Udělal jsem si soukromý průzkum mezi poslanci Českého parlamentu. Poslal jsem všem, kteří mají veřejnou e-mailovou adresu (je jich asi 90%) zprávu, v které je žádám o shlédnutí irského videa o LS (s českými titulky) a dále o zamyšlení, zda hlasovali o LS v souladu se svým svědomím.
Ono video je umístěné zde na serveru overstream. Nechci rozebírat obsah tohoto poměrně dlouhého videa (cca 80 minut), i když obsahuje mnoho obecně neznámých informací a analýz k LS podaných pochopitelnou a údernou formou, a mohu je všem doporučit. Chci se s vámi podělit o výsledek mé "post-marketing-action" mezi poslanci.
Odpovědělo mě jen několik z nich. Z těch, kteří hlasovali "pro" odpovědel jen jediný. Jiří Paroubek. Tedy - pochybuji že on osobně, spíše jeho "píárové" středisko. Obsah této odpovědi coby politické zdravice se ovšem plně ztotožňuje s mnoha dalšími "výstupy" tohoto poslance. Posuďte sami, zde je:
Vážený pane inženýre, děkuji za Váš e-mail. ČSSD vždy podporovala přijetí Lisabonské smlouvy jako celku. Bez všech 100 hlasů poslanců a senátorů zvolených za ČSSD by Lisabonská smlouva v ČR nebyla schválena. ČSSD také trpělivě hledala řešení požadavku prezidenta Václava Klause, který žádal ochranu před prolomením Benešových dekretů, ačkoliv jsme takový požadavek od počátku považovali za nadbytečný. Přijetí takové omezené výjimky ČSSD podporovala s tím, že v oblasti sociálních práv zůstane Charta základních práv EU platná. S takovým postupem byla ČSSD srozuměna, a proto byl výsledek jednaní pro ČSSD nepříjemným překvapením. Pokud dnes pan premiér Fischer tvrdí opak, nemluví bohužel pravdu. Pokud dnes hovoří o tom, že ochrana práv českých zaměstnanců zůstane na stejné úrovni, jako při platnosti Charty EU, pak by měl odmítnout například páteční stanovisko ODS, která jeho jednání přivítala právě proto, že nedojde k "vyšší ochraně zaměstnanců v případě propouštění, vyšším nárokům na sociální zabezpečení či podmínkám kolektivního vyjednávání". I toto vyjádření vedení ODS je důkazem, že strany nebyly o průběhu vyjednávání a formě výjimky informovány tak, jak tvrdí pan premiér Fischer. Premiér Fischer by měl jasně říci, zda pro švédské předsednictví nebyla přípustná jiná, než tato forma výjimky. ČSSD je totiž přesvědčena, že bylo možné naplnit prezidentův požadavek jinou formou, akceptovatelnou pro partnery v EU, a to pouze výjimkou z platnosti článku 17, odstavce 1 Charty, který se týká majetkových práv. Jednalo by se totiž o zúžení požadavků, které nakonec česká delegace prosadila. Nechápeme, proč se touto cestou naše delegace nevydala již od počátku. V případě, že ČSSD zvítězí příští rok ve volbách, bude její vláda uplatňovat takový požadavek při schvalování přístupové smlouvy s Chorvatskem. S pozdravem Jiří Paroubek
Asi deset ostatních reakcí na můj mail bylo pouze od těch poslanců, kteří byli proti, převážně z KSČM, nebo poslanec, který o tomto vůbec nehlasoval, protože v té době ještě nebyl poslancem. Za zmínku stojí reakce poslance Proseka (ODS), který mě poslal odkaz na svou reakci na LS. Mimo Jirky Paroubka (s reakcí mimo mísu) se tedy ani jediný poslanec nepokusil obhájit své "ano" Lisabonské smlouvě. To minimálně o něčem vypovídá. O čem - to ponechám na každém čtenáři.
