Bu bu bu, Vašíku

Prezident Klaus dnes odmítl přijet do Brna přednášet na Masarykovu univerzitu. Vyjádřil tím nesouhlas se studentskými happeningy a protesty proti plánované vysokoškolské reformě. Zrušením brněnské cesty však potrestal i „neparazity společnosti“, tudíž pořadatele a organizátory slavnostního znovuotevření vily Tugendhat.

Právě při otevření rekonstruované památky UNESCO měl patřit k nejvýznamnějším hostům.  I samotnou hlavu státu pojí s touto budovou historie. V roce 1992 zde podepsal s Vladimírem Mečiarem smlouvu o rozdělení Československa. Proto se mi nechce věřit, že brněnskou misi odpískal celou. „Nemám v úmyslu se utkávat s lidmi, kteří nestojí o akademickou diskuzi a kterým jde o nátlakovou politiku,“ zdůvodnil Klaus v dopise rektorovi Masarykovy univerzity. Bojí se snad Klaus do Brna přijet? Vždyť mohl zrušit pouze akademickou seanci a navštívit jen vilu Tugendhat. Nebo se bál i tam konfrontace?

Ve světle posledních dní, kdy Klaus hovoří o nátlakové a falešné hře akademické obce, se přímo nabízí úryvek z nové knihy Ladislava Špačka, který vyšel v pondělním vydání MF Dnes. V textu Ladislav Špaček líčí, jak se Václav Havel obával střetnutí se svým jmenovcem Klausem. Obával se jej pro jeho ne zrovna etické a férové jednání. Posuďte sami.

Jednoho zimního večera roku 1992 pozval brněnský moderátor pořadu Klub Netopýr Antonín Přidal Václava Havla, Václava Klause, Jacquese Rupnika a Václava Bělohradského. (…)Přijeli jsme v podvečer, protože vysílání předcházela večeře účastníků debaty s moderátorem v hotelu Slavia v Brně. Měla přispět k pohodě během pořadu, k seznámení účastníků a naladění do debatní atmosféry. Václav Klaus ovšem přistoupil k setkání od první minuty konfrontačně. Asi dvěma lidem u stolu řekl to své obvyklé: „A vy jste kdo? V životě jsem vás neviděl.“ Pak obvinil Václava Bělohradského, že je levičák, napadl Rupnika za jeho názory a korunu nasadil všemu otázkou: „Kdo vůbec moderuje ten pořad?“Antonín Přidal seděl naproti němu. (…) Klaus se nenechal vyvézt z konceptu a obrátil se k manželce Livii: „Toho neznám, Livie, nechceš tam jít místo mne?“ (…) To se ještě Klaus stačil naklonit K Václavu Havlovi a říct mu: „Tedy Václave, to co jsi říkal v tom včerejším rozhovoru v novinách, to je skandál, tohle říkat nemůžeš.“ (…) Pak se rozsvítily kamery a začalo vysílání. Všichni seděli jako zařezaní včetně moderátora, jediný Václav Klaus nenuceně vyprávěl, hýřil vtipem a své zamlklé partnery zahrnoval přívalem argumentů, na něž nikdo z těch debatérů nebyl schopen reagovat….

Netvrdím, že politika je hra gentlemanů, plná čestného a férového jednání. Jen mě zaráží, že pokud se používají tyto (ne)zakázané metody proti Václavu Klausovi, který je sám praktikuje nebo praktikoval, nedokáže se s nimi vyrovnat. Místo toho arogantně reaguje, ruší dlouho dopředu dojednané akce, na které doplácejí nevinní. Jednání připomíná malé umíněné dítě, byť s vybranou mluvou, knírkem a mnoha akademickými tituly, ale rozhodně nepřipomíná reprezentativní chování prezidenta.

Nevím, na kolik Klausovo zrušení návštěvy Brna bylo učiněno z diplomatických důvodů a na kolik ze strachu z negativních reakcí. Nebo měl strach z něčeho jiného? Třeba prezident jen rád pečuje o své zdraví a nechtěl přijít do kontaktu s parazity, vždyť by mohli nakazit i jeho…