Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Iránu se nebojme

200 000 hrobů pro nepřátele, kteří napadnou Irán? Jsou to hroby pro vlastní obyvatele. Návštěva této totalitní země připomene každému naší šedivou socialistickou realitu. Spolčení skupiny náboženských mentorů proti národu vedlo k zotročení lidu. Zatím je v horké zemi stále zima.

Byl to rok, kdy se terorismus stal skutečnou hrozbou. Den příjezdu na Turecko-Iránskou hranici v roce 2001 byl dnem pádu newyorských dvojčat. Jízda Tureckým Kurdistánem v iránském autobusu s pestrou směskou cestujících, předznamenala drobná událost. Mladý Íránec, který nás před tím požádal o uschování plakátů s tureckou popstar Arkanem se nám snažil lámanou angličtinou sdělit, že se něco děje. Na turecké straně hranice u našeho NATO spojence, v pastoušce, kterou bych se styděl nazvat celnicí , jsme se proplétali mezi mladými pštrosy, kteří uvízli v osidlech eráru a přešli do výstavné mramorové budovy na iránské straně, kontrastující s tureckou budovou. Viděli jsme to pak na celnici v televizi znovu a znovu. Řítící se mrakodrapy v oblacích prachu připomínaly apokalypsu a polovina turistů z renomované Adventury se přes cenu zájezdu přesahující 40000,- Kč obrátila na zpáteční cestu v očekávání válečného konfliktu, aniž by cokoli z exotického Íránu viděli. Naše skupinka dobrodruhů, donucených k příslušnosti k levnější cestovce za účelem získání delšího než týdenního tranzitního víza se nebojácně vydala do islámské republiky s vědomím, že příprava války trvá velmocím aspoň měsíc. Krom toho, podezření ze spoluúčasti Iránu na něčem takovém, bylo těžké dokázat.

Zajímavá byla reakce našeho mírně pokrokového mladého iránského spolucestujícího. Je nám líto, že jsou oběti, ale Američané si to zasloužili. Tento postoj byl v islámské Asii celkem běžný a vzhledem ke zkušenostem a pocitům, které Iránci vůči americkému ďáblovi mají dodnes. První střet s totalitou se na území Iránu odehrál uprostřed tmavé noci asi padesát km za hranicí. Autobus z Istanbulu jel už třetí a poslední noc do Teheránu, kam by neměl proniknout, žádný narušitel. Způsob, jakým zničehonic nastoupivší tajní policisté prohledávali autobus, v nás poprvé vyvolal strach, že by se mohlo něco přihodit. Plakáty s pop star je tentokrát naštěstí nezajímaly, zato si odvedl dost razantním způsobem člověka, kterého jsme pak už nastupovat neviděli.

Další cesta k Teheránu byla zpestřena dalším Iráncem, znalým ruštiny. Nevěřícně jsme naslouchali, že vyprahlá krajina je na jaře zelená a dala barvu části iránské vlajky. Ubytování podle Lonely Planet bylo nalezeno v neuvěřitelném shonu teheránského dopravního chaosu, díky třem taxikářům, kteří se navzájem předháněli. Všechna asijská města jsou plná potrubování za vámi jedoucích řidičů. Neuvěřitelné je, že na ulicích a třídách se třemi pruhy, se pohybovala auta v pěti až šesti řadách. Aby to bylo možné, všechna měla sklopena zpětná zrcátka. Po krátké exkurzi po městě jsme narazili na několik výstav vojenské techniky k x-tému výročí irácko-iránské války, uspořádaných za účelem náboru mladých rekrutů. Dokonalá přehlídka politického vývoje přes americké transportéry 60tých let přes ruské tanky 55 (než SSSR pochopilo, že ajatolláh nebude kámoš), ke kouskům obrněnců neurčitého původu až k čínským raketám. Fotografie mrtvých a ryčná vojenská hudba s šalebnou parádou stejnokrojů, šavlí a epolet. Brrrrr.

Cestou do hotýlku Mashád (mešita-byla nablízku) jsme kráčeli velkým náměstím kolem ministerské budovy, kolem níž kroužily ženy s úředními listinami. Pokoušely se proniknout kolem samopalníka s bílým turbanem a zlověstným svatým znakem na temeni a vyprosit milost pro své manžely otce a syny. Přezíravost, s jakou nás - turisty , svatí mužové v dlouhých košilích s tmavým turbanem, co to vše řídili a rozhodovali o bytí a nebytí přehlíželi, byla mrazivá.

