Ufňukaná fotbalová pohádka
Tati, nesnášels „husičky“, marnivé a mondénní ženy. Když jsem byla malá holka, byl mi tvůj postoj sympatický. Nebo možná ne, ale dávals mi najevo, že mě takovou nechceš. A já ti tak věřila, tak jsem tě obdivovala; cos řekl, bylo mi svaté.
A tak jsem se snažila být spíš jako kluk. S dědou jste u telky křičeli gól, gól; máma prchala, babička prchala, obě dobromyslně láteřily, že to není k vydržení.
A já byla poťouchlá, chtěla být na vaší straně, na té nerozmazlené, chlapské, nechtěla jsem být typická ženská, chtěla jsem být součástí „mužského spiknutí“, aspoň toho „domácího“. A tak jsem to slovo góóól začala křičet s vámi. S tebou a dědou.
Dnes vím, že to nebylo úplně OK – ne to křičení, ale ten pocit, že vlastně nemám být holka, protože holky jsou hloupé, trapné a ničemu nerozumějí. Vím, že jsi mi svým postojem asi způsobil řadu problémů, například ten, že jsem si nevážila kluků, kteří se mnou chtěli chodit jen kvůli tomu, že mám prsa, boky a hladkou tvář, a ne kvůli mým nevšedním myšlenkám. I když... možná i to bylo pro něco dobré.
Ale, tati, ať už to bylo jakkoli, je i spousta věcí, za něž ti musím poděkovat. Jako s tím fotbalem.
Já vím, je to komické a blbě nostalgické, ale byls to ty, kdo mi na „pitomém“ sportu ukázal, co je to čestnost a smysl pro fair play.
Byls to ty, kdo mi podstrčil Muže v ofsajdu (a seznámil mě tak s Poláčkem), Klapzubovu jedenáctku a taky knížku Železná Sparta; a já se smála příběhům, v nichž Káďa (snad mě paměť neklame a byl to opravdu on) naříkal sparťanským lanařům na rameni s tím, že mu slávistický lanař slíbil za přestup 5 kilo másla a 5 kilo sádla – přičemž to sádlo už dal, zatímco máslo teprve shání (nebo to bylo obráceně, už nevím). To díky tobě jsem plakala nad osudem Jaroslava Poláčka, jenž byl svému týmu tak oddán, že když ve 22 letech umíral, přál si být pochován ve sparťanském dresu.
Ano, dnes je sport asi úplně jiný. Peníze hýbou světem i sportem a já to chápu, nevzpírám se tomu (každý se musíme něčím živit). Fanouškovství už je asi opravdu jen věc samotných fanoušků, ne hráčů. Ale přesto si říkám, že to musely být krásné časy, když někdo chtěl hrát pouze za ten či onen tým, za žádný jiný.
Tati, jakkoli se naše cesty později rozešly, za toto jsem ti moc vděčná: že jsi mě na takové „pitomině“, jako je fotbal, naučil chápat pojmy jako čest, oddanost, serióznost. A jsem ti vděčná i za to, že jsi mě prostřednictvím téže „pitominy“ seznámil s tím, že ne vždy musíme být příčetní.
Jak se praví v jedné z výše uvedených knih: Fotbalový fanoušek nemá zdravý rozum; a kdyby ho měl, považoval by to za své největší neštěstí.
Promiň, tati, že tě tu tak propírám, když už k tomu nemůžeš nic říct. Ale neber to špatně, jen jsem ti chtěla poděkovat.
P. S. K tomuto textu mě inspiroval článek o panu Ščasném (jehož pamatuji ještě jako hráče) a soudobé Spartě.
Helena Čížková
Co víš o svém sousedovi?

Já o těch svých nevím nic. A také o nich nic vědět nechci, jsou mi srdečně ukradení. Nevím, jestli chodí v neděli do kostela, v pátek do synagogy, ve středu do kina, zda vstávají v šest nebo v jedenáct... a vědět to nehodlám.
Helena Čížková
Transka... aneb Jak si připadat jako ufon

Bylo nebylo, dávno tomu, kousek od mého pracoviště sídlila kavárna. Na stěnách zajímavé obrazy, na stole dobrá káva a zákusky, za barem milý personál. A tak jsme tam chodili. Na pracovní schůzky i posezení s přáteli. Až jednou...
Helena Čížková
Podvlíkačky blaho cítí, mohou-li si v slunci vlát...

Svůj k svému, říkala moje babička. A taky říkala, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Samozřejmě na ty výroky neměla „autorská práva“, ta náleží lidem, jejichž jména nejspíš již nikdy nezjistíme.
Helena Čížková
Pořiďte si trendového Downa

Přeháním. Zatím to tak daleko nedošlo. Ale co není, může být, jak praví nikoli klasik, nýbrž to, čemu se říká lidová moudrost.
Helena Čížková
Dopisy z Gottlandu XI.

Aneb všichni Češi jsou tlustí, smrdutí, závistiví, xenofobní a tak nějak celkově úděsní; až na mě, samozřejmě.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Narkos v akci, Francie se stala novým Medellínem. Jak gangy perou peníze z drog
Premium Francouzi sledují koordinované útoky na věznice, jakoby vystřižené z války gangů někde v...
Zelená elektřina a stabilní ceny. Rakouské komunitní energetiky se účastní i mniši
Rakousko sází do budoucna plně na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2030 se má veškerá elektřina...
Staré textilce zasvětil život. Po více než třiceti letech se otevře veřejnosti
Premium V roce 1992 koupil Dušan Barnáš starou textilní fabriku v podhůří Krkonoš. V příštím roce bude na...
Dnešní společnost je orientovaná na zisk. I u dětí řešíme: má dáti a dal, říká sociolog
Premium S výjimkou Afriky a Indie porodnost víceméně všude klesá. „Být rodičem není norma a povinnost jako...

Chystáte výbavičku nebo sháníte hračky? FOR KIDS vám usnadní výběr
Letňanský veletrh, zaměřený na budoucí maminky a rodiny s dětmi, přivítá v půlce dubna oblíbené vystavovatele a zároveň představí zcela nové značky...
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1747x
Více na Jazyková inkvizice