Král je nahý a já jsem lepšočlověk

Sedíme a sledujeme s manželem vánoční projev pana prezidenta a maličkou chvíli si říkáme, že tentokrát „by to šlo“. Pak prezident začne s lepšolidmi a my jen smutně a znechuceně pokrčíme rameny, inu, co jsme vlastně čekali.

V tom vchází náš 4letý Divísek z vedlejší místnosti, kde sledoval pohádky. Zahledí se na obrazovku a hlasitě a zřetelně, jak je jeho zvykem, povídá: „TEN PÁN SE MI NELÍBÍ, DIVNĚ MLUVÍ“. Jako by nám, otupělým a zaslepeným, oznámil, že ten „král je přeci nahý“.

Já vím, měli bychom mu to, jako správní rodiče a vychovatelé, rozmlouvat a vysvětlovat. Měli bychom mu vysvětlit, že je to náš prezident, že by si ho měl vážit a vzhlížet k němu.

Jenže dítěti, a hlavně o Vánocích, by člověk neměl lhát. A proč také lhát a vylepšovat tak pozici člověku, který všechny ty, kteří si dovolí s ním nesouhlasit, onálepkuje vyfabulovaným novotvarem? Proč vést dítě k úctě ke člověku, který, namísto aby svůj lid pochválil a povzbudil, namísto aby nastínil cestu správnou pro lid země, které prezidentuje, hřímá a nesmyslně označkuje své oponenty.

Přiznávám, nehodlám lhát dítěti, které svou intuicí poznalo a nahlas vykřiklo, že „král je nahý“.

Takže ano, mám-li nosit nálepku, pak se k ní hrdě hlásím. Jsem lepšočlověk a vychovávám i s jeho otcem už třetího lepšočlověka. Protože my všichni bychom chtěli, aby to bylo jinak, lépe. Protože nám všem se „ten pán nelíbí“, protože zpravidla „divně mluví“. A kdyby jen to…

P.S. No nevím tedy, jak moc se od níže uvedené „charakteristiky lepšolidí“ liší sám pan prezident a jeho našeptávač, Ovčáček.

https://www.reflex.cz/clanek/divoky-kacer/92042/zakladni-charakteristika-lepsolidi-pro-zacatecniky-a-neznale.html