Jsme moderní "muzeum", které pomáhá učinit svět pochopitelným, pomocí internetu. Tak popsali autoři projekt Gapminder, který, jak doufám, Vás zaujme, alespoň z poloviny tak, jako zaujal mne.
Jedná se o grafické znázornění všech států světa, od roku 1800 až do současnosti. Můžete sledovat, jak se státy vyvíjeli v tomto čase v různých odvětvích - zdraví, ekonomika, životní prostředí a podobně. Můžete ale sledovat i jednotlivé státy, které si sami vyberete. Pro příklad vložím obrázek grafu, kde na ose X je měřeno HDP na obyvatele státu, a na ose Y je předpokládaná naděje dožití. Rovnou si ukážeme, kde se nachází v grafu Česká republika. Pro lepší přehlednost má každý kontinent svoji barvu. V grafu je vidět, že nejhorších výsledků dosáhla modrá Afrika.
Toto je situace v roce 2013, ale vy si můžete pustit i vývoj od roku 1800 a sledovat, jak se bubliny, znázorňující státy, postupně posouvají. Tím třeba zjistíte, že v roce 1800 se největšího věku dožívali Islanďané (43 let) a největší HDP v té době měli Nizozemci. V roce 1900 už byla situace jiná. Největšího věku se dožívali Norové (53 let) a největší HDP na osobu mělo Švýcarsko.
Osu X a osu Y můžete měnit a na výběr máte z mnoha možností. Můžete zvolit třeba počet vražd na sto tisíc obyvatel ku celkové populaci. Nebo počet mužů zasažených rakovinou plic na sto tisíc obyvatel ku objemu CO2 emisí, a z grafu zjistíte, že nejvíce trpí rakovinou plic muži v Maďarsku (95 ze 100 000), ale přitom v Maďarsku vychází objem CO2 emisí na 5,5 tuny na osobu, kdežto v Kataru vychází CO2 emise na 46 tun na osobu, ale rakovinou plic trpí "pouze" 20 mužů ze 100 000.
Těch možností, které můžete zadat je skutečně mnoho. Můžete například sledovat těžbu nerostných zdrojů v jednotlivých státech a jak se vyvíjela. Můžete sledovat vývoj HIV nebo TBC nakažených. Dětskou úmrtnost v závislosti na HDP. Počet dopravních nehod v závislosti na konzumaci průměrného počtu litrů alkoholu na osobu... Dozvíte se, že nejvíce cholesterolu v krvi, mezi ženami, mají ty z Islandu.
Já jsem se ke Gapminderu dostal při studiu na VŠ. Studoval jsem obor Ekonomická a regionální geografie (neúspěšně) a měli jsme předmět Geografie zdraví, kde nás vyučující s tímto programem seznámil a my z něho čerpali data k seminárním pracím a referátům. Já na Vás asi nedokážu přenést to mé nadšení, musíte si to vyzkoušet sami, jen doufám, že to třeba někoho zaujalo...
Odkaz: https://www.gapminder.org/
Na grafy se dostanete přes GAPMINDER WORLD v horní liště. Děkuji za přečtení článku!
