Sakartvelo - Gruzie

Už se zase u nás objevují billboardy politiků s jejich hesly a planými sliby. Měl jsem malou možnost srovnání s jinou zemí. Nachomýtl jsem se před týdnem v druhém největším gruzínském městě Kutaisi k velkému srocení lidu. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaký běh pro zdraví. Protože abeceda Gruzínů je dostupná jen Gruzínům a masochistům a obrázek s nápisy na tričkách a národní vlajky to mohly evokovat.

Pak jsem si uvědomil, že rozložení textu kolem červeného srdíčka připomíná známé I like New York. Podle často viděného čísla 5 a porovnáním s plakáty jsem to nakonec identifikoval jako mítink vládní strany. Dotazy na účastníky to potvrdily a jistotu pak dodal vládní vrtulník a později kolona černých aut s majáčky, kterým jsme uhýbali cestou do Tbilisi. http://unm.ge/index.php?option=com_content&view=article&id=2214%3Aunm-holds-party-congress-in-11-georgian-cities&catid=3%3Awhats-hot&Itemid=56&lang=en

Do Kutaisi se sjelo mnoho příznivců autobusy a být to před 20-ti lety, myslel bych si, že je 1. Máj. Hodně bylo mladých, ale byli mezi nimi i někteří fanatičtí přívrženci staršího data narození. Většina oblečena do stranických červených nebo bílých triček s nápisy „Mám rád Gruzii“  

Kampaň vypadala velmi připraveně a draze. Utekli jsme se před ní na vršek nad městem a během naší návštěvy dostavovaného chrámu Bagrati nad Kutaisi  se za asistence policie, která je asi největším zaměstnavatelem v Gruzii a prý i dobře placená se na mítinku vystřídali hlasití řečníci a zpěváci jejichž hlasu jsme neunikli.  Rozeznívali znovu Saakašviliho vlasteneckou a proevropskou a prozápadní notu, která připravila Gruzíny o Abcházii a Jižní Osetii, kterýžto fakt na své stranické mapě ignorují.   

Hlavní náplň politiky této strany  www.unm.ge je směřování do EU, podpora politice USA. Obrovské investiční akce do monstrózních staveb hlavního města, do Svanetské Mestie, Batumi a několika dalších vybraných lokalit jsou natolik masivní, že si to v takovém rozsahu nedovolí ani vlády zemí EU. Průmyslu jsme mnoho nezaregistrovali, a že by to vše financovali zemědělci a kavkazská voda se mi nechce věřit.

Víme z doslechu, že před nějakými třemi lety učinil Saakašvili přítrž vyděračskému chování policie k vlastním obyvatelům a hlavně k cizincům, známé z Balkánu a opravdu nikoho nezastavovali, jen z ampliónů zánovních Oktávií osvícených rampami amerického střihu okřikovali neposlušné, či chybující řidiče, když dost rychle neuskočili před vládní kolonou. Saakašvili policii uplatil sám tak, že už si sami přilepšovat nemusí.

Uvidíte li v kterémkoliv zapadlém a pokáleném městě parádní prosklenou budovu s avantgardní architekturou, ke které se dá dojít po nehotových a neasfaltovaných cestách a chodnících, můžete si být jisti, že je to úřadovna policie. A že těch policistů je! Co a koho hlídají nevím, ale když jsem se je, po 10-ti km cestě z letiště do centra metropole, pokoušel počítat, nechal jsem toho po kilometru, protože v hustší zástavbě stáli po padesáti metrech naproti sobě. To se opakovalo ve všech větších městech. Mezi postávači a těmi v autech byl rozdíl ve hmotnosti a možná v délce služebního poměru. Tak tlusté policisty jako v Kutaisi u chrámu, kde nebylo koho hlídat, spali v služebních vozech nebo svačili, jsem ještě neviděl.

Z vlastní zkušenosti vím, jak dokážou rychle černí šerifové (městské policie) vyžrat rozpočet města, aniž by cokoli vyprodukovali. Nevím, jak dlouho dokáže takto podepřený policejní sbor udržet Saakašvili, ale už teď vykazuje tato země prvky diktatury i když pod demokratickou fasádou. Gruzii čekají parlamentní volby, a pokud jeho strana získá dost hlasů, asi mu prodlouží prezidentský mandát nebo počet funkčních období.

Musí se přiznat, že je Saakašvili chytrý a zručný politik a manipulaci s voliči mu určitě pomáhají tvořit američtí poradci, neboť stabilitu tohoto trojského koně v ruské sféře vlivu USA opravdu potřebují.

Zatím se mu to daří. Mladí mu to polykají i s navijákem a touží po západních vymoženostech, tak jako i my jsme si v iluzích o demokracii a tržním hospodářství nechali prodat kde co. Už teď mnoho Gruzínů reptá a ozývá se na to bezuzdné utrácení a nejen staří. Nelíbí se jim proměna hlavního města a prodeje státních společností.

V každém městě jsou hlavní průtahy lemovány malými, špatně zásobenými obchůdky, obsazené staršími lidmi, nezaměstnatelnými jinde. Prvotní oblouznění markety trvá jen do té doby, než se položí ty prodejničky. Kultura prodeje je jedna věc a kvalita dováženého zboží druhá. Zatím je v metropoli jen jeden, dva velké obchodní domy, jeden z nich - v ČR oplakávaný Carrefour.

Po dlouhé době jsem měl zase zážitek z doby dávno minulé, když jsem ochutnal ovoce a zeleninu, sic vzhledově ne příliš dokonalou, ale chutnou a nemodifikovanou. Kyselým mlékem – jogurtem, přímo od kravičky jsem si připomněl 30 let starý zážitek z Bulharska. To asi milí gruzíňané časem zmizí.

Kamkoli jeli přátelé, se kterými jsem tam byl, tam se to záhy podělalo. Nejsem fatalista ani konspirátor, ale prostor, který Sakartvelané obývají, je přímo těhotný budoucími problémy. Turecko, Írán, Rusko, Ázerbájdžán atd. Epicentrum možné budoucí války. Přeji Gruzínům klidný rozvoj a svobodu aspoň takovou, jakou dávají svým kravičkám, koňům, prasátkům, husám a kachnám, toulajícím se bez dozoru podél silnic a cest, i na svazích jejich hor.      

Dojmů z nedávné cesty je hodně, určitě se ke Gruzii ještě vrátím v cestopisnějším duchu a s fotkami.

http://georgia.gov.ge/index.php?lang_id=ENG&sec_id=30