Dobrý den, foto v perexu si myslím, že to je berňák.

Štěně mate tělem. Naši poloborderku za mlada také považovala většina lidí za berňáka. Hlava se později prodlouží.

Jistě budete, jako většina. Přetrpíte pár loužiček, možná rozkousanou botu a uvidíte jak se Vám změní svět. Myslím, pokud tedy půjde obvyklou cestou, že zapomenete rady z internetu a budete získávat rady od pejskařů na cvičáku v psí školce. Typuji tak po 14 dnech se Vám ostatní už nebudou zdát "cáklý"

Najdete si tak po půl roce dodavatele krmiva, až pejskovi nebude chutnat ten druh s kterým přišel od chovatele a bude vybírat nové a nové... Třeba budete chodit na výstavy a pak se rozčilovat jak to, že jste nevyhráli, když jste jednoznačně nejkrásnější, nebo budete jen venku blbnout.....Přeji hodně radosti...

Děkuju

Snažit se něco dozvědět o pejskařích na sociálních sítích?!

To je jako snaha studovat mezidské vztahy prostřednictvím červené knihovny. Exaltované, vzdálené od reality a pro důvěřivé osob potenciálně nebezpečné.

Skutečný pejskař nemá čas se afektovaně realizovat v diskusích, podniká totiž něco se svým psem. Facebook je dobrý tak na domluvu kdy bude výlet, obrany, setkání příznivců nebo jiné "pejskaření", maximálně se tam umísťují fotografie z akcí a sdílejí zajímavé nebo vtipné příspěvky (o psech, pochopitelně).

Vezměte psa a vyražte ven - mezi lidi a jejich psy. A uvidíte.

Zasloužená karma. Byl jsem devět let pejskař a na počátku jsem se svým křížencem labradora Kortézem smířil jen na nátlak ženy. Pak jsem s Kortézem zůstal sám, ale byl to můj miláček. Bohužel, na konci ledna odešel do psího nebe. Jestli bude nový pejsek nevím, také je pořád ve mně to, že pes nepatří do bytu, ale k domu, kde má výběh. Často také bývám služebně pryč, takže uvidíme. Mele se to ve mně, srdce říká ano novému pejskovi, rozum váhá. Také jsem vyrůstal v panelákovém bytě a rodiče byli striktní, že do něj pes nepatří. Ale měli jsme andulku a želvu.

Díky za karmu. Přeju, ať své dilema vyřešíte ke spokojenosti :)

Také jsem jako dítě psa nemohla mít,tak jsem se venku nadšeně vrhala na všechno,co štěkalo. Jednou se mi to vymstilo, nějaký podvraťák mě kousl do ruky..

Jakmile první dcera trochu odrostla, splnila jsem si sen. Pořídili jsme si Kavalíra, teď už máme čtvrtého stejné rasy, jednu dobu jsme měli dva naráz.

A svou touhu po velkém psovi si snad už splním v létě. Čekám na německou ovčandu a už má připravené i jméno-Rita. Strejda měl kdysi Ritu a jeho známý také. Prostě bydlely dvě Rity pár metrů od sebe.

Křečka mi naši taky dovolili,ale nebavil mě.

Po pejsanovi jsem toužil od mala, nešlo to. Teď už to jde a tak spolužijeme pátý rok. Aniž bych o to nějak usiloval je narozen ve stejný den jako já, borderák, strašně aktivní a mazaný.

Děláte dobře a australák je i dobrá volba. Barfujeme a máme výcvik na ovečky, ale doma k dispo nejsou a tak jsem mu nabídl pasení míče, vzal to radostně a tak všude kde to jde kopeme, někdy i na stadionu s fotbalisty, už jsme skoro profičí. Škoda, že jsou pozastavený cvičáky, socializace je nezbytná. Můj reaktivec jí potřebuje občas jako sůl. Držím vám palečky ať si to spolu užíváte, má to sice nějaké starosti a výdaje navíc, ale tak čistou lásku a oddánost .....

Děkuju. Moc se těšíme.

upřímně jsem se zasmála! Taky jsem rok pejskař a vším jsem prošla podobně a mám podobné zkušenosti Na jakého pejska-rasu-čekáte? A jinak přeji s pejskem jen radost!

Moc děkuju. Budeme mít tu australskou ovčačku, co mám v perexu (když se klikne na seznam mých článků).

Pes - nejlepší přítel. Poprvé Vám dávám karmu a přeji, ať Vám to všechno vyjde tak, jak si představujete.

Děkuju