Vždycky jsem ráda psala. Nejdřív slohy, pak dopisy, s rozvojem e-doby také e-maily a nakonec blogy tady na idnes.cz. Nejvíc mě psaní chytlo, když jsem přijela sem do Londýna, a začala se e-šířit o tom, jak se tady žije,
co je skvělé, co je trochu míň než skvělé, a jak mě týrají děti. Ohlasy byly nadšené a shodovaly se na tom, že se u fejetonových blogů pobaví a ještě navíc poučí o místních tradicích, a první snílci začali volat po knize.
Pět let jsem se té myšlence smála, konečně kdo jsem já, abych vydala knihu? Ale pak jsem do toho předloni praštila, a neuvěřitelné se stalo skutkem – nakladatelství Ikar právě vtisklo mé blogy do voňavé knižní podoby a s názvem Anglické listí aneb Coolturní šok je vypustilo do nevirtuálního světa.
Sama jsem z toho stále v šoku, tím spíš, že jsem si při kompletování textů uvědomila, že vlastně vypráví můj anglický příběh: Aupairka z malého českého města se s vysokoškolským diplomem v kapse ocitne v osmimilionovém Londýně a za mrzký peníz pečuje o rozmazlená děcka a objevuje svět za Malou louží. A když se po roce otročiny už už chystá kývnout na nabídku MŠMT na vysněný post učitelky bohemistiky na ruské univerzitě, objeví se náhle pan Pravý; ten se časem stane zákonným manželem, a Londýn plný lišek a veverek nahradí původní šumavský domov. Následuje série vlastních dětí (to jest dva kusy), a nakonec i to učitelství – ale tentokrát na prvním stupni místní základní školy a hezky anglicky.
V poslední době to na ostrovech ale trochu vře, a jedna špatná zpráva stíhá druhou. Přes veškerou skromnost si tak troufám říct, že kniha Anglické listí aneb Coolturní šok je v současné době nejveselejší čtení o Británii, a obzvlášť dobře se prý čte u kafe nebo někde u vody (ideálně s ledovou kávou na pláži). Takže pokud ještě nemáte čtení na léto, zde je tip; navíc za měsíc začne v Londýně Mistrovství světa v atletice, tudíž Ostrovy budou zase ve zprávách, a vy budete s knižně nabytými anglickými reáliemi dokonale v obraze!
