Roušky jako důvod zpolitizovaného vzdoru

Roušky jsou nepohodlné, potím se pod nimi a špatně se mi dýchá. Roušky nemocným vadí. Roušky jsou toxické. Roušky používají politici, aby nás zastrašili a ovládali. Je to Babišovina. Při testu nám šťourají až do mozku.

Ne, nejsem fanatická zastánkyně roušek. Také se obávám, jak je, jako člověk středního věku, s nadváhou, vysokým tlakem a bývalý astmatik budu celé dny snášet. Ale mívám často virózy a různé bolení v krku, a tak nejspíš budu roušku nosit mezi lidi i přes zrušení nařízení. Prostě proto, že to cítím jako správné.

Vím, že jsou roušky nepohodlné, že se s nimi špatně dýchá a funguje i jinak zdravému člověku. Vím, že se pod nimi mohou vytvářet různé kožní problémy. A vím i to, že je nepohodlné, nepříjemné a únavné myslet na to, aby ty jednorázové člověk správně likvidoval a ty látkové často měnil a správně udržoval. Tedy, aby používání roušek bylo smysluplné.

Vím, že roušky jsou překážkou pro mnohé chronicky nemocné. Pro ně budou asi ve společných prostorách (tam, kde nelze udržet bezpečnou vzdálenost) nejspíš vhodnou ochranou respirátory. Nikoho krom sebe v nich sice neochrání, ale smějí doufat, že ostatní budou svými rouškami chránit je. Mělo by to být jako s očkováním a s tolik diskutovanou kolektivní imunitou. Vím, že je spousta lidí, kteří očkovaní být nemohou. Pakliže existuje kolektivní imunita (vyžadující také odpovědnost a empatii zákonných zástupců očkovaných), jsou takoví lidé chráněni. Stejně tak alergici, astmatici a ostatní nemocní, kterým rouška vadí v dýchání, by měli mít možnost spolehnout se na jakousi kolektivní odpovědnost a empatii, tedy že lidi kolem nich budou v situaci, kdy nebude možno dodržet rozestupy, nosit roušky tak trochu i za ně.

Co se týká zpolitizování příkazů a doporučení nošení roušek typu „odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“ mezi premiérem a ministrem zdravotnictví. Kdo čte mé blogy, ví, že stávající vládu často kritizuji. Jak to však nyní vnímám já, zde jde politika, politici a negativní vášně proti nim stranou. Tady jde o osobní odpovědnost každého z nás. Jde o to, že máme společného nepřítele. Coronavirus, který je podstatně virulentnější než většina známých nemocí, ohrožuje zejména naše staré, nemocné a oslabené a je doposud tak neprozkoumaný, že na něj reagujeme způsobem pokus-omyl.

Proto bychom měli, bez ohledu na rozkazy, zákazy a doporučení či nedoporučení shůry používat zdravý rozum, odpovědnost a ohleduplnost. Zanedlouho přijde období nachlazení, respiračních chorob, chřipek a všelikých viróz. Přijde období, kdy si nikdo z nás nebudeme moci být jist, s jakými patogeny se potýkáme, a jaké tudíž rozšiřujeme po svém okolí. Pokud už se tedy rozhodneme (či budeme cítit povinnost) nemoci přechodit, jako dost často spousta z nás, sáhněme prosím po roušce jako po vyjádření ohleduplnosti ke svému okolí. Ne proto, že musíme, ale protože to považujeme za rozumné a správné.

Co však vnímám jako znepokojující, je sdružování odpůrců roušek do skupin, ujišťujících se shodě a organizujících cosi jako odboj. Jsou mezi nimi posluchači Ortelu, ale i jedinci neznalí, zmatení a zoufalí, vystrašení, zklamaní. Lidé, kteří jsou rádi, že našli spojence v jejich neznalosti, zmatenosti, zoufalosti, strachu a zklamání. Lidi, kteří jim plácají po ramenou a slibují jim podporu. Navzájem se podporují v (často konspiračních) teoriích, jako:

• při testování na coronavirus nám je přímo do mozku aplikován čip (jak je možné, že ještě mozek nevysmrkali, mi pán neodpověděl)
• že my i naše vláda jsme všichni na dálku ovládaní. Kým, proč a jak sice netuší, ale o to větší je to důvod tomuto nesmyslu věřit
• že bude vakcína proti coronaviru povinná a ti, kdo odmítnou, budou stíháni a diskriminováni,
• roušky jsou toxické (proč ale nejsou již dávno vymřelí lékaři, zdravotnici a představitelé povolání, kde nosí roušky a respirátory (tedy překážku na ústech) často celé hodiny, to vysvětlit nedokáží a nechtějí).
• že jsou práva a povinnosti jednostranné. Tedy práva na jejich straně a povinnosti na straně těch druhých. Například, že oni mají právo provokovat jako paní, která natočila, jak si odmítá v lékárně nasadit roušku a obviňuje službu konajícího lékárníka jí proto vydat léky. Nějak nikomu z nich nedošlo, že tak nejspíš nečinila po získání informovaného souhlasu v lékárně natáčet ani natočené zveřejnit na sociální síti. Naopak, tleskali jí a podporovali se navzájem, že neomalenost a urážky jsou ta správná cesta.

Jednou z nich je fb skupina NEJSME VAŠE LOUTKY, která má ke dnešnímu dni přes 18 000 členů. Otázkou zní, zda se takové společenství nestává větší hrozbou a komplikací, nežli jsou roušky, Covid-19 a premiér dohromady.