Paris, mon amour
Byla jsem tehdy šestnáctiletá holka, která s partou stejně vyjukaných spolužáků přijela nakouknout zpoza Železné opony do svobodného světa a myslela si, že je to poprvé a dost možná naposledy, protože cestovat z Československa kamkoli na Západ bylo téměř nemožné. Nám se poštěstilo vyjet na dva týdny díky družbě našeho gymnázia s jedním lyceem v Le Mans. Součástí pobytu byl i jednodenní výlet do Paříže.
Za den se toho v Paříži moc stihnout nedá – projížďka lodí po Seině, pěší výstup do druhého patra Eiffelovky, procházka v Tuileriích a kolem Louvru… vlastně už si ani moc nepamatuju, jak celý ten den proběhl. Ale Paříž mi okamžitě zavoněla. V naší zemi bylo všechno šedivé a oprýskané, tady byly barvy, světla – a ta vůně. Nevonělo to jen v obchodech, kde jsme obdivně a s trochou smutku koukali na všechno to zboží, o kterém se nám doma mohlo jen zdát, to město prostě vonělo celé – jarním dnem, svými nepřebernými lákadly, pulzující atmosférou, francouzským šarmem. A nesmělými sny jedné mladé holky, která do tohohle světa nepatřila.
Večer jsme dostali rozchod na Montmartru. Po náročném dni se mi už nechtělo courat se spletitými uličkami a bloumat po krámcích (naše kapesné bylo beztak dost omezené), a tak jsme si s kamarádem sedli na schody před bazilikou. Stmívalo se a Paříž se mi položila k nohám. Prostírala se přede mnou, celá zářivá ve své kráse, pyšně předvádějíc své největší skvosty jak diamanty v královské koruně, a šeptala mi: mám tě, už jsi navždycky moje, nikdy tě nepustím. Na schodech stáli dva japonští kluci s kytarami a hráli písničky Beatles, které mě učil táta. Silný okamžik, který se nedá zapomenout.
Dva roky nato se otevřely hranice a já jsem se od té doby vrátila do Paříže mockrát. Často po ní zatoužím a čas od času se do ní vydám, abych se jí připomněla. Je pokaždé stejná a pokaždé jiná a ještě nikdy mě nezklamala. Jen už mi nevoní – i moje země už je zase barevná, blýskavá a voňavá, tyhle rozdíly se setřely.
Když jsem před dvěma lety pozorovala svou dceru, jak stojí na Eiffelovce se zamyšleným pohledem upřeným do dálky, pochopila jsem, že Paříž polapila další duši. A tak jsem tu s ní znovu – je to dárek k jejím patnáctinám. Je zvyklá cestovat a neumí si představit, že by jí v tom někdo chtěl bránit. Napíše si svůj vlastní příběh o Paříži a já jsem ráda, že jsem jí tohle úžasné město mohla ukázat.
Markéta Demlová
Tatínek superman a maminka... prostě maminka
"Co děláš, mami?" zeptal se mě nejmladší synek, když viděl, jak stojím na stoličce a rozebírám světlo nad zrcadlem v koupelně. "Spravuješ žárovku? Nevzpomínám si, že bych tě někdy viděl něco spravovat. To spíš taťku, ten to umí, ale tebe ne."
Markéta Demlová
Bohatého Ježíška
Tak jsme se zase dočkali. Nejšťastnější den v roce. Zábava, tanec a zpěv, ejaja, hopsasa, řekl by Ijáček. A dárky. A dobré jídlo. Cukroví. Stromeček. Svíčky. Týdny jsme sháněli, chystali, připravovali, vařili a pekli, aby ten dnešní den byl štědrý po všech stránkách. Ale opravdu po všech?
Markéta Demlová
Volební bizár ukazuje na bezradnost české politiky
Zítra začínají komunální volby, někde se volí i do Senátu. Kampaň, která k tomu probíhá, je snad nejubožejší, jakou jsme dosud viděli. Jako by padla všechna tabu, už se může vše. Slovník čtvrté cenové, zadnice vystrčené na voliče, útoky na první signální. Jakou vážnost bude mít senátorka, která se v uniformě sexuální pracovnice válí na ulicích a slibuje sex? Jeden neví, jestli se smát, nebo plakat. Prostě kríze.
Markéta Demlová
Běhám. S tyčkami.
Na svých výbězích do přírody moc lidí nepotkávám, jen tu a tam pejskaře (moc děkuji všem ohleduplným, kteří si psa přivolají k noze a počkají, dokud nepřeběhnu, nerada bych se vracela z běhu s otiskem chrupu rozverného vlkodava na lýtku). Nedávno jsem ovšem narazila na dědečka s chlapečkem na procházce. "Dědo, proč má ta paní ty tyčky?" zeptal se kluk. A než děda stihl zareagovat, odpověděl si sám: "Asi už nemůže. Asi ji bolej' nohy."
Markéta Demlová
Tohle řemeslo není pro každýho
Dnes má svátek svatý Jeroným, který přeložil bibli do latiny. Díky tomuto počinu se stal patronem překladatelů a i na jeho počest se dnes slaví Mezinárodní den překladu. Českou překladatelskou komunitou před prázdninami zahýbal článek Kristýny Mališové Tohle řemeslo není pro mladý, v němž mladá překladatelka popisuje svůj typický pracovní den. S velkou upřímností a naivitou líčí překladatelskou profesi jako mizerně placenou činnost, kterou může dělat skoro každý, kdo umí nějaký cizí jazyk. Stačí mít po ruce internet a občas si vypomoct překladačem na Googlu. Odborných znalostí netřeba, a protože konkurence je obrovská, bere se každá zakázka, která (bohudíky) přijde, bez ohledu na to, jestli mám k překladu z příslušného oboru náležité znalosti. Po dni plném namáhavé práce autorka článku uléhá s pocitem, že "tohle řemeslo není pro mladý", protože si za celý den vydělala sotva na slanou vodu a až bude muset živit rodinu, nebude si moci tento "luxus" dovolit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7773x