Záhadný písek

Písek je zajímavý materiál. Dá se v něm například utopit a přesto záhadně vyschne, když je vlhký a vy na něj stoupnete. (Všechny blogy v jednom, délka ca. 30 min.)

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?
Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují?

Přesýpací hodiny by kupodivu nefungovaly, kdyby byly naplněny opravdovou kapalinou - vodou. Na rozdíl od písku je totiž rychlost, kterou se tekutina přelévá z jedné baňky do druhé, závislá na výšce vodního sloupce, tedy na aktuálním množství vody v horní baňce. Písek se na rozdíl od vody přesouvá z jedné části přesýpacích hodin do druhé se stále stejnou, konstantní rychlostí. Může za to samotná podstata písku.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=628099

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?
Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit?

Je to scéna jako z akčních filmů: hrdina se během pár vteřin propadá do bahna nebo písku. Záchrana přichází na poslední chvíli. Nebo nepřichází vůbec, pokud se jedná o negativního hrdinu. Během pár okamžiků mizí aktér pod hladinou, na které po něm zbude jen pár bublinek.
Ve filmu je tento jev samozřejmě v zájmu napínavosti děje podán poněkud přehnaně. Jen opravdu zřídka se může stát, že se člověk propadne do tekoucího písku víc než po pás. Okamžité utonutí sice nehrozí, situace je přesto nebezpečná. V přímořském tekoucím písku vás neutopí samotná propadající se hmota – ale rychle postupující příliv. V oblastech, kde příliv nehrozí, se na vás pro změnu negativně podepíše podchlazení a vyčerpání. Sami se totiž nejspíše ze studené hmoty nedostanete.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=629154

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?
Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam?

Podobnými jevy se zabývá relativně mladé fyzikální odvětví – fyzika granulovaných materiálů. Zkoumá kolektivní vlastnosti malých pevných částic, materiálů, ke kterým patří například obyčejný písek.

Poté, co stoupnete na vlhký písek, zesvětlá a zdá se, že trochu oschl. Když nohu zase zvednete, vrátí se do původního stavu. Fenomén, který pozorujeme na pláži s mokrým pískem, se jmenuje „dilatance“.

Za tyto a jiné zajímavé změny může fakt, že se písek chová jako výjímečný materiál. Některé jeho vlastnosti se projeví dokonce jen v přítomnosti vody nebo vlhkosti.

Pokračování zde: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=628541