Neohrožená maminka v akci II (letní povídka)
Hned za zdí našeho dvorku bylo staveniště, na kterém se několik let nic nedělo. A tak, navzdory věčným zákazům, tam byli naši bráškové od rána do večera a především odstavené „mašiny“ byly jejich hřištěm. Najednou sousedky, věšící prádlo, křičely na mojí maminku :“ Marcel, honem! Mezi kluky přišel cizí chlap, ostatní kluci utekli, ale Tvýho kluka chytil, popadl a někam ho vede! Nechte ho, nechte ho!“, křičely pro změnu na toho cizího mužského. Ten sice evidentně ženský povyk zaznamenal, ale mávl rukou a pokračoval v chůzi. Moje maminka, žena činu, tak jak byla, oblečená po domácku a pantoflích, ještě voníc od pracího prášku a oběda, vyběhla za chlapíkem, který vlekl mého štkajícího brášku. Aby vyrovnala náskok cizince, zula pantofle a běžela bosky. Takhle doběhla až na policejní stanici. Pán byl totiž aktivní penzionovaný policista, který chtěl brášku postrašit. Jenže to neznal naší maminku. Vtrhla na policejní stanici jako tajfun a tam začala dotyčného aktivistu fackovat a křičela u toho :“Co si to dovolujte, Vy, vy, vy teplouši jeden, odvádět mi kluka? To jste neslyšel, že na Vás volám???“ Pán se sice snažil legitimovat a vysvětlovat jí svůj úmysl, ale maminka mu vytrhla plačícího brášku, popadla ho do náruče a řekla mu :“Jestli Vás příště uvidím pod naším domem, pošlu na Vás Vaše kolegy, že jste únosce a pedofil“. Pak se podívala na užaslého, mlčícího, službu konajícího policistu, furiantsky si odfoukla ze zpoceného čela vlnku tenkrát moderně natrvalených vlasů a prohlásila : “Občanku nemám a je mi to fuk a hlídejte si ho, jinak se neznám“. A odkráčela chůzí Kleopatry (tak, jak mě to roky neúspěšně učila) středem i se svým zachráněným synem. Tohle vím, protože jsem ze strachu o maminku i malého brášku běžela za ní. Jen dovnitř stanice VB jsem se bála, a tak jsem jen nakukovala oknem. Takže domů jsme už šli všichni tři pohromadě a podpírali jsme maminku, které teprve teď povolily nervíky a rozplakala se.
Apendix je nám, maminčiným dcerám, jaksi přisouzen, coby šmouha na našem, jinak vcelku pohodovém, vztahu ke zdravotnickému personálu. Sestřičku taktéž začaly bolesti trápit někdy kolem 3. roku, ale nikdy to prý, dle vyšetření, nebylo k operaci. Proto, při několikáté návštěvě pediatra, dostala moje maminka žádanku, aby při další obdobné příhodě byl přijímací postup v nemocnici urychlen. Nebyl. Napříště konala službu mladá lékařka, která jaksi ani neuznala za vhodné mou sestřičku důkladně vyšetřit. Pouze od stolu prohlásila, že má plno a že to bude muset počkat. To neměla dělat. Ale holt neznala a podcenila naší maminku. Maminka přimhouřila oči a pěkně od plic paní lékařce sdělila, že nemá problém jí tam doručit postel, když jich je na oddělení málo. Že dceru dál trpět nenechá a oni jí přijmou, i kdyby s ní měla bydlet na chodbě. Naštěstí byli nablízku známí lékaři. Sestřičku vyšetřili, přijali a ještě týž den odoperovali. Jen na okraj, s překvapivým výsledkem. Apendix byl téměř prasklý a měla již srůsty.
Dáša Stárková
Ťufíkova dobrodružství

Divísek nám povyrostl, ale i tak se stále má čemu divit a co poznávat. Naše zahrada je pro něj jedna velká učebnice. Učí se na ní přírodní zákonitosti, pokouší se budovat biotopy a lovit beze zbraní . A jednou našel Ťufíka.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj

slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta

Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla

Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem

Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Za výbuch v Íránu zřejmě mohly chemikálie k výrobě raketového paliva, mrtvých je už 40
Počet mrtvých po sobotní explozi v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás...
Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka
Španělsko a Portugalsko v pondělních odpoledních hodinách paralyzoval masivní výpadek elektřiny....
Dostat náhradní plíce je čím dál snazší. Letos by příjemců mohla být až stovka
Lékaři v Česku zatím letos transplantovali plíce už 25 pacientům. Počet operací by se tak letos...
Chci doživotí, žádal fantom z Klánovického lesa. Připomněly ho Případy 1. oddělení
Premium Činy bytového zloděje Konráda, který se nakonec uchýlil i k vraždě, připomněl další díl třetí řady...
- Počet článků 335
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1769x