Tatínek superman a maminka... prostě maminka

"Co děláš, mami?" zeptal se mě nejmladší synek, když viděl, jak stojím na stoličce a rozebírám světlo nad zrcadlem v koupelně. "Spravuješ žárovku? Nevzpomínám si, že bych tě někdy viděl něco spravovat. To spíš taťku, ten to umí, ale tebe ne."

Děkuju, zlatíčko. Já vím, že v tvém devítiletém světě je tatínek pořád ještě absolutní hrdina a všeuměl. Ostatně zcela právem. Vazníky na střechu nad obývákem vyrobil úplně sám, s pomocí příbuzných postavil zeď do zahrady, stloukl a zastřešil dřevník, položil dlažbu na terase, vyrobil police do komory, plot i vstupní branku... Z obyčejného krbu je jeho zásluhou výkřik industriálního umění, z kterého byl v úžasu i kominík (no dobře, po deseti letech už se opravdu vážně zabýváme představou, jak ho obezdít), a svou vynalézavostí při práci s izolepou je pověstný. Taky píchlé duše spravuje díky častému tréninku levou zadní.

Naučil tě jezdit na kole, lyžovat i bruslit, kopat do míče, uříznout klacek, omotat hokejku a všechny ty ostatní životně důležité dovednosti. Zkrátka superman, mistr nad mistry. Navíc chytrý jak rádio, které na každou tvou otázku poskytne vyčerpávající odpověď.

Ale víš, já taky nejsem úplně marná. Ročně domů natahám metráky potravin (to je podobné, jako kdybych po kouskách nanosila mamuta), vyrobím z nich stovky snídaní, svačin, obědů i večeří, abych nasytila našich šest hladových krků, vyperu Himaláje špinavého prádla (no dobře, tak Českomoravskou vrchovinu, ale koukal bys, jaké hromady máš na svědomí jen ty sám), a kdybych ti čas od času neuklidila v herně a neprobrala ty desetitisíce kostiček Lega, v životě už bys nepostavil jedinou vesmírnou raketu nebo auto na tryskový pohon.

Naučila jsem tě jíst příborem, smrkat do kapesníku, brát si denně čisté slipy, čistit si zuby a spoustu jiných nepodstatných činností, které tě zdržují od tvých vzrušujících povinností vyhrát další závod v gétéáčku a zavěsit ještě pět branek do šibenice. Nedivím se, že si nevšimneš, že taky umím vzít do ruky šroubovák a vyměnit ti baterky v autíčku, "spravit" žárovku, nainstalovat počítačovou hru nebo vyměnit sklo obrázku, který jsi srazil florbalákem.

Když spíš, žehlím ti kalhoty, abys je mohl zítra zase umazat, a ořezávám pastelky na další epický výjev z Hvězdných válek. A těším se, že zítra se ke mně před spaním zase přijdeš přitulit, protože "kdybych se s tebou nemazlil já, mami, tak už bys na mazlení nikoho neměla". Tatínek superman tě naštěstí občas zastane, ale tak líbezně a láskyplně se umíš usmát jenom ty. A i když ve mně nevidíš akční hrdinku a mou schopnost zorientovat se v bitvách Sithů proti rytířům Jedi hodnotíš s přezíravým úsměvem, věz, že vládnu nadpozemskou silou, která tě ke mně přitahuje od chvíle, co ses narodil, a která bude ještě nějaký čas působit - přinejmenším dokud bude tatínek ten nejsilnější a nejchytřejší člověk na světě.