Ohlédnutí se za ekonomickými událostmi, které se staly u nás i ve světě v 31. týdnu

Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení

 Při pohledu na americké akciové trhy (které jsou největší, a nejlépe odrážejí chování investorů)  si vzpomínám na pasáž v knize Kostolanyho burzovní seminář, která mimo jiné líčí chování retailových (a nervozních) investorů. Ti silně reagují na kroky centrální banky (FEDu). Jen tak si lze vysvětlit růst trhů po tiskové konferenci Jerome Powella (minulou středu), kterou si investoři vyložili jako možný příslib na zpomalování růstu úrokových sazeb, a pokles trhů tento pátek po zveřejnění výsledků z amerického trhu práce (během července bylo vytvořeno více než 528.tisíc nových pracovních míst místo očekávaných 250 tisíc), což investoři správně interpretují, jako zelenou pro další rychlé zvyšování sazeb FEDem .

To, jak se bude dařit firmám, podle mne spíš ukazují předstihové ukazatele - index nákupních manažerů (PMI). Ten totiž vychází hlavně z počtů nových objednávek, dodávek dodavatelů, zaměstnanosti měřeného sektoru, a lépe indikuje, zda daný sektor poroste, či bude klesat, a zda tedy budou firmám klesat či růst příjmy. Z tohoto pohledu je na tom americká ekonomika stále dobře, na rozdíl od té evropské.

Tento předstihový ukazatel je v domácím průmyslu pod hodnotou 50 (značící jeho pokles) již druhý měsíc po sobě  (v červnu 49, v červenci 48,6). K poklesu hodnoty indexu došlo zejména díky poklesu nových objednávek. Trend “smršťování” průmyslu je potvrzen i nejprudším poklesem zaměstnanosti od roku srpna 2020. 

K poklesu indexu PMI pod hodnotu 50 dochází i v eurozóně (49,8 v červenci), a je nejslabší (pokud vynecháme covidový rok 2020) od roku 2012. Jen pro úplnost uvádím, že index PMI klesl na hodnotu 50 v Číně, a poklesl dokonce i v USA (kde se stále drží na růstové hodnotě 52,8). 

Tedy shrnuto, podtrženo, minimálně evropská ekonomika míří velmi pravděpodobně do recese, a vzhledem k tomu, že indexy PMI klesají i v Číně a USA, tak se recese patrně nevyhne ani těmto ekonomikám (americké ekonomice kleslo HDP již druhý kvartál po sobě, a je tedy technicky již v recesi. Na tento trend reagují ceny komodit - například cena ropy se již téměř “zabydlela” pod hranicí 100 USD za barel. Ropa se může vrátit k růstu například díky hrozící občanské válce v Iráku (který je třetím největším exportérem černého zlata po Saudské Arábii a Rusku). Klesá i cena stříbra, které v tuto chvíli investoři nechápou jako investiční kov (kam se v očích investorů zařadí později), ale jako průmyslovou surovinu.  

Recesi očekává i britská centrální banka, která ve čtvrtek zvýšila úrokovou sazbu nejrazantněji od roku 1995, a to o půl procentního bodu na výslednou hodnotu 1,75%. Základní úroková sazba se v Británii nachází na nejvyšší úrovni od roku 2008. Červnová inflace v Británii dosáhla hodnoty 9,4%, a centrální banka očekává, že ve čtvrtém čtvrtletí přesáhne inflace 13%. 

V rozhovoru pro deník Právo připouští nový guvernér ČNB pan Aleš Michl, že inflace ve druhé polovině roku dosáhne pravděpodobně až 20%. Mimo jiné v rozhovoru i vysvětluje, jak chce diverzifikovat devizové rezervy - podíl akcií na rezervách chce zvýšit z 16% na 20% a rovněž výrazně navýšit zásoby zlata - ze současných 11 tun na 100 a více tun. Oba kroky jsou myšleny na dlouhodobém horizontu, a jejich cílem je zvýšit zisk aktiv (vlivem akcií) a  diverzifikovat rizika (pomocí zlata).