Mám i nemám štěstí aneb mé toulky přírodou - Fotoblog

Patrně přitahuji zvláštní události, protože se mi stávají někdy tak zvláštní věci, že si řkám jsem smolař nebo štístko? Na chalupě na Slovensku jsem byla teď po třetí a musím říci, že je zde nádherně.Lidé co zde žijí, tak těm se zřídka kdy podaří to co mne.Šla jsem na houby, bylo po dešti a znovu vysvitlo sluníčko tak jsem si řekla,že se trošku projdu a něco nafotím i nazbírám nějaké ty hřiby. Vzala jsem si holínky, foťák na krk a vyrazila .Mohlo být tak kolem páté hodiny,ale v lese bylo ještě dostatek světla.Našla jsem dva praváky a po chvíli jsem v houští zaslechla zvláštní zvuky. Říkám si páni to bude asi srnka tak na tu si počkám a udělám super snímek.Jenže  z houští si vyšla prasnice a za ni dvě malá černobíle flekakatá prasátka. Strašně jsem se lekla a hlavou mi blesklo co teď? Mám holínky a šplhat na strom by nešlo. Utíkat ? To bych asi neměla šanci. Jediné co se v mé hlavě vyklubalo bylo, že jsem zmačkla spoušť u foťáku."Cvak" a a blesk ozářil překvapené zvíře. Prasnice se lekla zakvičela a začala utíkat do kopce. To už jsem na nic nečekala a pádila s kopce dolů jako by za mnou hořelo, myslím že jsem v těch gumácích i překonala svůj rekord v běhu. Když jsem se doma dívala na snímky ve foťáku jen jsem našla rozmázanou černou skvrnu. Škoda říkám si, ale nebylo to vlastně moje štěstí?... Takže fotografie zvířátek nemám,ale to co jsem si nafotila je aspoň pro mne hezké ...