světa, ani jsme se zatím nekvalifikovaly na olympijské hry. Byl to jen další krok na cestě za naším cílem. Každý den je důležitý a každý den se počítá. Na startovní čáře mají všichni stejné šance na vítězství. Proto jsme zpátky v tréninku na 100%.

Daniela