Blíží se Velikonoce, doba naděje – v Mexiku podle tradic

V jedné části Mexika se nacházejí koloniální skvosty spojené s historickou etapou, ve které se zrodila současná podoba a charakter země, její kultura a její tradice.

Mexiko je jednou z nejúžasnějších zemí. Po tisíce let tu vznikaly a rozvíjely se kultury a civilizace, které bývají hlavním magnetem návštěvníků země. Před pěti sty lety pak došlo ke střetu s vnější civilizací. Kryštof Kolumbus objevil roku 1492 Evropanům neznámý kontinent a jen o něco málo let nato conquistador Hernán Cortés dobyl a zničil říši Aztéků. Pád první mimoevropské říše odstartoval dějinnou etapu, která proměnila celý svět.  

Asi každý, kdo jede do Mexika poprvé, putuje po lokalitách ležících na jih a východ od hlavního města Ciudad de México až po poloostrov Yucatán. Po místech spojených především s Aztéky a Mayi. Je to ale jen jedna část a jedna tvář úchvatného Mexika. Skvělé jsou i ty další.

V oblasti mexické vysočiny severozápadně od metropole země se nachází několik mexických států s městy, která vznikla v koloniální éře. Byla zbudována z bohatství pocházejícího z těžby stříbra a zlata, a je to na nich vidět. Sehrála významnou úlohu v dějinách země. V nich se v roce 1810 zrodilo hnutí za nezávislost a pak konalo mnoho dalších zlomových dějinných událostí. 

O jejich výjimečnosti a významu nepochybně svědčí skutečnost, že většina byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO. (Slavnými koloniálními městy jsou i jižně od hlavního města ležící „stříbrné“ Tasco a jihovýchodně ležící Puebla, nejstarší koloniální město Mexika.)

V koloniálních městech centrální vysočiny žije většina obyvatel země. Zde je srdce současného Mexika. V žádném ze zdejších měst nikdy nechybí umělecká díla s historickými tématy: hnutí za nezávislost, mexická revoluce, reforma, ústava.

Zacatecas (UNESCO). Už před příchodem Španělů těžili stříbro v kopcích nad městem zdejší Zacatékové. Město plné koloniálních staveb je proslulé i unikátním akvaduktem ze 17. století – dlouhým 48 kilometrů, z čehož ale 95 % vede pod zemí.

Guadalajara (UNESCO) je hlavní město státu Jalisco, domov mnoha tradic a kultury. Tady se zrodila hudba „mariachi“, odtud pochází slavný nápoj tequila, a také sombrera se širokým okrajem, mexické rodeo i mexický kloboukový tanec.

Guadalajara je druhé největší město Mexika. Nádherných staveb plno. Také zde jsme se setkávali s nástěnnými malbami „murales“, významným mexickým fenoménem. Brzy jsme na nich poznávali všechny hlavní hrdiny mexické revoluce.  

Tequila je město uprostřed plantáží s kaktusem agave tequilana (mezcal azul, modrá agáve), z níž se od 17. století vyrábí tequila, nejslavnější mexický nápoj. Oblast modré agave s městem Tequila jsou zapsány na seznamu UNESCO. (Podobné destiláty mescal a pulque se vyrábějí z jiných druhů agáve, a jinde v Mexiku.)

Guanajuato (UNESCO), hlavní město stejnojmenného státu, je nádherné mexické „stříbrné“ město. Po dvě století se 30–40 % světového stříbra těžilo zde (a těží se tu dodnes). Byly tu také doly na zlato, železo, olovo, zinek a cín. Kostel na posledním snímku byl postaven z peněz, které mezi sebou vybrali horníci.

Querétaro (UNESCO), hlavní město stejnojmenného státu. Kdysi zde žili Indiáni Otomiové. Připomíná je socha. Při příjezdu do města uchvátí pohled na jeden z nejdelších akvaduktů na světě, měří 8 kilometrů.

V roce 1867 byl před kaplí na malém „Vrchu zvonů“ spolu se svými dvěma generály popraven poražený císař Maxmilián, bratr „našeho“ císaře Františka Josefa. Nedaleko kaple byla postavena obrovská socha Benita Juáreze, vítěze. Porovnejte s výškou před ní stojícího člověka.

Morelia (UNESCO) je hlavním městem státu Michoacán. Palác guvernéra s monumentálními malbami, další palác a další monumentální malby jako namalovaná kronika.

Pátzcuaro – město a jezero. Stát Michoacán se vyznačuje nejen nádhernou přírodou, ale také vysoce nadprůměrným podílem indiánského obyvatelstva. Jezero a jeho okolí je centrem národa Purépeča, přímých potomků etnika Tarasků, kteří zde vytvořili nejrozvinutější západomexickou předkolumbovskou civilizaci.

Na břehu jezera bylo veselo a naplno to tu žilo. Slavný „tanec staříků“ pochází právě odtud.

Tzintzuntzán s dodnes zachovalými pyramidovými chrámy Tarasků leží také u jezera Pátzcuaro.

San Miguel de Allende je velice krásné koloniální město s množstvím honosných paláců a kostelů, a na jaře kvetoucích jacarand. Je považované za umělecké centrum Mexika.

Během naší první cesty do Mexika konané v podzimní době jsme zažili pověstné mexické Dušičky. Další cestu v roce 2007 jsem připravila na jaro před Velikonocemi. Zatímco u nás jsou hlavním svátkem velikonoční neděle a pondělí, ve španělském prostředí je hlavním svátkem Velikonocím předcházející týden zvaný Svatý týden (Semana Santa) s procesími.

Okolo nadšených přihlížejících procházejí či jsou neseni všichni aktéři svatého příběhu – Ježíš, Panna Maria, Jidáš, římští vojáci, anděl hrající na velkou mušli, a další. Samozřejmě nechybí břeskná mexická muzika. Svatým týdnem žije celá země. Záběry z procesí jsou ze San Miguel de Allende.

Mexiko poslední doby není úplně místem idyly a pohody. Problémů má více, ovšem dva jsou hodně velké – drogová válka a migrace přes mexickou hranici do Spojených států.

Mexická drogová válka je ozbrojený konflikt mezi státem, tj. mexickou vládou a drogovou mafií, a také navzájem mezi skupinami jednotlivých drogových kartelů. Roku 2008 nabral na velké intenzitě. Kartely se snaží ovládnout co nejvíce území a získat kontrolu nad vývozem drog pašovaných z Jižní Ameriky. Jejich metody jsou nevybíravé.

Po řadu let nám média přinášela děsivé zprávy z Mexika o tisících obětí, o nalezení hrobu se zavražděnými 40 studenty a další podobné. A také jako seriál na pokračování o mafiánovi Guzmanovi s přezdívkou „Prcek“, který unikal policii po léta a pak uprchl z vězení tunelem, o jehož budování nemohlo vedené věznice nevědět. Spojené státy dlouho žádaly o Guzmanovo vydání a poté, co byl opět polapen, se tak konečně stalo. Jedním z problémů v boji proti drogovým kartelům je v Mexiku korupce, počínající od nejvyšších míst, včetně korupce policistů, vojáků či soudců.

Hodně velkým problémem je také již po mnoho let nelegální migrace přes mexicko-americkou hranici, kterou se snaží překonávat hlavně lidé ze států Střední Ameriky. Ženou je bezvýchodné poměry v jejich domovině.