Toto je moje velmi oblíbené téma. Sebeláska je v životě každého člověka tak zásadní a důležitá, jako je pro něj důležité dýchat. Nemám na mysli aroganci, namyšlenost, sobeckost a egoismus. Zdravou sebelásku můžeme rozdělit do čtyř základních kamenů:
1) Sebeuvědomění si všeho, co k nám, jako člověku, patří – uvědomění si svých schopností, kvalit a dovedností, ale zároveň i svých nedokonalostí, svých chyb a přešlapů.
2) Sebeúcta znamená, že všechny naše kvality, ale i nedokonalosti můžeme přijímat s úctou. Nehodnotíme, jestli je to dobré či špatné, jsme to my, je to součást našeho já a my to ctíme a respektujeme.
3) Sebepřijetí znamená přijetí sama sebe, tak jak jsme, jak se cítíme, jak nám v tuto chvíli právě je. Přijímáme své emoce. Přijímáme své smýšlení, své jednání a svůj život.
4) Sebestřednost někdo chápe jako špatnou vlastnost, ale jde jen o špatné pochopení významu tohoto slova. Pravý význam zní Vnímat sebe sama jako střed svého vlastního světa.
Veškeré Tvé bytí na tomto světě závisí na Tobě, na nikom jiném. Ty máš zodpovědnost za svůj život. Ty jsi zodpovědný za to, jak se cítíš, co jíš a piješ, jakou školu děláš, s jakými kamarády se stýkáš, s kým chodíš, co děláš ve svém volném čase, jestli máš své sny a jdeš si za nimi. Dokonce jsi zodpovědný za to, jaké situace se Ti dějí. Ačkoli to mnozí nechápou. Ty jsi zodpovědný za to, jak s Tebou lidé jednají, jaké máš výsledky ve škole, jak na Tebe Tvoje drahá polovička kašle. Jsi zodpovědný i za to, jestli jsi zdravý či nikoliv. To je co?
Třeba se ptáš: „Proč zrovna já? Proč zrovna mě se pořád tak nedaří? Proč se ke mně někteří lidé chovají jak ke kusu hadru, když já bych pro ně udělal cokoliv na světě?“
To je právě to. Ty by ses nejraději pro jiné rozkrájel, udělal bys jim, co jim na očích vidíš, ale už nemyslíš na sebe. Přehlížíš se, potlačuješ své pocity, nerespektuješ svá přání a své potřeby, nestaráš se o své tělo, děláš věci, které Tě nebaví a děláš mnoho jiných činností, které vlastně ve skutečnosti nechceš dělat, ale děláš je, protože si to druzí tak přejí. A Ty jim přece chceš vyhovět, aby Tě měli rádi. Jednoduše hledáš lásku u druhých lidí. A i kdyby ses pro ně rozkrájel, tak lidé, u kterých tak zoufale hledáš lásku, Ti ji nedají.
Ty tu lásku totiž musíš dát nejprve sobě. Už jsi to jistě slyšel. Že se máš začít mít rád právě proto, jaký jsi, máš se začít o sebe starat, máš se věnovat činnostem, které Tě baví, máš mít pro sebe pochopení, máš sám sebe chválit, být sám sobě oporou, respektovat se, takový jaký jsi, nekritizovat se, neodsuzovat se a nepodceňovat se. Ale přesto to neděláš.
Neříkám, že to jde hned. Trvá to. Práce na sobě a práce na svém vztahu k sobě samému prostě trvá a některým trvá celé roky, než pochopí, že je to pro ně opravdu důležité. Bez sebelásky nikdy nebudeš šťastný a nikdy se Ti nebude dařit to, co chceš, aby se Ti dařilo. Bez lásky k sobě samému Tě ani okolí nebude mít rádo a ani Ty doopravdy nebudeš mít rád druhé. Bez sebelásky Ti bude pouze ubližováno. Přesně tak, jak sám sobě ubližuješ. Protože Tvé okolí je Tvým zrcadlem.
Spousta lidí se nemá rádo za to, že v minulosti udělali spousty chyb a špatných rozhodnutí. Třeba jsi jedním z nich. Je důležité si uvědomit, že jsi tehdy jednal tak, jak jsi nejlépe dovedl. Určitě bys neudělal tu chybu nebo to špatné rozhodnutí záměrně. Je jedno, že teď bys to udělal jinak, teď jsi starší a rozumnější. Lidé se učí na základě svých prožitých zkušeností a Ty víš, že příště už tak jednat nebudeš. Taky věz, že nebýt toho, jaký jsi byl v minulosti, nebyl bys takový, jaký jsi teď. Tak si prosím odpusť a měj se rád. Zasloužíš si to.
Známá učitelka osobního rozvoje Louise Hay říká: „Když se naučíš mít rád doopravdy sám sebe, všechny Tvé problémy se vyřeší .“
A tak rada na závěr zní. Jestliže chceš, aby se ve Tvém životě něco změnilo. Cokoli! Tak změň sám sebe, pracuj na sobě, pracuj na svém vztahu k sobě samému a svému tělu a budou se ve Tvém životě dít zázraky.
