Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Osudová rozhodnutí Edvarda Beneše - účel světí prostředky

Edvard Beneš byl jistě jednou z nejdůležitějších osobností, která měla přímý vliv na vznik a podobu Československa. Jeho role a rozhodnutí však také přinesla i mnoho utrpení a zmaru pro velké množství lidí. Při hodnocení jeho činnů je i tak nutno vždy vycházet ze situace, ve které se nacházel a je proto potřeba nahlížet na tyto skutky širší optikou, která umožní vidět věci v souvislostech.

Rád bych se ve svém článku soustředil na dvě události a to vznik Československa a poválečný odsun Němců z našeho území.

1. Vznik Československa:  je zřejmé, že samostatné Československo může přeneseně řečeno "vděčit" za svoji samostatnost především konfliktu, jež vyústil v 1. světovou válku. Právě zahájení této války upozadilo  jednání českých politiků o nové podobě uspořádání - federace - v rámci Rakousko-Uherské monarchie a nakonec vyústilo k vyhlášení samostatnosti Československa dne 28.10. 1918. Neméně důležitým okamžikem však byla i Pařížská mírová konference, která trvala s přestávkami téměř celý rok 1919 a na níž se definitivně určily hranice naší vlasti.  Dominantní roli v celém systému poválečného uspořádání Evropy pak sehrálo tzv. 14 Willsonových bodů, přičemž pro nás byl nejdůležitější bod č. 10. Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Jinak řečeno, národy žijící v Rakousku-Uhersku měly obdržet autonomní status.

Klíčovou roli v Československé delegaci (jako jeden ze zástupců pro-dohodové strany) hrál Edvard Beneš. Při obhajobě hranic argumentovali naši zástupci především tím, že území Československa bylo součástí bývalého českého království, to ale naráželo na obdobné argumenty jiných stran. Protistrany též argumentovaly etnickýmí důvody - v poměrně širkokém pásu od česko-německých a česko-rakouských hranic (Sudety), které si nárokovala Československá delegace, se nacházala většina obyvatelstva německé a nikoliv české národnosti. Údaje o počtu německého obyvatelstva Sudet se lišily. Zatímco česká strana prostřednictvím svého nejvlivnějšího vyjednavače Edvarda Beneše udávala počet Němců jeden a půl milionu, německá strana  udávala dva a půl milionu Němců v Čechách a více než tři miliony Němců v rámci celého Československa. Podle sčítání v roce 1930 žilo na území Československa 9,69 mil. Čechoslováků a 3,23 mil. Němců, což dává za pravdu spíše Německým vyjednavačům a ukazuje čísla Edvarda Beneše za minimálně velmi nepřesná, spíše však smyšlená...

modře jsou označeny oblasti s většinou obyvatel německé národnosti, oragnžově československé a žlutě polské.

 

Dalšími argumenty naší delegace, proč měly být hranice stanoveny, tak jak nakonec byly stanoveny, pak byly důvody především strategické, vojenské a ekonomické - v pohraničí se nácházelo mnoho strategických potravinářských a průmyslových podniků (především na Těšínsku - uhlí), taktéž z vojenského hlediska se jevilo jako strategické, aby hranici tvořily horská pásma. 

Zatímco Čechoslovákům bylo umožněno "sebeurčení" v podobě vlastního svrchovaného a svobodného státu, Němcům bylo odmítnuto právo připojit se k Rakousku, respektive k Německu a bylo odkazováno na dostatečnost jejich "sebeurčení" v rámci většinově etnicky cizího státu. Česká strana, jež si byla tohoto faktu dobře vědoma, ona území osídlená německým obyvatelstvem sice nutně potřebovala, ale byla si zároveň vědoma rizik takovéhoto řešení. Za situace, kdy sudetští Němci nebyli formálně československými občany byla situace v českém pohraničí krajně napjatá a česká strana chtěla za každou cenu vystupovat smířlivě, aby před dohodovými mocnostmi dokázala, že německou menšinu nehodlá nikterak utiskovat. Proto otevřeně slibovala relativně rozsáhlou autonomii pro všechny národnostní menšiny, což bylo většinou představitelů dohodových mocností považováno za "dostačující" míru sebeurčení. (zdroj). Autonomii Sudetským oblastem však Československá vláda nikdy neplánovala udělit. Především Francie pak ochotně podporovala všechny návrhy jež směřovaly k oslabení Německa a tak podpořila i Československý návrh. Jediný, kdo se v tomto případě zastal Němců, byli Američané. Wilson byl překvapen tím, že jej Masaryk na tak velkou německou menšinu v českém pohraničí neupozornil a americký vyjednavač Lansing pak otevřeně protestoval proti porušení principu sebeurčení. Víc však v dané věci neudělal.

