Tleskali mu všichni přítomní v sále sněmovny, všichni napříč politickým spektrem, poslanci, členové vlády, premiér i ministři, zástupci ANO i opozice. Všichni tleskali ministrovi v (ne)demisi Staňkovi za to, že zmlkl a odcházel.
Ne, opravdu nepřeháním, bohužel. Kdo jste sledovali, dáte mi snad za pravdu, kdo nesledoval, o hodně jste přišel. https://www.respekt.cz/spolecnost/kde-znaji-karla-iv-zkracena-verze-projevu-ministra-kultury?fbclid=IwAR2WQ_dw4-iRv2gmj0XuSg2YmWUW7N7p-_BKhXY3S7PF4oz30btxZ3Hyaf0
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jsem-prilis-slusny-vysvetloval-sve-odvolani-stanek/r~7581923298b611e9a049ac1f6b220ee8/
Vodopád, co vodopád, přímo gejzír samochvály, sebe omluv, nevyžádaných vysvětlení a nesmyslných argumentů, doprovázený absurdními přirovnáními. Situace, při které jsem se styděla, že jsem kdysi volila sociální demokracii. Situace, při které jsem soucítila s Janem Hamáčkem, se kterým vážně obvykle nesoucítím, že musí pracovat s takovýmto "materiálem".
Po celou dobu, co tento pán hovořil, vybavoval se mi ?????? ???????, lišnij čelavěk, pro vás mladší či „ruštině nehovící“, zbytečný člověk. Ne, to doopravdy není urážka. To je prostě příměr pro člověka, který možná je talentovaný, možná i osvícený, možná i vzělaný a dokonce i inteligentní, ale jaksi jinak a jindy a na jiném místě, než by toho bylo třeba, než by to mohlo býti pochopeno. Prostě člověka, který se vynachází tam, kde by být neměl, který naprosto zbytečně usiluje o to, aby byl chápán. Za sebe říkám, ani litován.
Neznám pana Antonína Staňka, neznám ho ani jako člověka ani jako politika. Neznám jeho zásluhy a neznám jeho důvody, proč se právě on nechal umístit právě na ministerstvo kultury. Neznám (a ač jsem se snažila, nepochopila jsem) jeho pohnutky pro „velikonoční popravy“ a jiné „záslužné činy“, pro které se ho jeho vlastní strana rozhodla z jeho postu sesadit. Avšak to, co jsem měla možnost slyšet, vidět a vnímat při jeho projevu ve sněmovně, to doopravdy stačilo.
A tak jsem se málem připojila k té standing ovation, k tomu potlesku vestoje. Protože ten člověk si to zasloužil. Ne snad, že by měl takové charisma, intelekt, řečnické schopnosti, potenciál či zásluhy, ale za to, že v tu chvíli všechny spojil. Všichni do jednoho byli nesonale šťastní, že už odchází.
Moje maminka říkává, že všechno zlé je pro něco dobré. Pan Staněk, jak se zdá, se díky své zbytečnosti, neschopnosti a neloajalitě stal pověstnými vidlemi hozenými do již tak diskutované vládní koalice a existuje reálná možnost, že se, prostřednictvím svého zastánce, samotného prezidenta naší republiky, zaslouží i o její rozpad.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Stan%C4%9Bk
