Mé zamyšlení nad pojmem sociální bublina

Ve dnešní době je nadužíván pojem sociální bublina. Navíc v diskusi pod mým blogem zazněla myšlenka, který mne přiměla k zamyšlení. Stejně ale myslím, že Milion chvilek zde funguje jako stmelující faktor. Pokusím se vysvětlit.

„Pořád doufám, že život není dělení na bubliny a na to, že kdo není s námi, ten je proti nám. Protože pokud ano, jsme těsně před koncem demokratického zřízení a na počátku hrozného průšvihu, ať už by zvítězila kterákoliv "bublina".“, napsala moje kamarádka. A protože vím, že ona ví, že já nad věcmi hodně přemýšlím a potřebuji je nejen pochopit, ale i uchopit si je, pevně doufám, že mi odpustí, že právě její myšlenku vezmu jako nosnou pro mou úvahu.

Když jsem si zagooglila ohledně tohoto pojmu, našla jsem toto: Sociální bublina (nebo v kontextu internetu filtrová bublina, názorová bublina) popisuje vznik politických, sociálních nebo kulturních rozdílů mezi jednotlivými skupinami společnosti, nebo jakousi imaginární bariéru mezi společnostmi, která zamezuje oboustranné výměně informací a vytváří tak dojem, že vlastní společnost reprezentuje celé společenské spektrum https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_bublina

Když čtete dále, zjistíte, že pojem Sociální bublina nás provází minimálně od starověku (či odtud pochází písemné doklady). Zjistíte, že zatímco se v minulosti akcentovalo v tomto pojmu spíše slovo sociální, od doby nástupu masmédií a sociálních sítí je to spíše slovo bublina, přičemž tento výraz získává význam spíše pejorativní a signalizuje určitou nedostatečnost kontaktu, nadhledu a schopnosti a ochoty komunikovat. I proto se od té doby hovoří spíše o bublině filtrové, názorové.

Zatímco v minulosti lidi dělila „jen“ sociální zařazení, a tím pádem i možnosti a schopnosti své názory a omezení prezentovat a měnit, od nástupu sociálních sítí jde spíše o to, co si kdo kde přečte, vyslechne, a jaké na základě toho zaujme stanovisko a s jakými názorovými skupinami se propojí či jaké, na základě neshody, odsoudí. Alespoň tak tomu rozumím.

Zvláště to rozdělování společnosti vnímám na onom dělení do bublin jako špatné a alarmující.

Já bych ještě vložila vsuvku ohledně důležitosti odpovědnosti, častou pro mé blogy. Myslím tím nejen vědomé, uvědomělé, a pokud možno odpovědné využívání svobod, ale i ochota nést odpovědnost za svá svobodně provedená rozhodnutí a činy.

A tady se obloukem vrátím k současnosti tolik diskutované úlohy Milionu chvilek pro demokracii. Bez ohledu na vizáž, oblékání, (do)studovanost či dikci jejich čelních osobností, jedná se o snahu společnost nikoliv rozdělovat, ale stmelovat. Jak to vnímám já, oni bubliny nevytvářejí, ale spojují. Myslím ty bubliny, kdy si brbláme doma u televize, kafíček, u piva. A to, dle mé osobní zkušenosti, nemusíte být jejich člen, donor, účastník jejich demonstrací ani signatář jejich petic. Nemusíte být členem ani sympatizantem žádné konkrétní strany.

Pokud jste, jako já, člověk, který trpí v prostorách stísněných a/nebo místech, kde se tísní hromady lidí, čímž obojím demonstrace jsou, anebo prostě nesnášíte podobné akce, přečtěte si prosím, co píší a co hlásají. Já osobně tam neshledávám nic patologického.

A těm, kteří tvrdí, že je jednoduché kritizovat a nenabízet program nápravy, řekněte mi, zda vlastně už není programem vyzývání lidí, aby chodili k volbám a vybírali politiky, „kteří respektují demokratická pravidla a instituce, nelžou, nekradou, nestraší a nejsou ve střetu zájmů“ a co je špatného na výzvě, abychom všichni byli občany, „kterým záleží na druhých lidech, zajímají se o stav společnosti a převzali za ni svůj díl zodpovědnosti“. A už vůbec nevnímám nic sektářského či bublinotvorného v tom, že „Chceme žít v zemi, v níž se daří svobodě a spravedlnosti, má zdravou krajinu a kde každý může žít beze strachu, důstojně a rád.“

https://www.milionchvilek.cz/

Můj závěr k mému zamyšlení tedy zní, že nechci patřit do žádné bubliny, chci být součástí společnosti, která ruku v ruce, s rozumem v hrsti a celým svým srdcem usiluje o implementaci výše uvedených pravidel.

P.S.1. nad nikoho se svými zamyšleními nevyvyšuji a nikým, kdo se mnou nesouhlasí, nepohrdám ani o něm negativně nesmýšlím, natož abych se snížila k jeho urážení. Prosím, pokuste se o podobné.

P.S.2. na insultace a invektivy nereaguji dle Jana Wericha o dohadech