Máte naprostou pravdu, to co se občas dočítám, je hrozný. Před pár lety jsem si dokonce koupil nějakou knížku o válečných lodích a šel jsem jí vrátit. Já sice anglicky sotva přelouskám návod k mikrovlnce, ale lodím trošku rozumím. Co tam bylo za zvěrstva, to teda bylo děsný, překládal to někdo doslova podle všeobecného slovníku a tudíš tam byly hotový nesmysly. Můj osobní názor je, že než se člověk opravdu vypracuje, mělo by být překládání asi spíš vedlejšák. Protože dneska může překládat opravdu každej, málokdo vyžaduje opravdu kvalitu a už vůbec nikdo není ochoten za kvalitu zaplatit. Takže radši držet cenu, než otročit za pár babek. Ještě bych podtrhl, že u překladů knih, je skutečně důležité nejen perfektní znalost jazyka, ale i života v dané lokalitě, často i dobrá znalost historie. Takže Vám držím palce a nedejte se.

Díky. Občas je to boj s větrnými mlýny, ale jinak je to báječné povolání, pro které má spousta těch, kdo ho provozují, skutečnou vášeň

To, co je v článku popsáno, ja ale bohužel problém obecný a netýká se zdaleka jen obce překladatelské. Kdekdo se dnes hrne do kdejaké profese, patřičné znalosti pokládá za nadbytečný požadavek, ovšem je ochoten pracovat za cenu až neuvěřitelnou. A na druhé straně je zde tlak na cenu od zákazníků, kteří jsou navíc mnohdy stejně nesoudní v potřebě odborných znalostí.

Když zůstanu jen u textů, resp. u knih - tak stejně podhodnocená je práce redakční a korektorská (jedno velké právnické nakladatelství nabízí za skutečně náročnou korekturu právních textů 12 Kč za normostranu, přičmež pochopitelně vyžadují, aby korektor odhalil nejen překlepy, ale také aby měl znalosti na úrovni legislativce s padesátiletou praxí). Redaktoři jsou najímáni za mzdu, které je hluboce podprůměrná (a to včetně Prahy), ale pracovní nasazení musí být velmi nadprůměrné (aspoň se to vyváží). Sazeči, zejména ti knižní, musí svou mzdu také dovažovat obrovským nadšením. Kartami navíc v poslední době zamíchalo elektronické publikování, u kterého má lid obecný kdovíproč představu, že je to zadarmo, protože to přeci počítač udělá sám. No, neudělá - má-li být kniha kvalitní, potřebuje spoustu práce zkušeného člověka. Ale lze to pochopitelně šidit úplně stejně jako na překladu, kde se to hodí Google translatoru.

Jenže ono je to stejné i u těch autoservisů. Je jich tolik, které odvádějí práci mizernou, leč některé mají pofidérní výhodu zaštítění se velkou značkou s vysokou cenou. Vedle toho jsou ale stovky či snad tisíce malých servisů, které drží ceny nízko a jen jeden ze sta je tam schopný a šikovný. Totéž se týká většiny řemesel ostatních.

Získat si ovšem jméno není nijak snadné. Nestačí jen vlastní úsilí, chce to mít také štěstí být v pravý čas na správném místě, aby jeden potkal toho správného člověka, který mu umožní to jméno si udělat. Zkrátka je to mnohdy otázka toho dostat se do jednoho z těch správných okruhů lidí, kteří spolu mluví, kvalitní práci vyhledávají a jsou ochotni ji patřičně ocenit.

V Kiku byl pred nekolika roky k mani kartac s velkou visackou, na ktere byla ruka tento kartac drzici u kola automobilu a opatrena nemeckym a mj. i ceskym nazvem. Nemecky nazev Felgenbürste (ze kartac je urcen k cisteni rafku kol byl zrejmy uz z visacky i bez prekladu), byl prelozen do cestiny jako kartac na srst. Jako suvenyr jsem si kartac koupil a mam ho ulozeny v moji "sperkovnici".

Tak to dopadá, když se překládá neodborně nebo bez kontextu. Tak aspoň že jste se pobavil 

Technická literatura se asi překládat nedá, tolik odborných termínů.Jak píše českoněmecký historik Krystlík, čeština údajně kdysi tak zakrněla, že v době před obrozením se česky nedala napsat ani kuchařka. Čeština i polština, to je přeložená němčina.I v ruštině je třeba šlagbaum, závora.Já mám polské školy,polštinu roky nepoužívám, a dnes bych si netroufl na nějaký odbornější překlad.

Navíc v technice člověk určitě musí rozumět fungování stroje, aby to mohl překládat,

Už se vidím, jak překládám článek o provozu jaderné elektrárny.

Čest vaši práci.

Díky. Práci čest 

Protože se všichni učí povinně cizí jazyky, potřeba překladatelů slábne. A jejich počet přitom roste, neboť stále více žen se učí jen ty jazyky.

Tak dokud nebude každý perfektně ovládat několik jazyků - a do toho máme ještě hodně daleko - tak se překladatelé o svou práci bát nemusí. Je pravda, že lidé čím dál víc rozumějí, ale zároveň je čím dál víc textů k překladu