Německé obyvatelstvo nebylo ochotno být součástí ČSR od začátku, němečtí sudetští politici se pokoušeli dosáhnout připojení k Rakousku (konečným cílem – připojení k Německu), vyhlásili čtyři provincie (Deutschböhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren, Böhmerwaldgau) – po neúspěšných jednáních tyto pohraniční oblasti obsadily čs. jednotky, později došlo ke krvavým srážkám německého obyvatelstva s Československou armádou.

Edvard Beneš tedy zkreslil údaje o počtu německého obyvatelstva v pohraničních oblastech a zároveň argumentoval autonomií, kterou však nikdy neplánoval udělit... Můžeme pak chtít po Němcích, kteří byli proti své vůli uvězněni v Československu ve svých domovech i se svými dalšími pozemky a majetky, aby posléze při okupaci nevítali (zcela určitě to také nebyli všichni) německé vojsko jako osvoboditele? A můžeme pak tyto Němce vůbec obviňovat z kolaborace, nehledě na to, že prokazatelně ne všichni Českoslovenští Němci s německými okupanty spolupracovali?

2. Poválečný odsun Němců z Československa: Po skončení války se na našem území obrátila zlost za válečné útrapy Čechoslováků směrem k Československým Němcům. V době těsně po skončení války tak rozhodovaly více negativní emoce než právo. I díky veřejným proslovům Edvarda Beneše z 12. a 16. května, v nichž prohlásil odsun Němců za absolutní nutnost, zintenzivnělo napětí mezi českou a německou části obyvatel Československa. Neproběhly soudy, neurčila se případná vina jednotlivých lidí, nerozlišovalo se mezi dobrými a špatnými - všichni Českoslovenští Němci, včetně žen a dětí se hodili do jednoho pytle - nikdo se nikoho neptal a Českoslovenští Němci byli vyhnáni ze svých domovů, kde žili jejich rodiny desítky i stovky let. Mnohdy také posloužili Českoslovenští Němci  jako záminka, jak si vydobýt "válečné" ostruhy a to především pro Čechoslováky, kteří naopak při válce kolaborovali a prostřednictvím pomsty vůči Němcům tak chtěli okolí dokázat, jací bojovníci to byli. Nechvalnou roli v této době segrály tzv. Revoluční gardy (později se některé transformovaly na Lidové milice). Do srpna 1945 tak bylo během tzv. divokého odsunu vyhnáno cca 450tis. Němců, dalších 300tis. uteklo samo, během odsunu zemřelo 19-30tis. Němců. Počet nezvěstných je odhadován na 200tis.

Během roku 1945 pak byly vydány tzv. Benešovy dekrety, které vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti, zaváděly také zákony spojené s konfiskací veškerého majetku etnických Němců a Maďarů, zrušení československého státního občanství etnickým Němcům a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických. Počátkem roku 1947 obdržel tehdejší prezident republiky Edvard Beneš výkaz - pamětní spis od zplnomocněnce pro odsun, ve kterém se psalo, že do 1. listopadu roku 1946 bylo z českých zemí vyhnáno celkem 2 170 598 Němců.

