Je za námi volební víkend. Pro pravicově smýšlející tragédie. Česká republika dostala novou krajskou barvu. Modrožlutý odstín vystřídala sytě oranžová s vyhlídkou zabarvení do ruda. Větší úspěch ODS sice nikdo nečekal, ale že to bude až takový propadák? Ze skóre 12:1 na 0:13! Co na to naše stranické špičky?
Možné odpovědi nám přinesla polední debata Václava Moravce.
Zelení dle Bursíka jsou jako jehličnan. Mají sice hezkou korunu, ale mělké kořeny. A když zafouká, tak stejně jako na Šumavě stromy popadají. Proto se musí změnit ve strom listnatý, který jak známo má kořeny mnohem hlubší. Martin Bursík má jediné štěstí, že je po volebním sjezdu. Má dva roky na přemýšlení. Být před sjezdem, je dnes Dana Kuchtová favoritkou na předsednické křeslo.
KDU-ČSL a tragikomik Jiří Čunek. Nejdříve začne Bursíkovi vysvětlovat jeho bonmot, že na Šumavě je větší problém kůrovec než mělké kořeny. Poté se Moravce zeptá, že si neví s Hovorkou rady a co by mu poradil. Ostatně kdykoliv, když hovoří předseda lidovců, tak trnu. Jeho myšlenky mohou být sice zajímavé, konstruktivní a přínosné. Neumí je však srozumitelně sdělit. K tématu se dostává zeširoka, zamotává se a na konci kolikrát neví, k čemu se vlastně vyjadřuje. Spekuluje se o jeho možné výměně. Zaznívají hlavně dvě jména – Jan Březina a Cyril Svoboda. O Březinovi bylo slyšel za jeho funkční období snad jen jednou jedinkrát v souvislosti s olomouckými tvarůžky. Jinak je velkou neznámou. Svoboda je sice známý, avšak má jednu velkou vadu. Lidovce již jednou neúspěšně vedl. I bratři lidovci mají o čem přemýšlet.
ODS – jednoznačné K.O. V minulosti se poražená strana pasovala alespoň do role druhého vítěze (Paroubek 2006) nebo se výsledek prezentoval jako neprohra (Klaus 2002). Mirek Topolánek sice říká, že to jsou jeho první prohrané volby z osmi, avšak drtivě prohrané. Dopadly sice podobně jako v roce 2000, ale bohužel - srovnáváme s rokem 2004. Jedním z hlavních přiznaných důvodů neúspěchu je špatná komunikace s veřejností na téma reformy. Ty mohou být sebelepší, avšak když se pořádně nevysvětlí, neukáže se potřebnost a budoucí výhody, volič se nechá zastrašit a přeběhne k protistraně. Věčná rebelie Vlastimila Tlustého spolu s Janem Moravou také nepřidávají na důvěryhodnosti. A temperamentnost premiéra se svým vztyčeným prostředníčkem a nevybíravým slovníkem situaci rovněž příliš nepomáhá. Chápu proto hejtmany, že v takové atmosféře se dělá volební kampaň na krajská témata velmi špatně. ODS dostala facku a má o čem přemýšlet, co dál. Vymění předsedu?
U komunistů platí zajímavá rovnice. Daří-li se socdem, komunisté ztrácí a naopak. Letos se socdem mimořádně zadařilo, takže komunisté tratili. Nemusí je to však vůbec mrzet! Jak se oranžoví nechali slyšet, půjdou raději s rudými než s modrými. Na to čekají komunisté od revoluce. Za 20 let mají totiž jen jednoho primátora a starosty v malých vískách, jinak samá opozice a paběrkování. Že by se konečně dočkali? Obávám se, že s Vojtěchem Filipem se jim to zdaří.
Česká strana sociálně demokratická. Vítěz voleb. I když je nemusím, tak klobouk dolů – vítězství bylo nečekané a drtivé. Jiří Paroubek posílá přes televizní obrazovky hezké úsměvy na Vysočinu a odmítá koalice s občanskými demokraty. Bohužel si to může dovolit. Profesionálně vedená předvolební kampaň zabrala. Lidé na celostátní témata v regionálních volbách slyšeli. Nezbývá nám nic jiného, než si počkat, jak bude po osmi letech nové vedení spravovat kraje.
Trocha optimismu na závěr. Vyrostou nám noví levicoví regionální politici, kteří doposud chyběli. A pokud budou úspěšní, za pár let se dostanou do Prahy. Pořád totiž platí: lepší schopný reprezentant levice než hlupák pravice.
