Máte už také svoji selfie?

Dalo by se říci, že focení sama sebe mobilem je fenoménem naší moderní digitální doby. Na sociálních sítích se to jen hemží selfies všech možných celebrit, politiků i nového papeže, až po naše přátele. Nic proti nim nemám, ba naopak, ale přijde mi, že se z toho stává už trochu posedlost. Taková jedna selfie sem, jedna selfie tam, je určitě zajímavá záležitost, ale sdílnost některých selfie nadšenců je mírně přehnaná. A tak si říkám, jak by na tom byli umělci jako Frida Kahlo, Henri Matisse, Umberto Boccioni, Francisco Goya a jiní, co se také rádi už před mnoha lety autoportrétovali, kdyby dnes měli v ruce místo štětců chytrý telefon. Asi nejpozoruhodnější mi na celém tomto fenoménu přijde fakt, že se novodobý výraz "selfie" stal dokonce slovem roku 2013. To už je opravdu něco!

Kovářova kobyla i ševcova žena

Když jsem si vloni dodělala fotografický korespondenční kurz u New York Instite of Photography, tak jsem byla uchvácená focením všeho, co mi přišlo pod ruku. Chtěla jsem uplatnit všechny nově nabyté vědomosti, a tak jsem byla chvílemi jako posedlá. V mém hledáčku to byla vždy nejvíce rodina, kterou jsem neustále portrétovala, ale nyní toho bylo i na ně moc. Tak jsem si jednou řekla, proč také nezkusit tu selfie. Nebyla bych přeci "správný" umělec, kdybych se k tomu taktéž neuchýlila. Musím říci, že to je veliká sranda. Oni přeci jen všichni ti velcí umělci věděli, proč tak činí. Nejvíce jsem ovšem byla nadšená z toho, že jsem si mohla sama na sobě vyzkoušet svoje vlastní výtvory. A nakonec umělecká fotka na památku také není k zahození, protože všichni přeci víme, jak na tom jsou kovářova kobyla i ševcova žena!

Moje první zapomenutá selfie 

Úplně jsem na ni zapomněla, a tak jsem se opravdu upřímně pobavila, když jsem letos v březnu na návštěvě v Čechách našla svoji první selfie. Vyfotila jsem ji před patnácti lety v Torontu. Zpětně jsem tak zjistila, že jsme byla selfies v mládí také mírně posedlá. Zaplať pánbůh, že jsem ho ale prožila bez chytrého telefonu a sociálních sítí. Kdo ví, jestli bych také neměla tendence jimi neustále "obtěžovat".

Novodobý narcismus

Nic s tím tedy neuděláme, protože selfies jsou in a ještě dlouho budou. My lidé nikdy nepřestaneme obdivovat sami sebe, i když si to nebudeme chtít za žádnou cenu před nikým ani sami sebou přiznat. Nakonec co je na tom špatného, když se člověk sám rád fotí? To, že své fotky musí ale někdo denně, nebo obden sdílet na sociálních sítích, to už bude asi trochu jiná diagnóza...

Tak ať žijí selfies. Cheers!

Nejraději stojím za foťákem, ale selfies jsou ohromná legrace. (Poznámka: Fotografie prošly manipulací ve Photoshopu!) Klasická černobílá a Halloweenská selfie. Na té jsem se opravdu s chutí vyřádila…