Krátký pobyt v horách Elborz na severu určený ke zdolání bývalé sopky Demávendu o výšce blížící se 6000 m.n m.(5671)nám znovu připomněl islám malou mešitou na úpatí, (zde byla ubytována statečnější část turistů Adventury), ale hlavně militarizaci země v podobě akce, při které mladí vojáci se samopaly a v lehké obuvi, za jeden den zdolávali národní horu bez aklimatizace, Dole na ně čekalo několik sanitek. Sami jsme s výškou bojovali dva dni a mnohým z nás hlava i námaha nedovolila pokořit celkem jednoduchý vrchol s kráterem, ve kterém ležela desítka zmrzlých ovcí. Ženská část výpravy oděná do improvizovaných šátků, muži s dlouhými rukávy a kalhotami, byla průvodcem a nosičem vybídnuta k sejmutí a vykasání. Vojáci nás míjeli a zdravili. každý mladý Iránec vítal cizince as až nečekanou vřelostí.

Rok 2001 byl ze strany Iránu pokusem o uvolnění vízové politiky a vylepšení ekonomické situace turistikou, ale i nápravou kurzu iránské měny, která by z nás ještě před rokem na černém trhu s valutou udělala zámožné návštěvníky. I tak byl kurz příznivý a pokřivené ceny, tak jak je známe z naší dříve regulované ekonomiky nám umožnily za 50,-Kč přesun mezi městy stovky km vzdálenými a používat výhod taxíků, kterým bylo jedno, že nás i s batohy do osobního vozu nalezlo i osm. Pokud byl automobil obsazen jen zčásti, Iránci nikdy neseděli vzadu, ale na lavici řidiče i tři až čtyři.

Automobilový park je kapitola sama pro sebe. Jakýsi derivát francouzské Simky ve třech velikostních variantách nazvaný Peykan, byl nejčastějším zástupcem. V Teheránu přežívaly americké vozy ze 60tých let o něco zachovalejší, než jejich protějšky z Kuby. Mikrobusy a autobusy byly soukromé a každý měl krom řidiče i pohůnka, soustavně leštícího tyto skvosty, v různé kvalitě soupeřící o zákazníky ve stejném čase na stejné trati cenou nebo službami, které dnes u nás zajišťuje snad jen Student Agency.

Let z Teheránu do Búšehru na vnitrostátní aerolince byl zpestřen ztrátou dokladů našeho průvodce, který se spolu s námi poprvé seznamoval s reáliemi Iránu. Krom jeho dokladů jsme setřásli i průvodce, který ještě měsíc po našem návratu do vlasti obcházel ruholláhy a ajatolláhy s prosíkem, aby mu vydali náhradní výjezdní doložku, obdrženou při vstupu do země. Samotný Búšehr je místem iránské atomové elektrárny, budované sověty a dnes rusy, jejichž pobyt se promítl azbukou na jídelním lístku místní restaurace, v níž jsme přežili nejhorší polední vedro. Před tím jsme se vydali taxíky na opuštěnou pláž (děvčata se chtěla vykoupat) sledování "nenápadně", čtyřmi tajnými naplněným Peykanem (nebo snad žigulikem)až k místu naší půlhodinové koupačky. Bylo tam totiž takové vedro, že se voda skoro vařila a po vystoupení z vody teplejší než vzduch jsme se necítili nijak osvěženi. Kolem kulometných hnízd a ruských gorodků jsme se vrátili do zmíněné restaurace a pak se z města prvním odpoledním autobusem stáhli směr sever.

Čekaly nás kouzelná města Isfahán, Persepolis, Tabríz, Yazd. Nuda turistiky v posledně jmenovaném, byla zpestřena útokem reportérů na naši skupinku u vězení Alexandra Makedonského s dotazem: Co se nám nejvíc líbí. Očekávání regionálního spíkra bylo naší účastnicí opakovanou preferencí jiného města podrceno. Nakonec jsem je lámanou angličtinou uspokojil. Lid je srdečný, země překrásná a město Yazd nejlepší. Moje znalost farsí (perštiny), se totiž omezovala jen na žertovné věty typu "Ano, váš samopal je opravdu krásný", "Ten tvrdý plesnivý chléb je velice chutný, dal bych si ještě kousek" nebo "Váš šátek, který mám přes oči je špatně utěsněn". Cesta mezi městy přerušovaná checkpointy, kde rodilí Iránci museli vystupovat k policejním kontrolám a dávali nám do dlaní ruličky peněz, aby si je zase žádali po návratu zpět, patří ke koloritu dnešního Iránu stejně, jako ženy zahalené do černých látek a civilně a nenápadně oblečení muži, dopíjející zakázanou vodku z igelitových pytlíků, pašovanou ze zemí bývalé SSSR.

