Kolega Kroupa mi nahrál myšlenku a mně nedá, abych se nezamyslela. Prosím, nevnímejte můj blog jako rasistický a nacionalistický výkřik. Snažím se poctivě zamyslet nad tím, co se během historie přihodilo, že přesto, že ta startovací čára nebyla tolik odlišná, je na tom Afrika tak jak je a tak moc potřebuje naši pomoc. Nechci tím naznačovat nic o nadřazenosti naší rasy, ale naopak přijít na to, jak Afričanům pomoci v jejich prostředí a zabránit tak všemu, čeho se tolik bojíme a co jsem popsala.
Když vznikli naši prapředci a prapředci Afričanů, nejen že jsme stáli na stejné startovací čáře, ale pokud mě vzpomínky ze základní školy nematou, ti afričtí měli náskok, protože naši předci pochází z Afriky a museli tudíž překonat ještě notnou cestu na studený (budoucí) kontinent.
Když vezmeme fyziognomii Afričanů a Evropanů (a většiny Asiatů), zjistíme, že nejsilnější, nejzdatnější, nejrychlejší a nejobratnější jsou zpravidla právě ti, kteří vzešli z afrického prostředí. Jsou tak zkrátka predisponovaní.
Absolutně nepochybuji o predispozici inteligenční, můžeme přeci srovnávat výkony, objevy, ocenění tolika velikánů černé pleti, jako byl Martin Luther King, Kofi Atta Annan …
Klima. Že je tam šílené horko a nedá se hýbat? Na Sibiři je oproti tomu stále mráz a většinu času se tam musí hýbat, aby nezmrzli. Že tam svítí sluníčko celý den? V severní Evropě, podél polárního kruhu, se museli vyrovnat s tím, že tam je půl roku den a půl roku noc. Že tam nerostou brambory, rýže či obilí respektive rostou, ale ty geneticky modifikované „zlotřilými“ genovými inženýry a šlechtiteli z Evropy? U nás zase mimo skleníky nerostou banány, manga, melouny a papáji, zdroje to cukrů a vitamínů a mnoha stopových prvků. Že tam buď není voda anebo je jí tak moc, že je i ve vzduchu? Naši předci museli vrtat a kopat studně, stavět přehrady, akvadukty, kanály a vantroky, aby přihnaly vodu k aglomeracím, polím, mlýnům, průmyslovým zónám. A tak bychom mohli pokračovat.
Že se Afričanům nedostává vzdělání? Když pominu skutečnost, že křesťanství bylo v Africe mnohem dříve než ve spoustě evropských zemí, tak zde od středověku působilo a působí mnoho církevních misií či přímo církví. Přinášely krom víry v Boha i gramotnost, základní vzdělanost a následně pak výuku praktických dovedností jako je stavba příbytku, základy zemědělství a chovu dobytka, pěstování potravinových plodin a snahu je uchovat. Jak to, ptám se, že je tam tolik lidí bez jídla, bez domova, bez polí, bez práce, bez vzdělání a bez jistot? Co učila své souvěrce církev muslimská (krom mnohoženství a ženské obřízky), vlastně nevím.
Že se Afričanům nedostává lékařské péče? Pokud vím, krom vysoce vyvinutého přírodního léčitelství se zde už od doby poválečné střídají krom výše uvedených misií i s řádovými sestrami a lékaři z řad mnichů a sester i týmy lékařů bez hranic. Ano, můžete namítnout, že tam do nebohých Afričanů píchají kdejaké prošlé léky plné nebezpečných aditiv, ale když nahlédnete do kdejaké diskuse ohledně léků a očkování, dozvíte se, že to do nás zde v Evropě taktéž (a ještě to máme státem povinné).
I přes Evropu se během historie přehnaly loupeživé bandy, kmeny, armády, hladomory, epidemie, války, revoluce. Ti, co je přežili, se poučili a svůj životní prostor vylepšili a zdokonalili. Proč my se tady nevraždíme, ale vyvíjíme v jednotlivých oborech a oblastech? Proč pracujeme, budujeme, stavíme, pěstujeme pícniny a plodiny, ze kterých pečeme chleba? Proč se rozmnožujeme uvážlivě a posíláme své děti studovat?
Co tím vším chci říci? Že to, že jsme na tom lépe než Afričané, v žádném případě NEZNAMENÁ, že jim pomoci MUSÍME. MŮŽEME, CHCEME, ale NEMUSÍME. A to, že CHCEME, taky znamená, že si MŮŽEME VYBRAT, JAK.
Zkrátka nesouhlasím s pouhým přerozdělením potencionálních přistěhovalců, protože to zkrátka nepovažuji za řešení.
Za SKUTEČNÉ ŘEŠENÍ považuji pomoc Afričanům na jejich kontinentu, ale v tom nám oni musí být nápomocni. My jim můžeme poskytnout finance, informace, vědomosti, vzdělání, dovednosti, nástroje a odborníky, ale oni nám musí pomoci to vše naaplikovat na jejich podmínky, na jejich mentalitu, na jejich možnosti.
A hlavně musí chtít a neutíkat.
