Není Škoda jako Škoda (3. týden)

Pondělí, 13. října, 8:15. Začíná hodina Osteuropäische Märkte (východoevropské trhy). Přednášející je německý advokát působící v Praze. Při zjištění, že jsme Češi, má evidentní radost. V hodině si povídáme o českém obchodním zákoně a o české firemní typologii. Často se ptá, jestli s výkladem souhlasíme a zda ho chceme doplnit.

Párkrát se o to tedy pokoušíme – profesor Jáč by z nás měl radost! Na závěr jsme dostali za úkol zpracovat referát na téma: „Investiční pobídky v Česku.“ Překvapilo nás poměrně málo studentů v hodině. Přišlo celkem 15 lidí, přičemž 8 z nich byli Erasmus (já s Ondrou a po dvou lidech ze Slovenska, Polska a Itálie).

Ten samý den se účastníme cvičení českého jazyka. Po domluvě s vyučující dr. Holubovou začínáme u nejpokročilejší skupiny Tschechisch VI. Většina z nich má čerstvě po praxi v České republice a konverzace s nimi je velice příjemná. Až mě samotného překvapuje, co se Němci za tři roky stačili naučit. Nejdříve se oni ptají a my odpovídáme, poté se role obrací. Hodně jsme se u toho nasmáli, vyměnili kontakty a na závěr zazpívali českou písničku dua Uhlíř & Svěrák Prázdniny u babičky. Následují dvě mírně pokročilé skupiny Tschechisch III. Zde je situace sice horší, ale po jednom roce výuky češtiny se není čemu divit. Po povinných praxích bude situace vypadat jistě mnohem lépe. Jak jsme se dozvěděli, vyjíždějí v rámci výuky minimálně jednou za semestr na poznávací zájezd do Česka. Naposledy navštívili Plzeň. Podívali se do místního pivovaru (s nezbytnou degustací) a zavítali i do Škody Power. Jaké však bylo jejich velké zklamání, když viděli „jen“ lokomotivy, tramvaje, metro či strojírenské turbíny. Automobily se vyrábí zkrátka v jiné Škodovce! Tento semestr se pojede do Karlových Varů a Českých Budějovic. Dostali jsme pozvání, zda bychom je mohli na těchto cestách doprovázet. Pozvání jsme samozřejmě přijali. Na letní semestr nemají zatím nic v plánu. Pomalu začínám přemýšlet, že se podíváme do Mladé Boleslavi. Konečně by viděli ta vysněná auta!

Koncem měsíce se v místním kině hraje film Leergut (Vratné lahve). Viděl jsem ho sice již asi pětkrát, ale nedovedu si představit spojení Zdeňka Svěráka a německého dabingu. Plakát navíc slibuje následný raut složený z typických českých pokrmů a nápojů. Na to jsem ještě zvědavější.

Jsme kluci šikovníJ. Nespoléháme se jen na školní mensu. Vaříme si i sami! Tento týden jsem pod Ondrovým odborným dohledem vařil rýžový nákyp. Rýži jsem uvařil v mléku, naházel do toho jedno jablko a navrch lžíce marmelády. No nevypadá to lahodně???