Polsko postihla tragédie. Ale my jim můžeme jen závidět.
V sobotu jsem - asi jako většina lidí - zděšeně oněměla při zprávě o tragédii, ke které došlo ve Smolensku. Symboličnost té události je strašlivě ironická. Na místě, kde byla vyvražděna elita polského národa, zahyne po sedmdesáti letech hlava státu, vrcholné velení armády, mnoho význačných osobností veřejného života. Z toho člověka mrazí. Katyň se do polské historie znovu zapisuje krvavým písmem.
Celé Polsko truchlí. Lidé vyšli do ulic, aby položili květiny, zapálili svíčku, pomodlili se za zemřelé. Celý národ se ve své bolesti semknul a pláče nad tou ztrátou.
To sobotní datum však má pro Poláky ještě jinou symboliku. V sobotu byl sedmý den velikonočního týdne, takzvaného velikonočního oktávu. Před pěti lety v sobotu sedmého dne velikonočního týdne zemřel Jan Pavel II.. Zemřel v předvečer neděle, kterou sám ustanovil jako neděli Božího Milosrdenství. Poláci na svého milovaného papeže nezapomínají. I na místě sobotní tragédie zazněly hlasy, že lidé cítí jeho přítomnost, že je v jejich bolesti s nimi.
Oni pláčou, ale zároveň mají naději. Jejich národ byl krutě postižen, ale oni mají útěchu. Co bychom na jejich místě měli my? Co by taková ztráta znamenala pro nás?
Jsme národ bez paměti. Bez zvláštní úcty k vlastní historii, státnosti. Slova jako vlast, národ jsou pro většinu z nás jen vyprázdněné pojmy. Nemáme hrdiny. Jan Hus už dneska nikoho nezajímá, svatý Václav se ještě nezbavil nánosu bolševických polopravd a lží. Letce z II. světové války jsme poslali do lágrů, Palach je pro nás němou výčitkou nebo ho nechápeme, osobnosti sametové revoluce dostaly hanlivou nálepku "pravdoláskaři".
Nevyznáváme žádné hodnoty, jen naditou kapsu a plný břich. Nad ničím se v úctě neskláníme. Nemáme víru. Bujarému pivnímu veselí po vyhraném hokejovém turnaji říkáme vlastenectví. Osobnosti, kterých si ve světě váží a které té naší prťavé zemičce dělají jméno, srážíme a hledáme na nich chyby, abychom si omluvili vlastní průměrnost. Ať jde o Václava Havla, Jana Kaplického nebo třeba Milana Kunderu.
Neumíme oddělit osobnost od úřadu, a tak nadáváme na prezidenta, aniž bychom si vážili jeho funkce. Parlament považujeme za sebranku vyžírků (tupců, exhibicionistů, gaunerů... doplňte si každý sám), Senát bychom nejraději zavřeli, aby neujídal ze státní kasy. Armádu trpíme, ale nechápeme, proč máme platit její operace kdesi daleko v poušti, důstojníků si taky nevážíme, protože to jsou vygumovaní lampasáci. Církev nenávidíme... prostě škoda mluvit.
A tak si říkám, kdyby podobná tragédie postihla nás, co by se dělo? Prožívali bychom to jako osobní ztrátu? Byl by každý z nás vnitřně zasažen? Uměli bychom se semknout jako Poláci?
Bojím se odpovědět, a tak budu mlčet. Ale v tomhle Polákům závidím.
Markéta Demlová
Třicet stříbrných a jiné podružnosti
Milí maturanti, internetem jdou nářky, jak byly letošní maturitní písemky z češtiny náročné. Po letech, kdy jste se v potu tváře lopotili ve školních lavicích, vás čekal křest ohněm. Test však připomínal vraždění neviňátek.
Markéta Demlová
Tatínek superman a maminka... prostě maminka
"Co děláš, mami?" zeptal se mě nejmladší synek, když viděl, jak stojím na stoličce a rozebírám světlo nad zrcadlem v koupelně. "Spravuješ žárovku? Nevzpomínám si, že bych tě někdy viděl něco spravovat. To spíš taťku, ten to umí, ale tebe ne."
Markéta Demlová
Bohatého Ježíška
Tak jsme se zase dočkali. Nejšťastnější den v roce. Zábava, tanec a zpěv, ejaja, hopsasa, řekl by Ijáček. A dárky. A dobré jídlo. Cukroví. Stromeček. Svíčky. Týdny jsme sháněli, chystali, připravovali, vařili a pekli, aby ten dnešní den byl štědrý po všech stránkách. Ale opravdu po všech?
Markéta Demlová
Volební bizár ukazuje na bezradnost české politiky
Zítra začínají komunální volby, někde se volí i do Senátu. Kampaň, která k tomu probíhá, je snad nejubožejší, jakou jsme dosud viděli. Jako by padla všechna tabu, už se může vše. Slovník čtvrté cenové, zadnice vystrčené na voliče, útoky na první signální. Jakou vážnost bude mít senátorka, která se v uniformě sexuální pracovnice válí na ulicích a slibuje sex? Jeden neví, jestli se smát, nebo plakat. Prostě kríze.
Markéta Demlová
Běhám. S tyčkami.
Na svých výbězích do přírody moc lidí nepotkávám, jen tu a tam pejskaře (moc děkuji všem ohleduplným, kteří si psa přivolají k noze a počkají, dokud nepřeběhnu, nerada bych se vracela z běhu s otiskem chrupu rozverného vlkodava na lýtku). Nedávno jsem ovšem narazila na dědečka s chlapečkem na procházce. "Dědo, proč má ta paní ty tyčky?" zeptal se kluk. A než děda stihl zareagovat, odpověděl si sám: "Asi už nemůže. Asi ji bolej' nohy."
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
V ODS plnil roli Klausova vlčáka. Kousl a nepustil, vzpomíná Vondra na Macka
Miroslav Macek měl podle Alexandra Vondry (ODS) celou řadu kontroverzních názorů, se kterými on sám...
Hrál na počítači a nechodil ven. Policisté u něj doma našli varnu pervitinu
V bytě na okraji Brna našla policie varnu pervitinu, podezřelý muž skončil ve vazbě. Stíhaná je i...
Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA
Neznámý útočník v noci na středu hodil tři zápalné lahve na synagogu v centru Varšavy. Případ...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7773x