Zatímco usínáš

Zatímco usínáš, probíhá mi hlavou asi tak miliarda myšlenek a nápadů. Někdy si čtu, někdy jen tak nechám své myšlenky volně plout, jindy si dělám v duchu poznámky. A většinou plánuji, co budu dělat v dalších chvílích.

Zatímco usínáš, probíhá mnou asi tak miliarda různých emocí. Od blaženosti po nebetyčný vztek, kdy zjistím, že prostě neusínáš. Že sis zkrátka jen dal šlofíka, ohřál se v mé náruči a že už s Tebou šije tisíc malých čertíčků. Že jsou mé plány ty tam a já musím bryskně vymyslet jiné a ještě na sobě nedat znát zklamání, únavu, bolest a pocit marnosti z hodiny strávené v pozici skrčence. Vím totiž dozajista, že embryonální pozice vysloveně nesvědčí dospělácké páteři ani kloubům.

Zatímco usínáš, vdechuji Tvou vůni, hebkost, teplo. Vnímám Tvé doteky, které jsou čím dál jasněji hlazením. Mám pocit, že mne hladíš celým tělíčkem. Když skutečně usínáš, vnímám, jak se Tvůj dech zpomaluje, občas Ti dokonce rtíčky udělají tichounké a roztomilé pfff, obličejíček se vyžehlí do krajinky plné hlaďounkých údolíček a kopečků jako ulité z nejjemnějšího vosku. Tvá světloulinká pleť nepatrně zrůžoví. Zatímco usínáš, na kořeni nosíčku se jako perličky usadí pár kapiček potu a lesknou se jako diamanty. Zatímco usínáš, zpomaluje se Tvé hlazení, pohyb palečků u nohy, na tvářičce se rozhostí blažený úsměv a změníš se v hadrového panáčka.

Když už spíš, mohu Tě, hadrový panáčku, poponést do postýlky. Přiznám se, přitulím si Tě, pohladím a srdce se mi u toho tetelí blahem.

Já moc dobře vím, že jednou nastane doba, kdy mne nebudeš potřebovat k usínání. Nejprve se spokojíš s pohádkou čtenou, pak reprodukovanou a nakonec si budeš číst sám (to už asi ne pohádku). Dokonce i, že bude doba, kdy mi nedovolíš Tě doprovodit do ložnice a dokonce, že jednou nebudeš stát ani o pusu na dobrou noc.

A tak, i když mne někdy z toho bolí celé tělo, netuším (a ještě pár měsíců či let nepoznám), co je to nerušený spánek, čas skutečně jen pro mne a nemohu se spolehnout, že mé plány dokážu v další chvíli zrealizovat, ...

i tak se těším na Tvé, vlastně naše společné, další usínání, synáčku náš.