Kde se kdo zrodí, tam se i hodí (Mýty o imigrantech)

Rčení před závorkou mi napsala jedna z mých tet jako  souhlasnou reakci na jeden z mých anti islamistických a anti imigrantských blogů.

Předně chci totiž zdůraznit změnu svého statutu. Zaujalo mě vysvětlení Dr. Martina Janečka. Skutečně nepociťuji strach z neznámého, nedefinovaného, tedy fobii. S ohledem na to, že se snažím studovat podklady a jsem přesvědčena, že obě problematiky poznávám čím dál tím důkladněji, mohu zodpovědně říci, že jsem se v obou ohledech vyhranila a stala se anti-islamistou i anti-příjemcem imigrantů.

Abych nepatrně zneutralizovala a osvětlila mou, pro mnohé možná příliš negativně zabarvenou, změnu světonázoru, dovolím si použít argumenty věcné, číselné. Všimli jste si, jak ekonomové dokážou na základě pozorování a z nich vyplývajících čísel dokonale, bez příkras a bez pardonů zhodnotit jakoukoliv danou situaci? Třeba i Vám budou zodpovězeny některé otázky, poskytnuty argumenty, otevřeny oči a sňaty růžové brýle. Kéž by.

Mně k tomu výrazně pomohl článek ekonoma  Pavla Kohouta s názvem Mýty o imigrantech

Pro Vás, kteří si nezvládnete či si nechcete udělat čas k přečtení, jen stručně :

1/ Ti, kteří tvrdí, že se vždy migrovalo a migrovat bude, mají možnost porovnat čísla

2/ Ti, kteří hovoří o nárůstu chudoby v domovinách potencionálních imigrantů, dozví se (opět v číslech), že ve skutečnosti míra chudoby klesá.

3/ Nárůst migrace není důsledkem nárůstu chudoby a tristních podmínek potencionálních imigrantů. Naopak. Díky jejich rostoucí životní úrovni mají možnost ve sdělovacích prostředích sledovat nejen disproporci mezi životní úrovní jejich a v evropských zemích, ale především o sociálních systémech v daných zemích. A našetřit na cestu za lepšími zítřky.

4/ Podstatným problémem v těch to zemích není tedy vzrůstající chudoba, ale populační exploze. Autor doslova píše : „Evropa by mohla pomoci této části světa nejlépe dotovaným vývozem antikoncepčních prostředků. Kdyby ovšem o ně byl zájem“.

5/ Dalším nemalým problémem přistěhovalců ze zemí z jižní Asie jsou příbuzenské sňatky  neboli Inbreeding . Dovezené nevěsty jsou často sestřenicemi. Na tento politicky ožehavý problém upozornil v roce 2008 Phil Woolas, poslanec za Stranu práce a ministr ve vládách Tonyho Blaira a Gordona Browna. V důsledku příbuzenských sňatků se vyštěpují  recesivními alelami založené vrozené genetické poruchy. Setkáním dvou takto recesivních alel dochází k plnému projevu poruchy, a to téměř ve 30% takových případů.

„To je jedno z méně zdůrazňovaných rizik imigrace – ohrožení svobody projevu jen proto, aby se některá skupina necítila dotčena a uražena. Radikální muslimové jsou světoví šampioni v urážení se. Dobrá, ale proč by měl být problém provádět základní zdravotnickou osvětu mezi veřejností kvůli dětinské přecitlivělosti jedné z mnoha menšin?“

6/ Autor zmiňuje i nezávislost nárůstu imigrace na počtu válečných konfliktů v domovských zemích. Mimochodem, zapomeňme na oblíbenou hypotézu, že za příliv imigrantů do Evropy mohou války. Sýrie je výjimkou, ale jinak je svět podle statistik Ústavu pro výzkum míru v Oslu (Peace Research Institute Oslo) klidnější než kdykoli ve 20. století. Imigrace z Blízkého východu do Evropy masivně rostla už před občanskou válkou v Sýrii a před vlnou arabských revolucí. Chaos v Libyi nicméně cestu ze subsaharské Afriky nepochybně usnadnil

7/ Zajímavé je i zdůraznění nedostatečného vzdělání imigrantů a potažmo jejich nepoužitelnost na trhu práce jednotlivých hostitelských zemí a z toho plynoucího jednoznačného zatížení pro sociální pokladnu. Lze argumentovat, že USA v 19. století přijaly enormní počet nevzdělaných imigrantů, kteří se rychle integrovali. Jenže tehdejší rychle rostoucí Amerika přijímala miliony dělníků do továren, dolů, na farmy a do stavebnictví, což není případ dnešní Evropy. Výroba se stěhuje do Číny, případně ji přebírají průmyslové roboty. Dnes, kdy i vysoce kvalifikovaní Evropané mají problémy s hledáním práce, jen málokterý imigrant má cenu minimální mzdy běžné v západní Evropě. I kdyby všichni imigranti toužili pracovat a nechtěli žít na podpoře, velká část z nich by práci nenašla.

