Homosexuál nemůže být profesor, ale ožralý lhář může být prezident

Divná je ta naše země... Miloš Zeman v roli trapného šaška exceluje a jednu ostudu a trapnost střídá za druhou, ještě horší. Kdyby šlo pouze o Miloše Zemana, starého mrzouta, kterému zbývá posledních pár let života, bylo by mi to vcelku jedno, ale vzhledem k tomu, že se nějakou nešťastnou náhodou stal Zeman prezidentem této země, tak už to nelze přejít s chápajícím výrazem. Prezident by neměl být ubohý mstící se kašpar, který není schopen vidět dál, než na špičku svého červeného nosu, bohužel Zeman má asi stejně tak velký nadhled jaký má sex-appeal.

Miloš Zeman se rozhodl, že se stane pánem nad osudy všech, kteří jsou okolo něj nuceni projít, velvyslanci počínaje a profesory konče, nehledě na zvyklosti, nehledě na odborné názory ostatních zainteresovaných osob. Můžeme mluvit o velkém štěstí, že se v Ústavě ani v zákonech nepíše nic o tom, že prezident předává diplomy s titulem vysokoškolákům, mohlo by se totiž jednoduše stát, že by se prezident rozhodl nepředat a vysokoškolák by pak nemohl svůj titul používat, ačkoliv předem splnil veškeré odborné požadavky na získání daného diplomu s titulem...

Svojí ubohost a zákeřnost dokázal Zeman již v předvolební kampani, kde se sice dohodl na tom, že povede slušnou kampaň, ale vzápětí to několikrát porušil a pranic mu nevadilo, že vyhrál podvodem a lží - Zeman zná své "pappenheimské voliče".

Miloš Zeman se v roli prezidenta předvedl již na své druhé zahraniční návštěvě "povedeným" vystoupením v Rakousku, kde se choval jak slon v porcelánu a opět si neodpustil jízlivou poznámku k Sudetským Němcům - prezident evidentně nebude oním sjednocujícím prvekm, kterým chtěl být... Dokázal také, že se nebojí otevřené politické korupce za pomoc při zvolení prezidentem, viz jeho snaha o upíchnutí Livie Klausové jako velvyslankyně na Slovensku a jeho spor s ministrem zahraničí o jmenování velvyslanců. Karel Schwarzenberg vůbec leží Miloši Zemanovi velmi hluboku v žaludku, ačkoliv jej porazil v prezidentské kampani. Jaký je to rozdíl oproti např. Baracku Obamovi, který nabídl post ministryně zahraničí své protikandidátce Hilary Clintonové, byť se jednalo "pouze" o volby primární.

Zeman nerespektuje, že velvyslance, dle zvyklostí a hlavně čl. 63 Ústavy, doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR a nikoliv opačně tak, jak se o to snaží Miloš Zeman. Prezident totiž nedisponuje aparátem k tomu, aby vybíral jednotlivé velvyslance, tento aparát má Ministervstvo zahraničních věcí ČR, ostatně proto tohle ministerstvo máme, nehledě na to, že velvyslanci jsou zaměstnanci ministerstva, nikoliv Hradu. Stejně tak prezident nedisponuje aparátem pro to, aby mohl určovat, kdo bude, či nebude profesorem, proto zákon definuje celý postup, ve kterém hrají roli především odborná hlediska, které hodnotí vědecké rady na univerzitách a kandidát musí projít složitým odborným řízením, než je slavnostně navržen prezidentovi ke jmenování. Role prezidenta je v tomto případě spíše ceremoniální - nikoho reprezentativnějšího, než prezidenta, naše země nemá, i když v případě Miloše Zemana o tom lze s úspěchem pochybovat, už jenom s ohledem na jeho opilecké vystoupení při představování korunovačních klenotů.

Prezident Zeman je prostě takový kádrovák a ohýbač práva.  Miloši Zemanovi nejde o názory ostatních, jde mu jenom o to, prosadit svou, ať to stojí, co to stojí. Miloš Zeman tak není prezidentem této země, ale prezidentem sám sebe, o nikoho jiného, než o něj samotného mu totiž nejde. Dle jeho pokřivených hledisek tak nemůže být profesorem homosexuál, který prošel přísným odborným řízením, ale prezidentem může klidně být ožrala a lhář - to je svět podle Miloše Zemana.