Kočičí svět
Start do života nic moc - žádné polštáře, podušky nebo tak. Žlutá sláma, ovšem ta dovede hezky hřát, a dokonce voní. Dokud jsem pila mléko od mámy, bylo to fajn. Nic jsem o světě nevěděla, jenom tušila.
Když mě maminka nechávala čím dál častěji samotnou, tak jsem už hleděla na svět, nasávala různé pachy. Slyšela zvuky, které mi byly zatím cizí. Začala jsem vnímat brášku.
Mámina mléka ubývalo. Začala nás vodit k misce s mlékem a granulemi. Občas i maso bylo. Nějací divní tvorové na dvou nohách nám tyto lahůdky chystali.
My s bráchou jsme se jich moc báli. Utíkali jsme před nimi. Syčeli jsme, prskali.
„Hlupáčci malí, já vám nechci ublížit. Až bude čas, najdu vám nový domov“ Takto na nás mluvili.
Tehdy jsem si myslela, že nový domov nepotřebuji. Stačí, když budou ty misky doplňovat pravidelně, podle potřeby mého bříška.
Ale skutečnost tak veselá nebyla, nás koček tu bylo více. Maminka nás ještě stále kojila, učila spoustu věcí, co kočka potřebuje umět.
Nebyl to až tak zlý život. Neměli jsme totiž tušení, že žít venku, zase taková legrace není. Až do toho dne, kdy jsem to schytala u misek od jiné kočky. Kousla mě do nohy.
Na nožku jsem nemohla došlápnout. Bolest byla tak velká, stejně jako moje tlapka. Ta mi narostla do obřích rozměru, nešla ohnout v koleni, dokonce ani v ramenu.
Když jsem se dobelhala k miskám, už byly vymetené. Další den jsem zůstala v pelíšku na slámě. Všiml si toho ale někdo. Dvounohý nepřítel.
Tato dvounožka, měla stejně zelené oči jako já.
Něco na ní bylo. Možná to není nepřítel.
Nemohla jsem odolat, srdce mi říkalo, zůstaň!
Předla jsem výrazně, až se mi moje tělíčko otřásalo. Chci dát najevo svoje sympatie.
Ona tak voní stejně jako granule v misce. Šeptá: „zůstaň maličká, neboj se pomůžu ti.“
Jsem hypnotizovaná tím hlasem, těma očima…
Nebudu se bránit, cítím lásku, důvěru.
Dovezla mě domů. Dnes už vím, co je to domov.
Tehdy jsem to nevěděla. Ale protože mi řekla:
„Vyléčíme nožičku, najdeme ti tvoji rodinu.“
Já už nikam jinam nechtěla….
Paní doktorka, mi moc nevoněla. Cítila jsem z ní spoustu zvířecích pachů. Nohu vyšetřila. Dělala věci, které moc příjemné nebyly. Tušila jsem, že se mi uleví. Nechala jsem se ošetřit bez námitek.
Nerozuměla jsem slovům “obrovská rána, zanícení, hnis, antibiotika"…
Avšak už druhý den se mi ulevilo. Trvalo to několik týdnu, než se rána zahojila. Na nohu jsem dlouho nedošlapovala. Dneska běhám, skáču, šplhám.
Přestalo se mluvit o novém domově. Však já ani žádný jiný nehledala.
Jsou tu i jiné kočky. Obrovský kocour Fred. Zjistila jsem, že je sice velký, ale strašný dobrák. Procvičuji si na něm svoje lovecké schopnosti. Druhá kočka, Mia, s tou teda žádná sranda není. Je to samotářka a hrát si teda fakt nechce.
A potom jsou tu psi velcí a malí. Jsou děsně srandovní a pomalí. Občas je lovím. Oni, než zjistí, že jsou loveni, už visím na zácloně.
Je tu bezva život.
Umím i pomáhat, jsem vděčné zvíře.
Panička dávala hlínu do takových plastových nádob, prý květináče. A do toho zelené rostlinky, některé mi teda chutnají.
To se ví, že jsem to musela zkontrolovat, některé to nutně potřebovaly. Nakonec jsem se rozhodla ji pomoct a přesadila všechno znovu. No přesadila…
Hlína se potvora vysypala z těch kelímků po celé kuchyni. Zelené potvory se válely všude. Vůbec se jim zpátky do květináčů nechtělo.
Strašně mě to unavilo, než jsem si zdřímla všechno to někam zmizelo. Asi kouzlo nějaké.
Jmenuji se Evee. Ale každý na mě volá jinak“ Evino, Evžene, Eliško, ty jedna malá potvoro, chlupatá.
Jo a můj zrzavý bráška, už má tak svoje doma.
Dana Adámková
Jak jsem k titulu přišla
V naprosté tmě jsme téměř narazily na další osobu, o které jsme neměly tušení. Mladíka jsme se trochu lekly. Koho také čekat uprostřed noci ve tmě u hřbitova.
Dana Adámková
Kde máš sestry
A najednou tam zůstal sám, největší, smutný bez spolužáků. A začala hra na schovávanou. Bohužel jsem měla babu.
Dana Adámková
Přiškrcený doktor
Najednou se objevil anděl. Lidský anděl sestřička, kterou jsem znala. Chytla mě za ruce a říká: „Miminko zůstalo v blbém místě. Musíš se hodně snažit, musí rychle ven.“
Dana Adámková
Maruška nebo Věruška
Skočíme si na Marušku, nebo Věrušku? U nás v dědině je možné všecko. Nad „dědinú“ se pyšní krásná rozhledna Maruška. Je to výletní místo turistů aj domorodců.
Dana Adámková
Královna jsem já
I když jsem maličká, nejmenší z rodiny, můžu všechny zachránit, před pohromou. Nastěhovala se k nám nová rodina, nikdo ji v domě nechce.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 125
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 584x