10. 9. 2012„Znáš tohle? 48 Hour Film Project Praha,“ napsal mi jednoho dne po skypu manžel. „Cagil se do toho chce přihlásit a hledá herce, na pikniku jsi mu říkala, že bys mohla hrát a znáš i další herce. Problém je, že už do toho něco investoval a ještě bude muset, takže nemůže zaplatit žádný honorář.“ „OK“, odepsala jsem, „ klidně to pro něj udělám zadarmo.“ „OK,“ pokračoval manžel, „problém je, že se to bude točit celej den, ale jestli to pro něj uděláš, klidně budu celej den hlídat děti.“ Jo, tak to je teda výzva, nebo vlastně hned několik najednou. Celej den ještě naše dvouletá dvojčata nikdy sám nehlídal, nanejvýš pár hodin.
Jaká je to ale opravdu výzva se dozvídám vzápětí na webových stránkách projektu https://www.48hourfilm.com/cz/praha/ - celý ten maraton začne v pátek 28.9. v 18:00, kdy se dozvíme téma a další zadání, film se musí hotový odevzdat v neděli 30.9. do 19:30, ani o minutu déle.
Jdu do toho, skoro celé mládí jsem hrávala divadlo. Pravda, na jevišti jsem nestála 18 let a s filmem nemám žádné zkušenosti, ale Cagilovi prostě věřím. Navíc je to prostě výzva a adrenalin, beru to jako dobrodružství (zvláště po dvou letech na mateřské dovolené) a navíc s bonusem jednoho celého dne bez dětí! (Nejsem krkavčí matka, ale každý kdo má malá dvojčata a babičky daleko jistě pochopí).
22. 9. 2012
Potkáváme se u režiséra a strůjce celé téhle akce. Vedu s sebou svou mladší sestru, neb se mi na prodloužený víkend žádného z herců nakonec zlanařit nepodařilo, jeden se prostě nenadchl a druhý se sice nadchl, ale jaksi to z něj vyprchalo. České herce jsem se pokoušela zlanařit proto, že jde o český festival a Cagil by to rád natočil s Čechy, je totiž Turek.
Nakonec je nás i s režisérem sedm: Češky jsme jen dvě (já a sestra), Lisa (Ukrajinka a manželka režiséra) a tři Turci, neherci plus režisér, od něhož se dozvídáme trochu víc o tom, co nás čeká a asi nemine.
Zatím je přihlášeno 21 skupin, 15% to loni nedokázalo dotáhnout do konce, mezi přihlášenými jsou i profíci, loni měl jeden z týmů 26 lidí, většinou samé profesionály.
No, to je teda konkurence…, ale stále nás to neodrazuje. Následují jasné a stručné pokyny.
Program na následující víkend:
Pátek 28.9. 18:00
– Dozvíme se žánr, povinnou rekvizitu, linku a postavu
– Cagil píše scénář (já překládám do češtiny)
– Domluví se kostýmy, rekvizity, dekorace
Sobota 29. 9.
– Natáčení začíná v 8:30 a plánovaný konec je v 0:00
– Natočí se nějaký zvuk
– Každý pomáhá s produkcí (nahrávání zvuku, pomoc ostatním, příprava jídla, kávy, čaje atd.)
Neděle 30.9.
– Bude potřeba pár lidí kolem. Co Erdem a Baris, Hanele? (nemají děti) Budou pomáhat s technickými věcmi, aby se ušetřil čas. - Zatímco některé týmy mají dva režiséry, několik producentů, editora, maskéra, postprodukci, asistenty, designéry, fotografa -náš tým má 6 herců a 1 režiséra, který musí obstarat sám téměř všechno (ano, takový Ferda mravenec, práce všeho druhu).
Zejména zpráva, že musíme být tentokrát poměrně organizovaní a tedy žádný alkohol v pátek ani v sobotu, zaznívá nejméně třikrát a téměř pokaždé směrem k Barisovi (ostatně tentokrát je to asi poprvé, co ho vidím střízlivého) a všechno odkýval. Poznámka o organizovanosti mě u Turků lehce nahání úsměv do tváře. Co tuhle partičku znám, vím, že když se dohodne, že sraz je někde v pět, budu tam v pět jenom já. Ostatní dorazí s minimálně třiceti až dvouhodinovým zpožděním a nikomu to nepřijde divné, všichni s tím tak nějak počítají a rozhodně tím nikdo není (tedy až na mne) pobouřen. Takže jistě chápete, že v téhle skvadře je to výzva téměř na n-tou!
Reportáž z natáčení, fotky a video are comming soon!
