Tatarák s příchutí kokainu

Sotva se nově zvolený kouč fotbalové reprezentace ujal kormidla, uvízl se svou bárkou na mělčině. A to by ještě nebylo to nejhorší - ona loď má totiž povážlivě mnoho trhlin a je otázkou, jestli se vůbec ještě vydá ke břehům Jižní Afriky či skončí někde na smetišti (nejen) fotbalových dějin. František Straka se tak paradoxně ocitl v situaci, kdy může jen získat. Nevěříte ?  

Už "Franzovo" zvolení na lavičku české reprezentace provázely rozpaky, za které však nemohl. Výkonný výbor ČMFS nezklamal a předvedl sérii rozhodnutí, která normální člověk uvažující hlavou prostě nemůže chápat. Nejenže nevybral kandidáta, který mu byl doporučen odbornou komisí, ale poté ani nikdo z jeho členů nevěděl, na jak dlouho byl Straka zvolen. A aby toho nebylo málo, uvedl oba trenéry, tedy Františka Straku i Dušana Uhrina st., tímto rozhodnutím do pěkně trapné situace.

Čas však vždy vše spolehlivě zahojí, a tak uplynulo pár dnů a nový kouč začal zvesela "po Strakovsku" burcovat. Na řadu přišla obligátní prohlášení o bojovnosti na více než 100 procent, o tom, že hráči ze sebe musí dostat vše a dát do toho srdíčko. Tedy taková ta sdělení, která jsme od "Franze" slyšeli na mnoha jeho předchozích "misích". Ne, že by na nich bylo, kromě určité stereotypnosti, něco špatného, ale před přátelákem s Maltou a přibližně tři a půl měsíce před kvalifikační odvetou na Slovensku zkrátka tolik nevyniknou...

...a co víc - ono totiž není koho burcovat. Vezmete-li si do ruky seznam hráčů, kteří by pro zbytek kvalifikace přicházeli v úvahu, zjistíte, že notně prořídl. Chybí na něm totiž několik borců, kteří si na repre srazy přijeli kvalitně zaflámovat a o hru jako takovou jim možná taky šlo...ale až ve druhé řadě. Paradoxně se však, přinejmenším bez některých z nich, nejspíš neobejdeme. Logicky se tak nabízí varianta se s těmito hráči znovu sejít, všechno si "chlapsky vyříkat" a dát jim ještě jednu šanci. A tutéž šanci dát i dalším, kteří reprezentační utkání sledovali doposud hlavně v obýváku na gauči. Jenže ouha...!!!

Jakmile začnete v dobré víře plnit onen seznam novými, nadějnými a doposud opomíjenými hráči, dozvíte se, že jeden z nich si libuje v kokainu a trávě. Abyste rozuměli - doposud není úplně jasné, jestli ony návykové látky chtěl dotyčný spořádat sám, či je "sháněl pro někoho". Každopádně nevím, jestli by pro náš národní tým bylo lepší, abychom v něm měli spíše uživatele drog či naopak drogového dealera. 

Ve světle výše uvedeného tak František Straka opravdu může jenom překvapit  a neúspěch mu snad nikdo nemůže vyčítat. S podporou - nepodporou ze strany svazových funkcionářů,  jen s omezeným počtem hráčů, kteří seriózně bojují za barvy českého týmu a s vědomím, že možnost doplnění kádru o nové reprezentanty se zase ztenčila, se zkrátka moc slávy nadělat nedá.

Snad se milovník tataráku a olivového oleje nevzdá a "bude bojovat na 110, 120 či 130 procent". Jinak by asi bylo jednodušší pozvat všechny vyřazené, i toho doposud nezařazeného, borce na další repre sraz, zajistit dostatek "kamarádek", sehnat nějaké to huleníčko či koks a nechat kluky, ať si trochu užijou - každý podle toho, oč má zájem. Bylo by to férovější i pro fanoušky, kteří by místo utrácení peněz za vstupenky a fandění u televize, mohli vzít své rodiny někam ven a nemuseli se dívat na další trapas á la "český repre team".

I přes určitou skepsi však doufám, že jak v nároďáku, tak v celém českém fotbale se "něco" stane a nakonec se do té Jižní Afriky probojujeme. Možná jsem naivní, ale věřím tomu, že "zdravé jádro" vždy zvítězí, i když někdy až po hodně těžkém boji...