Trick or treat? Proč se slaví Halloween?

  Při slově Halloween si většina z nás asi vybaví dýni vydlabanou do tvaru obličeje s rozsvícenou svíčkou uvnitř. Svátek duchů a kostlivců sice není v Česku neznámý, ale je spíš vnímán jako „americká blbina“; tato blbina se však 

těší velké přízni zde na ostrovech. Jestlipak to nebude tím, že tu má vlastně původ? 

Historii tohoto druhého největšího britského svátku (překoná i Velikonoce (!)) je třeba hledat u starobylých Keltů, jež pobývali na území Velké Británie a Irska. Ti byli především zemědělci, jejichž blahobyt a v podstatě živobytí samotné záviseli na úrodě. Proto není třeba divit se dlouze předloze tomu, že si na svoji stranu snažili naklonit lecjaké božstvo, a že nejkrásnějším a nejopěvovanějším obdobím roku pro ně bylo léto, kdy úroda dozrávala. Období léta a světla končilo pro Kelty 31. října, a 1. listopadu následoval nový rok. V té době slavili velký festival Samhain (podle vládce smrti a zesnulých Samhaina), a věřili, že v této době, na přechodu léta a zimy, se svět duchů a mrtvých stává viditelným a prolíná se se světem živých.

Aby se ubránili trikům (toto slovo bude ještě důležité) duchů, brali na sebe masky a často se jako duchové sami převlékali, aby si opravdoví duchové mysleli, že jsou to taky duchové - kolegové, a nechali je na pokoji. Jiným způsobem, jak zlé duchy zahnat, bylo zapalování ohňů na návrších a přinášení obětí. Byla to taková posvátná noc, a tak není divu, že jí byla připisována magická moc. „Samhainova noc“ byla ideální k zaručeným předpovědím budoucnosti co se týče štěstí, manželství, zdraví a smrti.

Mělo se také za to, že Samhain v době tohoto dvoudenního festivalu rozhoduje o tom, jak naloží s dušemi lidí, jež zemřeli minulý rok. Někteří z nich se vrátí v lidské podobě, jiní budou odsouzeni k životu se zvířaty a ti nejzlotřilejší na sebe vezmou podobu kočky. Živí proto přinášeli různé oběti a dary, aby se Samhainovi zavděčili a vyprosili milosrdenství při jeho rozhodování.

Když se Británie pokřesťanštila, bylo třeba se nějak vhodně zbavit tohoto pohanského obřadu , pokud možno tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Bylo proto ustanoveno, že místo keltského nového roku se bude prvního listopadu slavit svátek všech svatých – All Hallows' Day, jehož předvečer byl logicky
31. října a nazýval se All-Hallow-Eve. Člověk nemusí být zrovna lingvista, aby mu docvaklo, z čeho je název svátku duchů odvozen.

Jak šla století, tak se Den všech svatých uchytil; v českých zemích se tedy více ujal druhý listopad jako svátek všech zemřelých. Ten byl ustanoven jen tak mimochodem proto, kdyby se náhodou na nějakého svatého zapomnělo, tak aby se připomněl alespoň druhý den. Dušičky tedy alespoň v našich zemích Halloween zdárně zapudily, i když - bylo by možná celkem zajímavé zjistit, jestli zapalování svíček na hrobech náhodou alespoň vzdáleně nesouvisí se zapalováním ohňů o Samhainově noci.

V Anglii jsem nikdy nepostřehla, že by se Památce všech svatých, či dokonce všech zemřelých nějak výrazně věnovala pozornost, zato na předvečer všech svatých alias Hallow-Eve se nezapomnělo ani trochu. Supermarkety a jejich hyper bratři nám to připomínají dosti zřetelně. Hned jak vstoupíte do obchodu, uvidíte velikánskou krabici s dýněmi, jejichž cena je tím nižší, čím blíž je v kalendáři 31. říjen. Proč se vlastně dýně vyřezávají? My se zde nespokojíme s lacinou myšlenkou, že dýně jsou podzimním produktem a že je to taková tečka za sezonou, ale povrtáme se hlouběji v historii. Vyřezávané dýně čili tzv. Jackovy lampiony (jack-o´-lantern) se vztahují k legendě o smrdutém Jackovi (Stingy Jack). Tento hamižný starý opilec a karbaník jednou obelstil ďábla tím, že ho přesvědčil vylézt na strom, na nějž posléze vyřezal křížek, a pekelník pak nemohl dolů. Ďábel se mu pomstil tím, že na něj uvalil kletbu, jež Jackovi káže bloudit světem ve dne v noci. Svíčka ve vyřezané dýni je symbolem Jackova prokletí.

Celé regály obchodů jsou vyhrazeny dalším halloweenským rekvizitám jako jsou masky kostlivců, duchů, upírů a čarodějnic, vedle nichž oranžově září lízátka v podobě dýně a čokoládičky ve tvaru jak dýní, tak čarodějnic. Nesmí chybět ani “toffee apples”, což jsou jablka na tyčce, obalená v karamelu, jež jsou po staletí tradičním halloweenským pamlskem.

Zásobit se sladkostmi je důležité – po setmění budou totiž městem procházet malí kostlivci, duchové, upíři a čarodějnice, klepat na dveře domů a výhružně volat na jejich obyvatele: “Trick or treat?” Zde je ono slovo trick, jehož další zmínka byla přislíbena o trochu výše. Pokud totiž obyvatelé domu budou tak lakotní a zlovolní, že koledníkům (zvaným jednoduše trick-or-treaters) mňaminku odřeknou, mohou na ně tito beztrestně “učinit trik” jako třeba ověsit stromy toaletním papírem, namazat okna mýdlem a podobné vylomeniny ve stylu kanadských žertíků.

Poté, co se trick-or-treaters vrátí s koledou domů, vybalí košík, pustí se do pamlsků a pro lepší náladu si pustí nějaký ten horrorek či alespoň duchárnu. Televize jsou na tuto tradici připravené, a tak většina televizních seriálů, která na obrazovce už nějaký ten týden, měsíc či rok běží, přinese epizodu s halloweenskou tematikou nebo na obrazovce aspoň zazáří thriller. Čím drsnější, tím lepší. Také Hollywood využívá krvelačného nasazení a zpravidla uvede do kin premiéru nějakého duchaplného drasťáku. L

Pokud vám celé halloweenské bláznění přijde lehce či těžce ujeté, nezoufejte. Nejste sami. Není nic jednoduššího než nechodit do kina, vypnout televizi, vyhýbat se určitým regálům a na dveře si vylepšit cedulku NO TRICK-OR-TREAT. Za pár dnů zmizí kostlivci a čarodějnice z obchodů a nahradí je Noel, rudonosý sob, a Santa Claus.