Sjednocená společnost pod vlajkou demokracie
Již docela dlouhou dobu Českem rezonuje téma rozdělené společnosti. “Společnost je rozdělená tak, jak nikdy v historii země”, tento vzkaz nám nejen v předvolebních kampaních politici rádi připomínají. A nesmí chybět důležitá informace že ti, co jsou teď u moci, za tento stav můžou nejvíc, protože společnost rozdělují. O to smutnější je fakt, že tvrzení téměř nikdo nerozporuje, nebo si netroufne jej rozporovat. A především média přebírají rétoriku o rozdělení společnosti velmi zaníceně.
Jistě se v historii najde několik období, kdy Česká společnost sjednocená skutečně byla. Poslední období, které mě napadá je listopad 1989 a následné krátké období po něm. Tehdejším Československem se nesla společenská objednávka na změnu režimu a osvobození se od Sovětské okupace. Vzpomenete si na jiné období, kdy za posledních 30 let byla společnost opravdu sjednocená? Jasně, může to být ještě Nagano 1998 a další sjednocení bylo, když.... sakra.
A zde je zásadní otázka, kterou si kladu.
Opravdu je nutné, aby byla společnost sjednocená? Není celý princip demokracie postavený především na osobní odpovědnosti? A tedy i na tom, že bude a musí docházet ke střetům různých vizí, životních filozofií a názorů? A není tedy jen na nás občanech, na jaké úrovni se s tímto střetem vyrovnáme?
Před rokem 1989 bylo správně jen jedno. Nebyl zde prostor pro iniciativu mimo ten “správný směr”, nebo o žití dle vlastní filozofie, která by nebyla v souladu se soudružským vnímáním světa. Nechtějí po nás současní politici něco podobného jako kdysi?
Přišla nová doba. V hospodách a kavárnách se již debaty o politice či společnosti nelinou jako dříve a prostor na vyjádření je dnes především v online světě, ať už je to Facebook, Twitter nebo ostatní platformy. Všechno v online prostoru je rychlé, barevné a agresivní. Náš názor tak zapadá v nekonečných možnostech tohoto divokého prostoru. Takový stav je poněkud deprimující a tím pádem chceme, aby i náš názor byl slyšet a vidět jako v té hospodě. Aby rezonoval ve společnosti, aby byl přijat. Za touhou názor prosadit jsme podvědomě agresivnější, jednoduše se přizpůsobujeme prostoru, ve kterém virtuálně žijeme. Tímto se roztáčí nekonečná spirála.
Nejsou to politici, ale my. My občané hrajeme tuto hru. My občané jsme na sebe agresivní a urážíme se. Nerespektujeme se. Neuznáváme cizí názor. Zesměšňujeme své přátele i cizí lidi. Dokonce jdeme tak daleko, že se s některými přáteli přestáváme bavit kvůli politickému názoru. Je to moje osobní zkušenost a je mi jí nesmírně líto. Do přátelství by politika neměla nikdy zasáhnout. Tím spíš, že ani jeden z lidí, kterých se to týká není politik.
A zde se naplno ukazuje nevyzrálost naší mladé demokracie a společnosti. Odpovědnost za vlastní názor za to, co a jak říkám, je nám ještě cizí. Nevyzrálost v tom, jaké si volíme politiky a jaká nabídka nám od politiků stačí. Nevyzrálost ve volání stejně slabé opozice jako vládců. Nevyzrálost k úctě k ostatním lidem i ke své vlastní zemi a konec konců i k sebe samým.
Čeká nás ještě dlouhá cesta, která bude bolet. Je to tak dobře, protože jen bolestivými zkušenostmi získáme sebevědomí. Musíme se naučit fungovat důstojně a se ctí, jak v běžném životě, tak i v online prostoru. Pak si můžeme v klidu dopřát to, že budeme rozdělení a zároveň budeme mít v úctě ty, kteří mají jiný názor.
David Hromas
Svoboda slova? Ale jděte, Vy potřebujete chránit!
Nejradikálnější zásah do svobod občana v demokratické společnosti se dost možná chystá. Nejhorší je, že ho připravují ti nejvíc demokratičtí demokrati ze všech demokratů.
David Hromas
Demonstranti vyslali jasný signál, pane premiére.
Bohužel ten zůstal od premiéra bez většího povšimnutí a demonstranty označil za oběti proruské propagandy.
David Hromas
Babišův obytňák plní dokonale svůj účel
Oblíbený i nenáviděný Andrej Babiš brázdí Česko v obytňáku. Na jeho cesty, které vyvolávají vlny emocí, jsou upřené zraky obyčejných lidí, policie i novinářů a to je přesně to, co Andrej Babiš potřebuje.
David Hromas
Kdo rozporcuje ruského medvěda?
Válka na Ukrajině byla pro mě překvapením. A ještě větším překvapením je pro mě stav současného Ruska s nejistou budoucností.
David Hromas
Korespondenční volba degraduje vážnost voleb
Tu a tam se občas objeví téma Korespondenční volby. Zpravidla jde o předvolební rétoriku někoho, kdo chce ukázat, jak moc velký je liberál a demokrat. Prostě všechno pro všechny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
- Počet článků 49
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1280x