"Do tohohle ses nechala uvrtat kým?“ „K tomu tě jistě navedl ten a ten!“ Podobné věty jsem slýchávala, nadhodivši před rodiči nějakou myšlenku, kterou považovali za nepřípadnou, či spáchala jakousi – v jejich očích – nepřístojnost.
Mohla jsem se vzteknout. Nebetyčně mě uráželo, že jim jaksi nedochází, že mám vlastní rozum (nebo třeba i nerozum) a že všechny ty úžasné i „úžasné“ nápady pocházejí výhradně z mé hlavy. Pravda, dnes se na to dívám smířlivěji, jsou to přece jen rodiče a asi chtěli svého potomka vidět v nějakém méně rozporuplném světle.
Ale ono to, jak se tak kolem sebe koukám, neskončí snad nikdy.
Nestojím o evropskou integraci, úsporné žárovky ani o pole žluťoučká řepkou olejkou. Jsem Klausovec!
Jsem proti zabetonovávání městské zeleně, důsledně třídím odpad a nevím, proč stavět stále další a další dálnice. Jsem zelený terorista!
Mám za to, že hlavní funkcí státu není sebrat občanům co nejvíc peněz a přerozdělit je podle svého uvážení. Jsem asociální pravičák!
Chci stát, který o sobě dává vědět co nejméně a do života mi nevstupuje bez vyzvání. Jsem anarchista!
Myslím, že stát může a má podnikat. Jsem centralista!
A že může a má pomáhat těm, kteří si sami pomoci nedokážou, ať už si za to tzv. můžou sami či nikoliv. Jsem levičák!
Upřímně nesnáším Dělnickou stranu, Vlasteneckou frontu a jaksetovšechnojmenuje a trestné výpravy do Chánova. Jsem multikulturalista a Kocábovec!
Nechci mešitu v Brně ani šaríu v Evorpě a odmítám, aby Polsku někdo ukládal za povinnost přijímat imigranty přirazivší k francouzským břehům. Jsem rasista a osoba nábožensky nesnášenlivá!
Nepochybuji o tom, že David Irving je nebezpečný demagog, a chápu zákrok Izraele proti flotile s „humanitární pomocí“. Jsem sionista!
Tažení do Iráku považuji od začátku za nesmysl a podvod v jednom a současná „válka proti terorismu“, především pak její důsledky, ve mně vzbuzuje krajní nelibost, stejně jako úvahy o vojenské akci proti Íránu. Jsem antiamerikanista a antisemita!
Neuvádí mě v nadšení představa adopcí dětí homosexuálními páry a akce typu gayparade pokládám za uhozené. Jsem homofob!
Perzekuci homosexuálů vidím jako jasné zvěrstvo a toho, kdo se jim posmívá, jako jasného ubožáka. Jsem homofil!
Manželství ani monogamii nemám za přežitek. Jsem katolík!
Na soužití na hromádce ani na promiskuitě neshledávám nic pohoršlivého. Jsem neznaboh a prostopášník!
Myslím, že sexuální výchova do školy nepatří. Jsem puritán!
Vzpomínáte na Paroubkovu vajíčkiádu? Podrážděný postižený urputně tvrdil, že za tím určitě stojí ODS. A mně pro změnu definitivně došlo, co že mě ze všeho nejvíc dráždí na podrážděném postiženém. Že totiž nedokáže pochopit, že po světě chodí i lidé schopní myslet a jednat jinak než na něčí befel. Najednou mi ho bylo až líto, protože jsem si uvědomila, že takových jedinců asi moc nepoznal. A pak jsem výskyt tohoto utkvělého klamu začala mapovat důkladněji a vyšlo mi z toho, že jeho obětí zdaleka není jen někdejší předseda ČSSD.
Ukažme si to třeba na té EU: Projevím-li se vůči této instituci kriticky a nejsem-li označena rovnou za Klausovce, přinejmenším se mi většinou dostane zdvořilé otázky: „Takže tedy souhlasíš s Klausem, viď?“ Omyl! Já se shoduji s Klausem. Mám na danou věc podobný názor jako Klaus. A udělala jsem si ho sama, nikoliv až poté, co jsem si počkala, co k tomu řekne prezident, abych věděla, co si mám myslet.
A tak je to pořád dokola: Máte na něco ten či onen názor? Šup, a už dostanete nálepku skalního přívržence té či oné známé osobnosti, případně zastánce té či oné ideologie. Překvapivě málokoho napadne, že jste samostatně uvažující jednotka, která pro své myšlenky nepotřebuje předlohu či šablonu. Že vaše názory jsou výsledkem vašeho vlastního pohledu na svět a k tomu, že jsou takové nebo makové, máte své vlastní důvody.
Protože jste bloud, snažíte se toto nedorozumění druhé straně vysvětlit. Jenže marnost nad marnost, stejně vám neuvěří. „I ty filuto,“ předhodí vám – nebo si aspoň pomyslí, „co mi to tu vykládáš za pohádky? Však my dobře víme, jak to je!“ Jasně, šlo by nad tím mávnout rukou. Ale ono je na tomto stavu cosi děsivého. Oněch „nevěřících“ je totiž nezanedbatelné množství, a pánbu s námi, postupují-li podle známého „podle sebe soudím tebe“.
Nu, a stane-li se to neštěstí a vyjde najevo, že to opravdu nepředstíráte a vážně zastáváte takovou směsici postojů, že vás nejde nacpat do žádné ideologické škatulky či do množiny zarytých sympatizantů té které osobnosti, stejně se nad vámi nepřestane vznášet podezření, že prostě kecáte, jelikož za někoho jednoduše kopat musíte. Hlavně si tím ale tím zaděláváte na problémy. Nesnášíte-li totiž Klause, budou vás na oplátku nesnášet ti, kdo ho snášejí. To by ještě šlo. Máte-li však zároveň výhrady vůči Havlovi, přibudou v řadách vašich nesnášečů jeho fanouškové. Zato vás možná budou mít rádi komunisti, ovšem pouze do chvíle, kdy prohlásíte marxismus-leninismus za zrůdnost. Přesto vám ještě pořád bude tu a tam někdo tleskat, patrně náckové, nicméně i tento potlesk umlkne v okamžiku, kdy si uplivnete a odmítnete za jeho zvuku provolávat něco jako „cikáni do plynu!“
Plyne z toho – snad bohužel – poučení, že čím samostatněji uvažujete a čím méně se dáte ohraničit nějakou ideologií či něčím vzorem, tím větší osamělost riskujete, tím častěji se setkáváte s nepochopením a tím více nepřátel si naděláte. Přesto si tento model dovoluji doporučit. Protože kdo se bojí, ... (defekuje) v síni.