8/  „Kolonialismus je ve skutečnosti jen morálním klackem, který někteří politici používají, aby vyvolali v občanech pocit viny a učinili je povolnějšími. Evropa nic nedluží Africe ani Asii. Prosperita či chudoba je z větší části výsledkem činnosti (případně nečinnosti) místních obyvatel, s výjimkou ropných arabských států. Jejich bohatství vzniklo díky evropskému vynálezu spalovacího motoru“

9/ Autor odmítá imigranty "házet do jednoho pytle" ,...mluvit o imigrantech jako o jednolité skupině není fér. Je chyba považovat všechny za nevzdělané lenochy, kteří touží žít ze sociálních dávek. Většina z nich po tomto způsobu života neprahne – dnešní Evropa jim ale stěží může nabídnout něco lepšího. Bohužel Evropa (zejména některé evropské státy) má sociální systém nastavený tak, že přitahuje tento typ migrantů. Ale to je především chyba Evropy, nikoli imigrantů.. Dále autor srovnává takzvanou míru ekonomické neaktivity (do té jsou počítány  i ženy, děti, důchodci) jak mezi imigranty z inkriminovaných zemí (Afriky a Asie) s ekonomickou neaktivitou bílých Britů a naopak vysokou ekonomickou aktivitou imigrantů z Evropy, Jihoafrické republiky a Austrálie.

10/ Na rozdíl od mnoha podobných článků a rádoby prognóz má tento i kapitolu „Co dělat“, ve které je věcně osvětleno možné a snadno realizovatelné řešení. Řešení dle pravidla v jednoduchosti je síla. Azyl poskytnou jen těm žadatelům, jimž jde o život, ostatní nechat projít pečlivě nastaveným sítem. Například: Vítejte v Evropě, jež vám nabízí šanci změnit svůj život, budete-li spolupracovat. Ne, nedostanete žádné sociální dávky ani ubytování zdarma. Postarejte se sami o sebe stejně jako imigranti do USA v 19. století. Můžete se ucházet o práci ve speciálních ekonomických zónách, kde neplatí evropské zákony o minimální mzdě; po práci máte k dispozici vzdělávací kurzy a knihovny. Máte svobodu pohybu, ale pokud vážněji porušíte zákony, dostanete zdarma letenku do země původu i s policejním doprovodem. Toto je Evropa a jste to vy, kdo se bude přizpůsobovat zdejší kultuře. Zájemci o provozování džihádu v praxi, čelem vzad, jste na špatné adrese. Po pěti letech můžete složit zkoušky z jazyka a z reálií země, o jejíž občanství máte zájem. Pak se můžete stát občanem se všemi právy, včetně sociální podpory, kterou ale pravděpodobně nebudete potřebovat, pokud jste si dokázali vydělávat prací sami na sebe a své rodiny po dobu pěti let.

Netvrdím, že jde o řešení ideální, takové asi žádné není, budu jen ráda, když se najde jiné, humánnější.

Bohužel, velmi racionálně shrnuje i mrazivě skutečné důvody, proč k navrhovanému řešení nedojde. Jsou jimi konformismus politické korektnosti, nedotknutelnost sociálního státu a zlozvyk platit lidi za to, že nic nedělají a neochota nejen politických špiček, ale i běžného obyvatelstva  evropských států se od těchto zvyklostí a vlastně způsobu přemýšlení a žití oprostit a radikálně je změnit.

Kdyby Evropa podstatně omezila svůj sociální stát, leccos by se změnilo k lepšímu. Nejen velikost a struktura imigrace.

Já dodávám, že stále ještě doufám, že se včas probudíme a nastolíme ty správné podmínky, neboť, dovolím si "Hujersky" podotknout, "už je čas, dámy a pánové, už je čas".