Absurdistán : Matka džihádisty žaluje francouzský stát za to, že její mladistvý syn odjel bojovat do Sýrie

Zoufalství, strach, vztek, zloba, snaha přehrát svou odpovědnost na jiného. Zoufalí lidé konají zoufalé činy... Nicméně, kdo v tomto případě nese odpovědnost? Rodič? Média? Islám? IS? Bezzubá jurisdikce?Benevolentní opatření?

Zůstala jsem perplex, když jsem si přečetla přiložený článek. Matka povolává k odpovědnosti stát a žádá finanční odškodnění za to, že se její syn sebral a prošel pasovou kontrolou na letišti a využil prázdninové destinace (slova obhajoby) Turecka jako přestupní stanice pro svou cestu do Sýrie.

Matka je, dle článku, praktikující katolička, nicméně v článku se nepíše, jaké je rodina národnosti. V článku se také nepíše, zda jde o Francouze rodilé či naturalizované, zda je matka křesťankou odjakživa či konvertovala a zda její víru sdílel i její syn. Už vůbec se zde nepíše, jak se stal džihádistou. Nicméně, to není důležité.

Shůry nám byl rozum dán, s ním nám byly poskytnuty svobody a život nám poskytuje hromadu situací, v nichž, chceme-li mít uchovány naše svobody, musíme podstupovat určitý risk. A jedním obrovským rizikem v životě je, zda z našich dětí vychováme rovné, rozumně uvažující a správně se chovající lidi.

Ale  povolávat k odpovědnosti stát? To už je na mne příliš silná káva.

Zdůrazňuji, že – dle článku- byla ve Francii zřízena linka, na kterou mohou lidé telefonovat, pakliže mají podezření, že se jejich bližní zradikalizoval a chystá se odjet do Sýrie či Iráku. Matka o plánech svého syna věděla několik dní před odjezdem a oznámila jeho skutek až 24h poté...

P.S. Nejde mi podněcování xenofobních ani antimuslimských nálad. Opravdu neznáme ani národnost ani zázemí mladého džíhádisty. Chci jen upozornit na to, jak otevřené a zároveň bezzubé jsou současné zákony a jak snadné je přehodit vlastní odpovědnost na někoho jiného, na vyšší instanci.