Svoboda slova? Ale jděte, Vy potřebujete chránit!

Nejradikálnější zásah do svobod občana v demokratické společnosti se dost možná chystá. Nejhorší je, že ho připravují ti nejvíc demokratičtí demokrati ze všech demokratů.

S novým rokem přichází jedno z nejzásadnějších témat tohoto roku a to je volba prezidenta, které se věnuji v jiném článku. Bohužel je zde ještě jedno téma, které by si zasloužilo dle mého názoru pozornost daleko větší. Protože jde o téma naší svobody. Jde o téma, které tu je s námi každý den. Jde o téma, které nesmíme nechat utichnout.

Jde o svobodu slova.

Díky úniku informací pracovní verze o boji z dezinfo scénou, které vděčíme Deníku N, víme, že se na vládě “něco” chystá.

Informace a média

Jedna z nejzajímavějších věcí, která se ukázala, je snaha vlády o vytvoření dezinfo scény, do kterých chce zapojit i nezávislá média a neziskovky, které by převzaly dohled nad správností informací.

Když byl covid, tak tady u nás v Bystrci, jedna paní chtěla vytvořit hlídky, které by kontrolovali, zda-li ostatní spoluobčané dodržují vládní nařízení. Nemyslím si, že by paní jednala ze zlého úmyslu, naopak, chtěla mít pořádek a bezpečí ve svém okolí. Podobně jako tomu bylo, když v ulicích dodržování pravidel strážily hlídky Pomocné stráže veřejné bezpečnosti. Většina lidí konala v přesvědčení, že konají správně. A to srovnání s dezinfo scénou, kterou chce platit stát a rozdělit mezi organizace 100 000 000,- - Sto milionů korun, se prostě nabízí samo.

“Píšeš, co se nám líbí? Skvělé, tady máš peníze. Píšeš, co se nám nelíbí? Tady máš peníze a piš hezky.“

Ano, doba se změnila. Dnes už se nepoužívají metody fyzického nátlaku, abyste přiměli druhou stranu ke spolupráci, dnes je populární pozitivní motivace. Jenže výsledek je stejný. Ztráta svobody, ztráta přístupu k informacím.

Protože, kdo bude rozlišovat, co je pravda? Jak se budou řešit otázky toho, že média budou cenzurovat informace, které se následně ukážou jako pravdivé a ovlivní volby? Je správně, aby najatá neziskovka, rozlišovala informace pro miliony lidí? Co když tyto informace budou záviset na lidech, kteří budou mít extremistické názory a budou za svoji práci odpovědní?

V demokratickém státě přece nemůže jen tak někdo rozhodovat o tom, co se lidé dozví a co ne.

Před rokem 1989 nám byla také regulována spousta informací a ze státní televize a rozhlasu jsme se dozvídali jen to “správné”. Jednoduše to, co se povedlo u nás a co se nepovedlo u našich nepřátel. A podobná nařízení o regulaci informací, na které máme, dle slov premiéra, právo přináší tuto dobu zpět jen v novém kabátě. A nebezpečný může být ještě jeden fenomén a to záměrné neříkání některých informací.

Když Elon Musk převzal Twitter, zjistilo se, že byl v úzkém napojení na demokratickou stranu. Ovlivňoval Twitter tok informací k uživatelům? Ovlivnil by takový tok volby? Už je po nich, takže se můžeme jen domnívat. Už jen to, že se taková věc stala, ale zavdává takovým myšlenkám a v krajních případech i konspiračním teoriím. Takže ona ochrana může klidně plnit opačnou službu, že si lidé skutečně začnou hledat alternativní informace na ještě více pochybných webech, než které loni vypla sporně společnost CZ.NIC.

Sociální sítě

Jsou velmi anonymním prostředím a možná toto by se mohlo změnit. Pod rouškou anonymity jsou diskuze na sítích agresivní a urážlivé. Možná by jen stačilo, aby toto prostředí nebylo anonymní. Aby každý vystupoval sám za sebe. Kdysi se psaly hanlivé texty o sousedech na hřbitovní zdi, dnes je píšeme do komentářů na Facebooku. S tím rozdílem, že mají větší dosah než za hranice vesnice. A s tím, že naše názory může číst kdokoliv na světě, bychom si měli uvědomit všichni uživatelé, že Facebook je nová ulice a že pravidla slušného chování pod společenskou smlouvou dodržujeme všichni jak na ulici, tak i na Facebooku nebo Twitteru.

A řešení prohřešků proti zákonu? Na to přece máme policii, soudy a nebo v případě přestupku Obec s rozšířenou působností. Není přece rozdíl, jestli vystupuji proti zákonu na ulici, nebo na sociální síti, a proto by ani neměl být rozdíl v tom, kdo vymáhá trest. Nechci, aby můj prohřešek posuzoval někdo, kdo má podobné nadšení jako pracovní PSVB bez kompetence, bez životních zkušeností, bez odpovědnosti za rozhodnutí, které končí stiskem tlačítka na klávesnici.

Vláda by měla chtít po sociálních sítích, aby dodržovaly zákony České republiky, a také by měla umět tyto zákony a pravidla vymáhat. Přijde mi, že pravidla, která jsou zatím jen v pracovní verzi, mají tendenci jít opačným směrem a regulovat obyvatele země. Regulovat informace, které k nim proudí.

Jde o boj konzervatizmu, který chce svobodu oproti liberálnímu smýšlení, který chce chránit všechny před zlem.