Zlo proti zlu
Prostě archetypická situace. Pohádka, tedy ta pravá, která není určena primárně dětem, ale všem, kdo mají oči a uši, je totiž především nositelem archetypu. Je alegorií i analogií života, proto je tak působivá a poučná.
Jenže jakkoli je archetyp dobrý „mustr“ k cestě za poznáním, jeho spolehlivost není stoprocentní. Snad proto, že na tomto světě není stoprocentního vůbec nic.
Vychováni pohádkami máme dojem, že se vždy musíme rozhodnout pro jednu stranu. Pro tu správnou nebo aspoň správnější. Husité (jedna loupeživá banda), nebo křižáci (druhá loupeživá banda)? Příšerný antisemita Martin Luther, nebo zločinný papež Lev X.? Nacisté a fašisté, nebo komunisté? Islámský stát, nebo ajatolláhovský Írán? Neonacisté, nebo pobláznění sluníčkáři?
A ejhle, archetyp, přinejmenším jeden (dobro vs. zlo), selhává. Nefunguje. Ba přímo škodí. Nemůže za to. Můžeme si za to sami. Protože jsme nepozorní. Slepí a hluší.
Představa, že ten či onen konflikt (ať už válečný, nebo třeba jen mezi protivným šéfem a stejně protivným kolegou) nemusí být soubojem dobra se zlem, nýbrž jednoho zla se zlem druhým (případně i třetím, čtvrtým...), se nám bytostně příčí. Zaskočí nás. Nepřipustíme si ji, protože nás k ní nikdo nevychovával, nikdo nás na ni nepřipravil. Ani pohádky, jakkoli moudré.
Zlo proti zlu? Cože? No dobře, možná... ale jedno z těch zel přece musí být menší... A to si vybereme. Cítíme se k tomu povinováni. A právě proto stále dokola prohráváme. A trpíme.
Hitler byl zrůdný, to se vědělo; Stalin byl stejně zrůdný, což se ale moc nevědělo (nebo vědět nechtělo). Každopádně jsme se (nejen v tomto případě) řídili, asi podvědomě, heslem, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Jen málo omylů je tak tragických jako tento.
Němci se na přelomu 20. a 30. let báli komunistů. Právem. A tak volili NSDAP. Nemůžu říct, že vyloženě neprávem, ale určitě krajně neprozřetelně. My, příslušníci států, které zažily nacistické hrůznosti, jsme si pak zase ve strachu před znovuzrozením nacismu zvolili komunisty. A vyměnili tak jednu diktaturu za druhou. Opět byli perzekvováni, vězněni či dokonce popravováni nevinní... ale opět, stejně jako nedávno předtím Němci, jsme si asi řekli, že to prostě musí být, že se nedá nic dělat a když se kácí les, tak prostě létají třísky.
Ale tak to není. Nebo to tak přinejmenším být nemusí. Stačí, když přestaneme bezvýhradně přijímat jeden z archetypů. Stačí se vymanit z představy, že pokud proti sobě dva bojují, jeden je nutně zlý a druhý nutně dobrý. Stačí si připustit, že nepřijatelní mohou být oba: v naší aktuální situaci apriorní nacista na jedné a islamista (potažmo jeho sluníčkářský fanoušek) na druhé straně.
Prosím, opravdu vás prosím, milí čtenáři: otevřete oči a vezměte rozum do hrsti. Rozum, kritický úsudek, je totiž naše jediná možná spása.
Helena Čížková
Co víš o svém sousedovi?
Já o těch svých nevím nic. A také o nich nic vědět nechci, jsou mi srdečně ukradení. Nevím, jestli chodí v neděli do kostela, v pátek do synagogy, ve středu do kina, zda vstávají v šest nebo v jedenáct... a vědět to nehodlám.
Helena Čížková
Transka... aneb Jak si připadat jako ufon
Bylo nebylo, dávno tomu, kousek od mého pracoviště sídlila kavárna. Na stěnách zajímavé obrazy, na stole dobrá káva a zákusky, za barem milý personál. A tak jsme tam chodili. Na pracovní schůzky i posezení s přáteli. Až jednou...
Helena Čížková
Podvlíkačky blaho cítí, mohou-li si v slunci vlát...
Svůj k svému, říkala moje babička. A taky říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Samozřejmě na ty výroky neměla „autorská práva“, ta náleží lidem, jejichž jména nejspíš již nikdy nezjistíme.
Helena Čížková
Pořiďte si trendového Downa
Přeháním. Zatím to tak daleko nedošlo. Ale co není, může být, jak praví nikoli klasik, nýbrž to, čemu se říká lidová moudrost.
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu XI.
Aneb všichni Češi jsou tlustí, smrdutí, závistiví, xenofobní a tak nějak celkově úděsní; až na mě, samozřejmě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Sauna, Salon krasy, kadeřnictví, masážní salon v suterénu, v Rezidence Veleslavínská 47, Praha 6
Veleslavínská, Praha 6 - Veleslavín
3 120 000 Kč
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1744x
Více na Jazyková inkvizice