90% z téměř 70 milionů obyvatel je soustředěno do 10ti největších měst a mezi tím jen polopoušť, suchopár. Není to země,která by mohla obsadit svět a změnit jej ke svému obrazu. Náboženství je houževnatý důvod k totalitě o to víc, že nemá jediného vůdce. Dlouho ještě budou Iránci pykat za svou revoltu proti aristokratickým strukturám bez historického původu, pokoušejících se skrze československými komunisty odměněnou excelenci Muhammada Rézá Páhlavího, bývalého vojáka, modernizovat stát, navzdory islámské tradici. Islám je o 600 let mladší než křesťanství a prožívá si svůj středověk. Sekularizace se nedaří ani v Turecku toužícím po Evropě, natož zde daleko od světa, který známe my. Nebojím se Iránců jsou to lidé jako my, a k Arabům mají stejně daleko. Obávám se jen, kam je zavede ortodoxní islám a mírně šílený president Ahmadin-neřád.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Daniel Řehák | úterý 1.7.2008 19:59 | karma článku: 14,41 | přečteno: 1066x
  • Další články autora

Daniel Řehák

Spor o žlutou hvězdu

Rouška je symbolem doby. Všichni už alespoň jednou slyšeli názor, že dlouhodobě nošená rouška nebo respirátor je zdraví nebezpečná

13.9.2021 v 14:27 | Karma: 11,10 | Přečteno: 362x | Diskuse| Společnost

Daniel Řehák

Národní nebo nadnárodní ekonomika?

Letmé setkání se zaměstnancem v automobilovém průmyslu mi přineslo pár kusých informací o očekávání a vývoji výroby a prodeje v této, pro ČR klíčové branži, z nichž lze vyvodit některé asociace a závěry.

18.6.2020 v 20:01 | Karma: 13,03 | Přečteno: 416x | Diskuse| Ekonomika

Daniel Řehák

EU za každou cenu

V roce 2003 jsem v referendu volil EU. Ve skutečnosti jsem volil vlastní iluzi. Představa, že EU do ČR přinese prosperitu a zmírnění ekonomické nerovnováhy, byla velkým omylem mnoha českých občanů.

7.9.2018 v 11:30 | Karma: 32,18 | Přečteno: 885x | Diskuse| Politika

Daniel Řehák

Osmašedesátý

Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.

21.8.2018 v 0:00 | Karma: 13,49 | Přečteno: 368x | Diskuse| Srpen 1968

Daniel Řehák

Nevěřím.

Francii pro jejich zradu spojenecké smlouvy ČSR, i za to, že jí k tomu Velké Británie tenkrát pomohla. Nevěřím Německu, za podvodný důvod k rozpoutání 2.světové války.

14.4.2018 v 14:31 | Karma: 40,90 | Přečteno: 1734x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně dva tisíce lidí

27. května 2024  7:51

Aktualizujeme Páteční sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně 2000 lidí. Podle AFP to v pondělí vedení...

Česko čekají teplé dny, budou pokračovat přeháňky i bouřky

27. května 2024  6:01

Přímý přenos Česko čekají v tomto týdnu teplé dny, ale také bouřky a přeháňky. Na některých místech země...

V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?

27. května 2024

Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...

Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice

27. května 2024

„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...

Karban a Karban, s.r.o.
Řidič/ka dodávky/skladník

Karban a Karban, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 36 500 - 40 000 Kč

  • Počet článků 274
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1384x
Zprvu jsem hledal deníček, kam bych zapsal vzpomínky, vystrašen matčinou ztrátou paměti. Potom jsem se stal závislý na karmě a následně jsem rozpoznal, jak jsem si tím pěstoval ego a dal jsem si oddech, Ten co byl nakopnut vlastní botou, teď píše pro sebe a pro kohokoliv proto, aby si v sobě udělal jasno. Hemžící se myšlenky jsou chaotické. Je třeba je svázat a podrobit kritice, aby po nich něco zbylo.


Large Visitor Globe