Základní problém Benešových dekretů spočívá především v tom, že  žádají princip kolektivní viny (postiženy podle nich byly – s úzce vymezenými výjimkami – všechny osoby německé a maďarské národnosti), nerespektují presumpci neviny, diskriminují podle národnosti, zbavují občana státní příslušnosti bez jeho souhlasu a proti vůli, neumožňují mu svobodnou volbu místa k životu a kladou na ty Němce a Maďary, kteří by chtěli získat stejná práva jako Češi a Slováci, nespravedlivé a nepřiměřené požadavky: zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách Protektorátu a Slovenského štátu prakticky rovnalo sebevraždě a představovalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana. 

Edvard Beneš si byl moc dobře vědom toho, že takový kontroverzní krok (zbavení státního občanství a vyhnání a konfiskace majetků Československých Němců bez soudu) musel být proveden rychle a musel se uskutečnit v nejkratší možné době po válce, kdy ještě Evropu ovládaly dozvuky fronty a nadšení z konce války a kdy něco tak zvráceného, jako je vyhnání více jak dvou miliónů vlastních občanů, mohlo ještě projít bez následků. Dnes by podobná věc mohla jen ztěží uniknout spravedlnosti a osoby, které by toto nařídily, by byly hnány k zodpovědnosti k mezinárodnímu soudu pro lidská práva. To měl zřejmě na mysli Karel Schwarzenberg, když o této události poněkud neobratně hovořil v předvolební debatě.

Shrneme-li celou anabázi, tak Edvard Beneš potřeboval ze strategických a ekonomických důvodů území, na kterých žili ve většině Němci, nejdříve tedy manipuloval počty Němců v Československém pohraničí, poté se zaručoval autonomií pro Německé obyvatelstvo, kterou však nikdy neplánoval udělit a nakonec Němce z jejich domovů násilně vyhnal...

Edvard Beneš se tak doslova a do písmene řídil heslem "účel světí prostředky". Např. Niccolò Machiavelli ve smyslu "účel světí prostředky" chápal účelem silný a jednotný stát - konkrétně Itálii. Machiavelli uznával ideál, v němž by jednal člověk čestně a morálně a nezavrhoval jej, jen tvrdil, že když není zbytí a ohrožuje tato moje "morálnost" onen cíl, není jiného zbytí než se "ohnout podle větru", ale pak opět nastoupit na cestu "dobra". Snad na základě tohoto lze pochopit jednání Edvarda Beneše, snad na základě vyššího cíle, tj. samostatného, silného a jednotného Československa lze pochopit, proč muselo být tolik lidí vyhnáno ze svých domovů.

Je zřejmé, že křivdy minulosti se už nedají nikdy zcela napravit, nakonec dnes již nejde o hranice - ty jsou naštěstí pevně dány, nejde ani o majetky - ty mají již jiné majitele, kteří je nabyly právoplatnou cestou  a jsou chráněny našimi zákony, ale pořád tu zůstává možnost, jak se se ctí vyrovnat s tím, co se v minulosti stalo. Slova a gesta mají pořád velkou váhu a o nic jiného, než o slova a gesta smíření a odpuštění již nejde. Není nic servilního na tom se omluvit vlastním občanům, které jsme v letech 1945-1947 vyhnali bez soudu z jejich domovů - těm, a nikomu jinému, patří naše omluva.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Petr Čunderlík | čtvrtek 21.2.2013 18:26 | karma článku: 25,90 | přečteno: 3027x
  • Další články autora

Petr Čunderlík

Homosexuál nemůže být profesor, ale ožralý lhář může být prezident

Divná je ta naše země... Miloš Zeman v roli trapného šaška exceluje a jednu ostudu a trapnost střídá za druhou, ještě horší. Kdyby šlo pouze o Miloše Zemana, starého mrzouta, kterému zbývá posledních pár let života, bylo by mi to vcelku jedno, ale vzhledem k tomu, že se nějakou nešťastnou náhodou stal Zeman prezidentem této země, tak už to nelze přejít s chápajícím výrazem. Prezident by neměl být ubohý mstící se kašpar, který není schopen vidět dál, než na špičku svého červeného nosu, bohužel Zeman má asi stejně tak velký nadhled jaký má sex-appeal.

