České dráhy, kam kráčíte?

14. prosince vstoupily v platnost jako každý rok v tuto dobu nové jízdní řády. Změny ve vypravování vlaků nastaly nejenom v Česku, ale i v Německu, kde v současnosti studuji. To mě inspirovalo zamyslet se, proč existují tak obrovské rozdíly ve vozových parcích.

Co je lidmi rádo srovnáváno? Na české straně vidíme archaické regionální vagonky 810 (mikrovlnky), příměstské jednotky 460 (žabotlamy) či rychlíkové vozy s koženkovými sedačkami (spařenost našich zadnic po několikahodinové jízdě nemusím popisovat). Existují sice vlaky vyšší kvality (EC, IC, SC Pendolino), těch je však stále velmi málo.

Na německé straně vidíme kompaktní malé vlaky na regionálních tratích (RB), stroje s naklápěcí skříní nasazované na rychlících (RE) či vlaky vyšší kvality IC a EC spojující větší města. Vrcholem všeho jsou samozřejmě vlaky ICE jezdící až 300 km/h.

Jak je to možné, že existují stále tak diametrální rozdíly i přes mnohá zlepšení? Ponechme stranou, že nám 40 let vládl soudruh komunista. Svůj vliv to sice má, ale přece jen je 20 let po revoluci. České dráhy se transformovaly. Z obřího přezaměstnaného molochu se stala standardní firma. Provoz se zefektivnil a zmodernizoval – železniční síť již ČD neprovozují a zisková nákladní doprava nedotuje osobní. V poslední době se staví i nebývale velké množství koridorů. Přesto to stále nestačí! Jak to v tom Německu dělají?

Na provozu Deutsche Bahn se mnohem větší měrou než u nás podílí tržby z vybraného jízdného. Příklad z vlastní zkušenosti: Obyčejná jízdenka domů do Česka, což je asi 65 km, mě vyjde na 10,90 €. Mohl bych sice jezdit za poloviční cenu, pokud bych si však koupil studentskou kartu za 150 €. U nás obdobná trasa vyjde na 80,-- Kč a studentské karty letos podražily na 50,-- Kč.

Při nákupu nových vlakových souprav jsou pořizovací náklady pro oba dva podniky podobné (s možnými odchylkami). V pokladně DB se peníze najdou snáze. Mají je totiž nejen ze státních dotací, ale i z jízdného. Když ČD na jízdném mnoho nevybere, nemůžeme se divit, že ani mnoho vlaků hodných 21. století u nás nenajdeme. Je však lepší překousnout nižší kulturu cestování a jezdit za stále solidní jízdné, než se dívat na sice moderní vlaky pohybujících se po našich kolejích, avšak vozící vzduch, protože jsou drahé.

Otázkou na závěr zůstává, proč nefunguje alespoň jejich údržba. Toaletám se obloukem vyhýbám, některé sedačky raději utřu, než se posadím, a rozhlédnu-li se kolem sebe, špína je všudypřítomná. To je však věc na úplně jiné zamyšlení…