Ekonomické události 49. týdne

Pokles americké ekonomiky. Pokles německé výroby, který možná doputuje i k nám. Možný začátek snižování sazeb ze strany ČNB již v prosinci. Jsou v české ekonomice ještě silné inflační tlaky?

Základní přehled

Ve zprávách začínají převažovat data potvrzující pokles inflace, i když se stále ještě objevují i data proinflační. Pokles inflace není jen samotné snižování hodnot inflace (snižování inflace znamená, že ceny stále rostou, jen pomaleji), ale zejména snižování inflačních tlaků. To je mimo jiné pokles výroby, růst nezaměstnanosti a (možný) pokles schopnosti splácení úvěrů, a to  jak na úrovni firem, tak i států. Tedy, pokud agentura Fitch snížila úvěrový rating Slovensku,  agentura Moody Číně, a před nedávnem i Spojeným státům, je to jen vedlejší (ale téměř nezbytný) dopad boje s inflací. 

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká ekonomika zpomaluje. Vyplývá to zejména z říjnového meziměsíčního poklesu průmyslových zakázek o 3,6 %, a oslabujícího trhu práce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 2. prosince vzrostl na 220 tisíc z 219 tisíc v předchozím týdnu., Americká ekonomika v listopadu vytvořila celkem 199 000 nových míst (očekávalo se 190 000), což je výrazně pod průměrem posledních 12 měsíců (240 000). Výrazně překvapila míra registrované nezaměstnanosti klesla, která klesla z 3,9 % na 3,7 %.

Evropa 

Německé výrobní zakázky v říjnu významně poklesly. Meziměsíčně to bylo o 3,7 %, meziročně pak o úctyhodných 7,3 %. Pokles je výrazně vyšší, než očekávaly trhy.  Průmyslová produkce v Německu v říjnu jako taková vykázala meziroční pokles o 3,5 %, v meziměsíčním vyjádření klesá průmyslová produkce již pátý měsíc v řadě. Jen pro úplnost - tento trend se vzhledem k těsné navázanosti naší ekonomiky na německou velmi pravděpodobně promítne do výroby u nás.

Ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila rating Slovensku, a to ze stupně A na A-. Hodnotí tak slovenskou úvěruschopnost nejhůře za celé období od října 2005. Právě v říjnu 2005, kdy mělo Slovensko zhruba měsíc před vstupem do „předpokoje eura“, systému ERM II, mu Fitch Ratings zlepšila rating ze stupně A- na A. Na našich východních sousedech je vidět, že přijetí eura nikoho před podobnými problémy neuchrání (spíše naopak). 

Česká republika

Ve středu měl vystoupení v poslanecké sněmovně guvernér ČNB Michl. K vývoji sazeb řekl, že „Dosavadní měnová politika zabrala. Je čas pomalu a rozvážně vykročit dál. Ať už do konce roku mírně, pomalu, rozvážně snížíme sazby, nebo ne, zůstaneme jestřáby, kteří udělají všechno pro to, aby ochránili naši republiku před další velkou inflací.“ To se dá interpretovat tak, že ČNB bude o snížení sazeb (předpokládám o 0,25 %) v prosinci přemýšlet. 

Před koncem roku však narůstá počet zpráv ukazujících na to, že obchodníci zdraží své produkty a služby začátkem roku 2024 patrně více, než se čekalo. Podle agenturních zpráv obchodní řetězce v rámci jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným oznámily, že i přes chystaný pokles DPH o 3 procentní body od nového roku ceny potravin zvýší. Podle zástupců řetězců jsou důvodem zdražení především očekávané vyšší ceny energií, jež by měly přijít s novým rokem kvůli rozhodnutí ERÚ a výrazném zvýšení regulovaných cen energií.

Rovněž podle průzkumu (realizovaného portálem ePoptavka.cz) mezi řemeslníky v listopadu 2023 ceny, v novém roce ceny zvýší téměř polovina z nich (konkrétně 42 %) Plánované navýšení cen se v průměru pohybuje okolo 12 %.

Proinflačně působí i nízká nezaměstnanost. I přes klesající průmyslovou produkci a nižší nákupy domácností byla na konci listopadu česká nezaměstnanost třetí nejnižší v Evropské unii (podle metriky eurostatu dosáhla 2,9 %, podle ČSÚ 3,5 %).

Naopak, protiinflační je další pokles maloobchodních tržeb. Ten sice meziměsíčně mírně rostl, a to o 0,6 % v porovnání se zářím, ale vůči loňskému říjnu byly tržby v maloobchodě nižší o 1,6 %. Objem tržeb je nyní zhruba o 12 % pod úrovní z roku 2021 a předstihová data naznačují, že by tržby měly zůstat utlumené i v příštích měsících. 

Ostatní    

Čína se propadá do deflace. Deflace je opak inflace, a znamená, že ceny zboží klesají (v listopadu to bylo o 0,5 % meziročně). I když to vypadá líbivě, dlouhodobá deflace je problém zejména pro stát. Tak jak inflace dlužníkům dluhy zlevňuje, deflace jim je zdražuje. A největším dlužníkem je vždy stát. Více na https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-deflace-v-cine-nabira-na-sile-40453699#utm_content=freshnews&utm_term=deflace%20v%20%C4%8D%C3%ADn%C4%9B&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Navíc ratingová agentura Moody's snížila úvěrový výhled Číny na negativní ze stabilního. 

Investice

V končícím týdnu došlo nejprve dalšímu velmi rychlému růstu cen zlata (k  2.150 amerických dolarů za trojskou unci). V průběhu týdne tlačil cenu zlata dolů jednak zpevňující dolar a jednak výběry zisků obchodníků (odprodeje otevřených pozic). Cena zlata sice klesala, ale týden uzavřela nad důležitou psychologickou hladinou 2.000 USD/unci. To, že za týden mírně povyrostly jak americké akcie (S&P 500 přidal 0,21 a Nasdaq 0,69 procenta), tak i americký dolaru, ukazuje na přesvědčení investorů, že se Spojené státy vyhnou recesi. 

Německý akciový index DAX dokonce překonal historická maxima. Silou, která tlačí akcie vzhůru, není růst ekonomiky, ale očekávání trhů, že evropská centrální banka brzy sníží úrokové sazby. 

Oba dva růsty akcií tedy spíš odrážejí naděje obchodníků v lepší zítřky, než reálný růst zisků firem.