Korespondenční volba degraduje vážnost voleb

Tu a tam se občas objeví téma Korespondenční volby. Zpravidla jde o předvolební rétoriku někoho, kdo chce ukázat, jak moc velký je liberál a demokrat. Prostě všechno pro všechny.

Tento týden jsem zaregistroval status o Korespondenční volbě na Facebooku předsedkyně Pekarové Adamové. Tento status mě zaujal zajímavou rétorikou, píše se v něm:

MPA na FB:

“Korespondenční volba nehraje populistickým stranám do karet. Proto se jí ANO včetně celé proruské kliky v České republice tolik bojí. Pro nás je to o důvod víc, proč ji prosadit. Čím víc lidí se ve volbách zapojí, tím silnější a odolnější naše demokracie bude!”

Přiznám se, že nevím, čím by měly běžné volby hrát komukoliv do karet. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že korespondenční volba není pro naši demokracii to, co bychom potřebovali a navíc v době, kdy opravdu řešíme témata jiného rázu.

Korespondenční volby zavdávají větší prostor pro manipulaci s hlasy a v naší středně velké zemi s deseti miliony obyvatel může dojít k zásadnějšímu ovlivnění, než v zemi větší, jako je např. USA. Tím nechci říct, že byly volby v USA jakkoliv manipulované, nicméně hlasů, které mluví o manipulaci je dost a u nás vlastně toto téměř neřešíme. Takže transparentnost voleb tak, jak je máme nyní, je ideální. To za prvé.

A za druhé. Je potřeba si uvědomit důležitou věc. Volba představitelů v demokratickém zřízení je výsada, nejde o “poslání pohledu z dovolené”. Ten, kdo volit chce a myslí svoji volbu vážně, si cestu do volební místnosti vždycky najde. Volba není povinnost, nutnost ani lehkovážné rozhodnutí. Volíme naše představitele a dle toho by měla mít volba i svou vážnost.

Korespondenční volba tuto vážnost postrádá a volby degraduje.