19.5.2013 v 15:20 | Karma: 39,27 | Přečteno: 3527x | Diskuse| Společnost

Petr Čunderlík

Návrat na ostrov Helgoland - tulení mláďata... (fotoblog)

Helgoland - mnohými opěvovaný klenot ležící v Severním moři je místem, kam se rozhodně vyplatí přijet. Po dubnovém fotografování terejů a tuleňů jsem si slíbil, že se na tento ostrov letos ještě jednou vrátím a to speciálně kvůli tulením mláďatům, které se zde každý rok v prosinci a lednu rodí. Štedrý den a vánoční svátky jsem tak strávil na písčitých a oblázkových plážích přímo v centru dění.

10.3.2013 v 8:38 | Karma: 35,66 | Přečteno: 3251x | Diskuse| Fotoblogy

Petr Čunderlík

Devět hříchů Václava Klause...

Až jednou pojede prezident Klaus na lafetě, což bude nejspíš poslední celospolečensky vynucený akt úcty vůči tomuto člověku, tak se uzavře jedna éra naší země, kterou poznamenal tento ješitný muž. Člověk a politik, který totálně nezvládl svůj odchod z vysoké politiky a který za sebou nechává spálené mosty bez jakékoliv snahy o lidské smíření se svými politickými soupeři a nadhled - tolik ceněných vlastnostech vekých politiků.

11.2.2013 v 11:58 | Karma: 48,65 | Přečteno: 22760x | Diskuse| Společnost

Petr Čunderlík

Václav Klaus - ještě menší člověk, než jsme doufali...

Václav Klaus si o víkendu vypláchl svá ústa výrokem Václava Havla o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí, čímž komentoval vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách. První prezident České republiky totiž tomu současnému dosluhujícímu leží léta v žaludku, a proto Václav Klaus neopomene jedinou příležitost se na Václavu Havlovi a jeho výrocích nějak zviditelnit a přitáhnout k sobě pozornost - jedno jestli pozitivní nebo negativní.

28.1.2013 v 15:50 | Karma: 48,67 | Přečteno: 25536x | Diskuse| Společnost

Petr Čunderlík

Prezidentská volba je soubojem symbolů, které kandidáti představují

Víc než si možná myslíte! Již nejde o to, jestli bude na Hradě Zeman nebo Schwarzenberg, ale o to, co oba páni symblolizují, ať už se jedná o dokonalý politický marketing nebo skutečnost. Je to víc souboj mezi slušností a hulvátstvím, velkorysostí a závistí, sebevědomím a zakomplexovaností, nežli souboj toho, zdali je někdo levičák nebo pravičák, případně zdali je chudý nebo bohatý, ostatně tomu napovídá i skladba jednotlivých podporovatelů obou kandidátů...

24.1.2013 v 8:19 | Karma: 20,16 | Přečteno: 720x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Peníze pro českou muniční iniciativu poslala teprve čtvrtá země

28. května 2024  18:18

Litva se přidala k české muniční iniciativě, přispěje 35 milionů eur (862,6 milionu korun)....

Parlament v Gruzii přehlasoval veto, zákon o zahraničním vlivu projde

28. května 2024  18:12

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Prezidentka...

Silné bouřky udeřily hlavně na východě, řidiče v autě uvěznil strom

28. května 2024  15:59,  aktualizováno  17:37

V úterý odpoledne se od Svitavska po Náchodsko vytvořil pás velmi silných bouřek, ty se ještě...

Vrátíme věk odchodu do důchodu, přes 65 let nejede vlak, řekl Babiš

28. května 2024  5:59,  aktualizováno  17:27

Přímý přenos Důchodovou reformu podle představ současné vlády Petra Fialy začali na mimořádné schůzi schvalovat...

  • Počet článků 201
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4183x
syn, bratr, strýc, bratranec, bohužel již nejsem vnuk, za to jsem šťastný "táta" dvou psích slečen, milovník přírody a sýrů, cestovatel, Afričan, fotograf, posluchač "dobré" hudby, squashista, čtenář, rejpal, filmový divák, vděčný strávník, barman, lenoch...

více na webu: www.petrcunderlik.cz


najdete mě také na facebooku:

Petr Čunderlík Photographer