V dnešní uspěchané době a stále rychle měnícím se světě je schopnost rychle se učit nedocenitelná a také jedna z hlavních podmínek úspěchu. Všichni jsme chodili do školy, kde jsme se učili všechno možné, ale nikdo nám tam neřekl, jak se efektivně učit a tím si co nejvíce zapamatovat.
Důležité je ale vědět, jaký typ studenta jsme. Existují tři typy studentů: sluchový, vizuální a dotykový.
Sluchoví studenti přijímají informace ušima a nejvíce si zapamatují, když látku slyší někoho přednášet. Učí se tedy nejlépe díky ústním přednáškám a také audionahrávkám, které si může kdykoliv přehrát několikrát a k některým pasážím se podle potřeby znova vrátit. Učí se jim nejlépe ve skupině, ve které mohou o učivu diskutovat a také když mohou látku vysvětlovat a učit ostatní, neboť platí pravidlo „Kdo učí druhé, sám se nejvíc naučí.“ Pokud se sluchový student rád učí sám, pomáhá mu, když může látku slyšet díky čtení učiva nahlas. Po přečtení určitého bloku je dobré, když si student látku převypráví nahlas svými slovy a co nejvíce látku zjednodušil, mozek si totiž rád pamatuje jednoduché věci. Vyučující také nabízí konzultace, na které mohou studenti jít a doptat se na věci, které jim nejsou jasné. Důležité je o učivu hovořit a poslouchat.
Vizuální studenti musí látku především vidět. Učí se nejlépe pomocí studijních pomůcek, jako jsou myšlenkové mapy, tabulky, grafy, diagramy, fotografie, videa, ilustrace či kresby. Takovým studentům pomáhá, když si barevně podtrhují v učebním textu klíčová slova, nadpisy a důležité části textu. Dělají si zjednodušené poznámky, obecně platí 1 kapitola učiva = 1 A4 poznámek. Ovšem dělání si poznámek musí studenta bavit, pokud se do toho student nutí, moc účinné to pro něj nebude.
Dotykový student bývá zaškatulkován v dnešním světě jako hyperaktivní jedinec, protože nedokáže dlouho sedět na zadku a poslouchat. Na dotykové studenty není školní systém připravený, a tak se snaží je označit za něco, co není normální. Dotykový žák se učí nejlépe, když si může věci, o kterých se učí osahat, vyzkoušet si, na jakém principu fungují. Učí se nejlépe, když může být aktivní a pohybovat se. Naučí se nejvíce při různých exkurzích, pokusech, experimentech a v projektech, ve kterých může tvořit, prostě něco dělat.
Nejvíce se naučíš, když využiješ při studiu co nejvíce smyslů. Platí, že:
- Pamatuješ si 10% z toho, co si přečteš
- 20% z toho, co slyšíš
- 30% z toho, co vidíš
- Když do učení zapojíš sluch i zrak, naučíš se 50% učiva
- Jestliže o učivu diskutuješ s ostatními, naučíš se 70%
- Pokud to, co se učíš, také děláš či máš s tím osobní zkušenost, pamatuješ si 80%
- A pokud to, co ses naučil, učíš druhé, zapamatuješ si až 95% učiva
Důležité je, abys před učením byl odpočinutý. Většina studentů dělá tu chybu, že se jdou učit unavení a nevyspaní a pak se diví, že jim učivo neleze do hlavy tak, jak by si přáli.
Měj před učením čistou mysl. Vše, co není pro zkoušku či test podstatné, si někam zapiš, během učení pak na to již nemusíš myslet a můžeš se plně koncentrovat na studium.
Dělej si pravidelné přestávky během učení. Uč se 20 minut, pak si dej deseti minutovou pauzu a poté každé dvě hodiny studia prokládej 20 minutovou přestávkou, kterou využij buď pobytem na čerstvém vzduchu či nějakou menší fyzickou aktivitou, aby se Tvůj mozek prokrvil a díky tomu budeš připraven na další přísun informací.
Po každém studiu se náležitě odměň. Slib si, že si třeba zajdeš večer s kamarády na pivko nebo si zahrát tenis. Náš mozek miluje odměňování se a tak bude mít pro příště větší motivaci naučit se příště další kus látky.
